My Arrogant professor

19.

-Clarissa-

Zavřela jsem za sebou vchodové dveře,byla jsem překvapená když na mě zavolal táta.

'Clarisso!'Zněl doopravdy divně.Vyzula jsem si boty a vešla do kuchyně,seděla tam máma a táta,můj bratr Nash.

'Potřebuješ něco?'S tátou jsem neměla dobrý vztah.

'Kde jsi byla?'

'Projed se.'Zamumlala jsem.Opřela jsem se o linku a dívala se na něj zvláštním pohledem.

'Byla tu Amanda.'Ztuhla jsem ale nedala jsem to na sobě znát.

'Co tu chtěla?'Zvedla jsem tázavě obočí.

'Řekla nám,jakou reputaci máš ve škole.'Nechápavě jsem skrčila obočí.

'Nedělej,že to nevíš.'

'Ale já doopravdy nevím o čem to mluvíš.'Byla jsem zmatená.

'Řekla nám,že si spala s celým basketbalovým týmem.'Zasmála jsem se.

'Nikdy bych na tu bandu opic ani nešáhla.'

'Já to říkal,tati.'Děkovně jsem se usmála na Nashe.

'Není co,řešit Johne.'Máma.

'Ale ano je!Něco mi říká,že má Amanda pravdu.'Šokovaně jsem se na něj podívala.

'Doopravdy věříš jí než svojí dceři?'Nevěříčně jsem nad ním pokroutila hlavou.

'Myslíš,že jsem si nevšiml toho že se oblíkáš doopravdy výstředně?Chodíš pořád ven a nikdy neřekneš kam jdeš!Ve škole máš problémy!Nerad to říkám ale chováš se jako děvka.'Zaťala jsem ruce v pěst.

'Říká ten,který podváděl mámu? a nebo ten,který od nás odešel a celý ten čas žil s jednou z tvých milenek?Oh,neptej se mě odkuď to vím,protože si kurva tak naivní že si myslíš,že nikdo neví o tom co děláš ve svým volným čase.Měla bych se zmínit o té prsaté blondýnce po,které ses nedávno plazil?Možná by ses měl nazývat děvkou ty!'Zasyčela jsem,prudce vstal a vlepil mi facku.Přivřela jsem oči abych nezačala brečet.Měla jsem prasklý ret.

'Johne!'Vykřikla máma.

'Tati!'Nash,pokroutila jsem nad nimi hlavy.Nahodila jsem úškrn a otočila se k němu,v jeho očích byla vidět šokovanost ze samého sebe.

'Už nikdy se nenazývej mým otcem.'Vyběhla jsem z kuchyně ven.Nazula jsem si boty a vyšla ven,ignorovala jsem všechny výkřiky mého jména.Jela jsem k Phoebe,zastavila jsem před jejím domem.Podívala jsem se do zrcátka a uviděl můj prasklý ret,byl opuchlý a něj byla malá ranka.Povzdychla jsem si,nebudu kvůli němu brečet.Jsem silnější než on.Zakousla jsem se do rtů čehož jsem hned olitovala.Bolelo to jako čert.Vystoupila jsem z auta,zazvonila jsem na její zvonek.Otevřela mi její máma,když uviděla můj obličej,zhýkla.

'Co se ti proboha,stalo zlatíčko?'Pustila mě dovnitř.Cheril pro mě byla jako druhá máma.S rozdílem,že tahle měla vždy pozitivní náladu a nikdy nekřičela bez důvodně.Pomáhala mi,když jsem se cítila doopravdy blbě.Držela při mě,když moje máma byla pryč.Četla mi pohádky a dávala mi pusu na čelo na dobrou noc.

'Nic vážného,doopravdy si nedělej starosti.Je doma Phoebe?'

'Si v pořádku?Víš,že jsem tu od toho abych ti pomohla.'

'Neboj,teto.'Slabě jsem se na ní usmála,povzdychla si.

'Phoebe je v pokoji.'

'Děkuju.'Přikývla.Pomalu jsem vycházela schody,když jsem narazila doopravdy tvrdé hrudi a nebo bych měla spíš říct svalnaté?Cameron,vzhlédla jsem k němu usmál se na mě.