-Clarissa-
'Nechápu,proč má nutkání jít ke mně domů.'Zamumlala jsem.Nechtěla jsem ho tam,protože čtyři roky potlačovat své sexuální choutky není nic lehkého.On ted' bude v mém domě spát v jedné z mých postelí a dýchat stejný vzduch jako já.Budu mít codělat abych k němu nepřišla a neznásilnila ho.
'Mám rád tvého syna.'Je to i tvůj syn.Přisáhám že jestli ještě jednou řekne tvého syna,vezmu pánev a nebudu hledět na to,že jeho obličej je perfektní.Nasedla jsem na místo řidiče,on si sedl na místo spolujezdce.Nastartovala jsem a vyjela.Dálnice byla k mému překvapení prázdná a proto jsem připadala na rychlosti.
'Chceš nás zabít?'Ignorovala jsem ho a znovu dupla na plyn.Jeli jsme z kopce,dá se říct že jsme letěli ve vzduchu,chtěla jsem se začít smát Justinovému tichému výkřiku.Zastavila jsem před školkou.
'Počkej tady.'Vystoupila jsem a zamkla auto.Justinovi se rozšířily vzorničky
'Mami!'Vykřikl Ryan.Jeho oči byly červené jakoby brečel.
'Miláčku,co se stalo?'
'Děti mi říkají,že nemám tátu a ta mladá paní učitelka se smála spolu s nimi.'
'Ukážeš mi tu učitelku?'Přikývl.Vešli jsme do místnosti,kde byly dvě učitelky.Prstem ukázal na drobnou blondýnku,mohlo jít být max dvacet.
'Dobrý den paní Peterson.'
'Strčte si to svoje dobrý den někam!Jak se opovažujete smát se mému synovi a s ostatními dětmi?'Zavrčela jsem.Mýmu synovi se nikdo nebude smát.
'To musí být nedorozumění.'Druhá učitelka.
'Nepleťte se do toho.'
'Víte co?Můj syn je tu poslední den a postarám se o to aby jste nikdy nedostudovala.'
'Je mi to líto paní Peterson.'Falešně jsem se na ní usmála.
'Začali jste si s nesprávným dítětem.Budete litovat toho,že jste jen směrem mého dítěte dýchala.Bylo mi potěšením slečno Mongomeri.'Divné přijmené,-Mongolec.Otočila jsem se na podpatku,sebrala jsem Ryanovi věci.
'Neplač,zlatíčko.'Políbila jsem ho na temeno hlavy.
'Já chci tatínka.'Polkla jsem.
'Já vím,miláčku.'Odemkla jsem dveře a dala ho do autosedačky.Zadržovala jsem slzy,Justin se na nás díval.
'Justineee.'Vypískl.Nejsem dobrá matka.Měla jsem mu říct,kdo je jeho otec.Zavřela jsem dveře a přešla ke kufru,který jsem odemkla a hodila do něj věci.Opřela jsem se o něj rucemi a dlouze vydechla.Můj syn trpí pro mou tvrdohlavost.Nechci aby brečel pokaždé když někdo vzpomene jeho otce a už vůbec nechci aby se mu za to někdo smál.Nasedla jsem na místo řidiče,chtěla jsem nastarovat ale má ruka se třásla a vypadly mi klíče.Natáhla jsem pro ně ruku ale kolem mého zápěstí se omotala jeho ruka,elektrika začala proudit celým mým tělem.Dívala jsem se na naše dotýkající se ruce,odtrhla jsem od nich pohled a podívala se do jeho očí.Jeho pohled byl něžný a dech beroucí.
'Jestli chceš budu řídit.'Přikývla jsem,Justin vystoupil z auta já jen přelezla.
'Mami?'Podívala jsem se do zadu.
'Kdy přijde tatínek.'Celé mé tělo ztuhlo.
'Brzy,zlatíčko.'
'Justine?'
'Hmmm?'
'Budeš si se mnou hrát?'
'Cokoliv.'Zakousla jsem se do rtů.Opřela jsem si hlavu o okno a zavřela oči.Tuší Justin že je to jeho syn?Co,když by se to dozvěděl a neměl by o něj potom zájem?Cítí ke mně ještě něco?Samozřejmě,že ne.Byla jsem jen jeho studentka,do které se platonicky zamiloval.Znáte ten pocit?Když sedíte jen tak a vzpomínáte na všechno co jste sním zažili.Pořád myslíte na jeho úsměv,ze kterého váš žaludek pociťuje závrať.To,když jen tak večer ležíš na posteli,zavřeš oči a znovu vidíš jeho tvář.Srdce vám přestává bít jen z pomyšlení,že už není váš.Pořád věříte,že vás někdě uvnitř sebe miluje aspoň z poloviny tak jako vy jeho.Tajně doufáte,že pořád čeká na vás bez ohledu na to,kam jste odešla .Několikrát jsem se snažila,najít si někoho ale v každém muži jsem hledala Justina.Chtěla jsem muže,který by měl aspoň stejné oči jako on,-nikdo takový se nenašel.Po námáhavém usílím jsem posoudila,že on je nenahraditelný ve všem.Bez ohledu na to jak moc se snažím aspoň trochu své city krotit,pořád narůstají.Jaké by to bylo kdybych neodešla?Možná by jsme byli spolu?Šťastná rodinka,která se miluje.Naivní představa.
'Clarisso?'Proč ve mě jeho hlas vyvolává,všechny ty pocity které jsem cítila při něm před lety?
'Jsme tu.'Přikývla jsem.Malý usl,musela jsem se usmát při pohledu na něj.Vzala jsem ho,Justin šel zamnou.Určitě se mi díval na zadek.
'Nečum mi na zadek.'Zamumlala jsem.
'C-co jak to víš?'
'Do teď jsem to nevěděla.'Zasmála jsem se.Mohla jsem si představit jak protočil očima.Odemkla jsem dveře.Malýho jsem dala na postel a přikryla ho.Otočila jsem se a narazila do Justinove hrudi.
'Promiň.'Zašeptala jsem a sklopila hlavu.Zvedl mi bradu,která se pod jeho dotykem zachvěla.Jeho druhá ruka chytila můj pás a přitáhla si mě blíž k sobě,srdce jsem cítila až někde v krku.Jeho oči se dívali do tech mých.Jeho intenzivní pohled podlamoval mé kolena,nasuho jsem polkla.
'Chyběla si mi.'Říkala jsem,že své srdce cítím někde v krku?Teď ho nejspíš cítím v mozku.
'Justine.'Jeho rty se pomalu přibližovali k těm mým,zřídka jsem dýchala.Obě své dlaně dal na stranu mých tváří.Jeho měkké a baculé rty přitiskl na ty mé,před mými oči začaly svítit světýlka,v břiše se mi rozletěly motýlci.Chytil mé stehna a vyhoupl si mě do náruče,mé ruce jsem dala na jeho ramena,má sukně se vyhrnula,hladil mi má stehna.Cítila jsem známé pulzování v mém rozkroku,potřebovala jsem ho teď hned.Vyšel se mnou z pokoje a zašel hned do druhého.Stáhl mi sako a hodil ho pryč,chytla jsem košili na obou stranách a se vší silou trhla pokojem se ozýval zvuk dopadajících knoflíků.Zabořil svou hlavu do mého výstřihu,těžce jsem vydechla.Vnímala jsem jen jeho,doteky,polibky..svět kolem nás neexistoval.Každý si může říkat,že se k sobě nehodíme ale my jsme pro sebe stvoření.Halenku,kterou jsem na sobě měla mi sundal a odhodil pryč.Položil mě na postel a sukni roztrhl.
'Ta byla značková.'Zamrmlala jsem,tiše se zasmál.Jeho konečky prstů se dotýkaly mé rozpálené pokožky.Sám si sundal kalhoty.Vlezl mi mezi nohy,cítila jsem jak těsné mu jsou jeho boxerky.Moje krajkované kalhotky byly mokré od mého vzrušení.Nepatrně se otřel svým rozkrokem o ten můj,hlava mi dopadla na polštář z náhlého vzrušení,které proudila celým mým tělem.Naklonil se nad mou bradavku a vsál si jí do úst.
'Zatraceně.'Zašeptala jsem,mé prsty vyhledaly jeho vlasy.Políbil mě mezi prsa,jeho rty pomalu sjížděli až k lemu mých kalhotek.Polkla jsem,když jeho jazyk přejel po tenké látce přes kterou jsem všechno cítila.Chytil jí mezi zuby a stáhl dolů,zkopla jsem je z kotníků.Jeho prsty se dotkly mého citlivého místa,jemný ston se vydral z mých úst.Palcem začal kroužit kolem mého klitorisu,díval se na mě.Díval se na to,jak se podním svíjil v rozkoši,kterou mi způsoboval.Kolena se mi třásla,byla jsem blízko.Sklonil svou hlavu a vsál do úst můj klitoris.To byl ten moment,přešla jsem přes hranici.Všechno pulzování přestalo a pak se znovu objevilo silnější v mém rozkroku to cukalo,cítila jsem jak se můj vchod roztahuje a znovu utahuje.Nenechám mě vydechnout a vnikl do mě,mé vzorničky se rozšířily.Nehty jsem zaryla do jeho ramenou.Přirážel pomalu,chtěl abych ho vnímala celýho.Vychutnával si každý centimetr mě.Jeho rty líbaly každý kousek mého těla až konečně přistály na mých rtech proplétajíc jeho jazyk s mým.Chtěla jsem vydržet dýl ale tohle bylo intezivní natolik,že jsem znovu dosáhla pocitu,který mi rozmazává celý svět a já nemůžu dýchat.Svět,který vás ovládá a spaluje pomalu až vás stáhne ke dnu a nakonec pošle do výšin.Tohle byl můj konec.
Dostavil se známý Biebergasm.
ČTEŠ
My Arrogant professor
FanfictionCopyright ©2014 /Luss94/ ''Age is just number.''#3 in fanfiction