My Arrogant professor

16.

-Clarissa-

Přijemný pocit zaplavil celé mé tělo,nechápala jsem proč.Cítila jsem motýlky v břiše,mé nohy jsem málem podlomily,mé rty se samovolně zvedaly nahoru  a mé oči viděly rozmazaně.Byla jsem jako pod vlivem látky.Cítila jsem tu lásku,která z něj vyzařovala.Nikdy jsem jí necítila.Rodiče se o mě zajímaly jen zřídka,ptali se na můj prospěch ve škole,jen aby si učitelé mysleli že je u nás doma v naprostém pořádku.Ale jak by mohlo?Moje matka je nejspíš pořád uvnitř sebe zlomená a nechce sit o přiznat.Vím,že mému otci nikdy neodpustila. Nechápu,proč se sním rozvedla.Dobře miluje ho ale láska někdy nestačí.Zpět k Justinovi,který mě k sobě tiskl bylo mi jedno že byl mokrý.Usmála jsem se mu do hrudi.Vím,že ho nemiluji protože to já nedokážu.Ale nemůžu mu to říct,vím že by odešel a já o něj nechci přijít.Odtáhla jsem se od něj,nacož nesouhlasně zakňučel.Byl roztomilý a přitom sexy,což je doopravdy vražedná kombinace.

'Zlato?'Oslovil mě.

'Hmm?'Tázavě jsem zvedla obočí.

'Víš,že za chatou je menší jezero?'Oblízl si své rty.

'Proč jsme šli na ryby jinam když máš za chatou jezero?'Nechápavě jsem skrčila obočí.

'Uhmm.'Mírně sčervenal,zasmála jsem se.

'Doopravdy se červenáš?'Vypískla jsem jako malé dítě.

'Samozřejmě že ne.'Zamumlal.

'Ale ano ty se červenáš!'Musela jsem si z něj utahovat,bylo to doopravdy zábavné.

'Ne!'Podíval se jinam.

'Ano.'Založila jsem si ruce na hrudi.

'Ne.'Zopakoval moje gesto.

'Ano.'Ušklíbla jsem se na něj,tuhle hádku vyhraju.

'Ne.'Pokroutil hlavou ze strany na stranu.

'Ale ano.'Oblízla jsem si rty.

'Ne.'Uškrnul se.

'Ano.'Protočila jsem očima tohle bylo dětinské.

'Vezmeš si mě?'

'Ano.'Pak jsem si uvědomila,že jsem odpověděla na otázku.Rozšířily se mi zorničky,zasmál se na mém výraze.

'Si tak zábavná.'Přitáhl si mě za pás k sobě,bouchla jsem ho po hrudi.

'Idiot.'Zabrblala jsem si pod nosem.

'Donutím tě říct,že mě miluješ.'Srdce mi začalo bít rychleji.Nemiluji ho,takže je pochopitelné že to neřeknu.

'Fájn.'

'Řekni žlutá.'Zasmála jsem se.

'Žlutá.'

'Řekni ponožka.'Zakousla jsem se do rtů abych se znovu nerozesmála.

'Ponožka.'

'Řekni Canada.'

'Canada'

'Řekni hokej.'Tohle bylo stupidní.

'Hokej.'

'Vidíš?Řekla si to.'Ušklíbl se,zmateně jsem spojila obočí k sobě.

'Řekl si,že mě donutíš říct Miluji Tě ne hokej.'Pak jsem si to uvědomila a mé oči se zorničky.Srdce mi začalo bít 100000x víc a v hrdle se mi zadrhával dech.

'Taky Tě miluju.'Spojil naše rty.

Byla jsem zmatená svými pocity.Tohle musí skončit.