-Clarissa-
'Nicol chce abychom s ní šli na výhled na celé město.'Zakousla jsem se do vnitřku tváře abych mu do obličeje nevykřičela jaký je to idiot,pokuď si ještě nevšiml toho že o něj má zájem.
'Neměli bychom se spolu ukazovat na veřejnosti.'Umyla jsem poslední talíř a podala mu ho aby ho utřel utěrkou,kterou držel v ruce.
'Vždyť pojedem autem a potom půjdeme přes les,nikdo nás neuvidí.'Položil talíř,utřel si ruce a objal mě.
'Fájn ale pojedu svým autem.'Přikývl.
'Stejně musím vyzvednout Nicol.'Falešně jsem se usmála.Popravdě?Nesnáším dlouhé procházky v přírodě.Otočil si mě k sobě a políbil mě na rty,
'Zachvíli se uvidíme.'Řekl mi kam mám dojet.Protočila jsem očima,jestli se ho jen dotkne přisahám že jí vyškrábu oči.Oblíkla jsem si černé džínové místy potrhané shortky,sportovní podprsenku,obula jsem si vansky.Vlasy jsem si učesala a nechala rozpuštěné,nelíčila jsem se.Nebylo k čemu,protože vypadám líp bez make,-upu než Nicol s ním.Vyšla jsem ven ze svého bytu,když jsem dojela na místo.Justin tam už byl,dřív než jsem stačila zareagovat otevřel mi dveře.Děkovně jsem se na něj usmála.Celou si mě prohlídl a zakousl se do rtů.Potichu zastonal a přitiskl si mě k sobě.
'Nejraději bych tě vzal domů a pořádně tě pomiloval.'Zasmála jsem se,mrkla jsem na Nicol,která se na mě mračila.Vyšli jsme směrem k lesu,nemůžu uvěřit že jsem jdu.Justin mě držel za boky.
'Kolik ti je Clarisso?'Zeptala se se zájmem.Měla jsem chuť nad ní protočit očima.
'19 za dva měsíce mi bude 20.'
'To je docela velký věkový rozdíl,když Justinovi je 24.'Justin si jí nevšímal.
'Jakoby záleželo na tom,kolik je mě nebo jemu.Když miluješ není co řešit.'Jen přikývla,Justin zakopl a tím pádem i já ale stačila jsem se zachytit stromu.
'Ten strom je jedovatý!'Vykřikla Nicol,pustila jsem se ho a spadla do bahna.Zavrčela jsem,viděla jsem jak se snaží potlačit smích.Justin mi pomohl stát,můj iPhone byl mrtvý.Rozšířily se mi vzorničky,měla jsem prasklý display.Přivřela jsem oční víčka a vydechla usmála jsem se.
'Můžeme pokračovat?'Snažila jsem se zakrýt trpkost v mém hlase.
'Jsi si jistá,že jsi v pořádku?'Jen jsem přikývla.
'Víš,pořád se můžeš vrátit já a Justin to zvládneme sami.'Střelila jsem pohled k Nicol.
'Jsem si jistá,že by jste to zvládli ale chci jít taky.'Šli jsme dál.
'Pozor Clarisso!'Nicol,samozřejmě že jsem jí poslechla a šlapla jinam a znovu spadla.
'Dělala jsem si srandu.'Smála se,viděla jsem že cukaly koutky úst i Justinovi.Vstala jsem a podívala se na ně.
'Na tohle nemám.'Zavrčela jsem a šla pryč.Když jsem našla cestu ven,slyšela jsem jak volají mé jméno.Vyslíkla jsem si zašpiněné shortky a hodila je do kufru,děkovala jsem Bohu za to,že mám v kufru aspoň šaty.Přetáhla jsem si je přes hlavu,vyslíkla jsem si podprsenku bylo to obtížné,na nohy jsem si obula boty na platformě.
'Clarisso,byl to jen vtip.'Justin,protočila jsem očima.
'Tobě přijde směšný,že mě tvoje kamarádka zesměšňuje jen protože se jí líbíš?'Vykřikla jsem se na něj pohoršeně.Zmateně se na mě podíval.
'Je to jen moje kamarádka.'
'No ona chce víc?Si slepý nebo co sakra?'Rozhodila jsem kolem sebe rucemi.
ČTEŠ
My Arrogant professor
FanfictionCopyright ©2014 /Luss94/ ''Age is just number.''#3 in fanfiction