Krvavý polibek /Snarry/ ✔️

13.

Místo, na které se Harry přemístil, bylo přesně to samé, jenž před několika hodinami opustil. Rozpoznával to údolí, ukryté hradbou hor, jejichž ostré pahorky se táhly kol kolem jako královská koruna. Údolí bylo sice rozlehlé, ale přesto díky skaliskům a kopcům a celkovému umístění působilo víc bezpečně, než předchozí palouček v opuštěném lese. Pár dní tu ještě zůstanou, než se přemístí zase někam jinam, rozhodl se Harry v duchu. Bezděčně se při tom podíval na obsah svých prstů. Láhev ohnivé whisky, pro kterou si skočil těsně před přemístěním do bytu. Byl to spontánní nápad, Harry se nechal unést klamnou představou, že alkohol by mohl potlačit zábrany. Že by se mu jím dokonce podařilo Snapea trochu uklidnit. Pokud to byla opravdu klamná představa, se dozví již brzy. Stačilo jen udělat pár kroků a nechat se pohltit ochrannými kouzly, která jeho stan skrývala před jakýmkoliv zvědavým pohledem zvenčí.

Znovu se podíval na láhev a povzdychl si. Nebyla to žádná vybraná značka a whisky nepatřila k těm opěvovávaným dvanácti, či osmnáctiletým exponátům. Dostal ji od Rona k narozeninám. Vlastně by mu bylo i jedno, pokud by to byl třeba ledový čaj, ale dokázal si představit, jak vyhraněný vkus má v tomto případě asi Snape. Také se mohlo stát, že mu ji celou vylije na hlavu. Ano, to bylo docela dobře možné. Proto se Harry připravil i na tuto možnost, než definitivně přikázal svým nohám, aby se rozešly k ochranám.

Svůj stan našel v tiché atmosféře. No, nic jiného ani nečekal. Snape nebyl z těch, kdo by po jeho odchodu uspořádal v „domě" párty s velkým jásotem a možná i transparentem s nápisem: kočka není doma, myši mají pré. Nebylo ani moc velké překvapení, že se Snape stále rozvaloval na pohovce, v rukách další z mnoha výtisků Denního věštce.

Harry vešel dovnitř, zatáhl za sebou celtu a rovnou si to namířil do obývacího pokoje. Zastavil se u gauče a natáhl k němu ruku, ve které držel podlouhlou krabičku se Snapeovou hůlkou. Muž nereagoval, ne hned. Napínal Harryho trpělivost dobrých třicet vteřin a Harry se skutečně hodně ovládal, aby po něm to pouzdro nehodil s nějakou nadávkou. Nezapomněl si při tom vzpomenout na poslední slova McGonagallové, když se loučili v jejích soukromých komnatách. Musíte spolupracovat, Harry, nesmíte spolu bojovat, když proti vám stojí takové zlo. V tu chvíli si byl Harry víc než jistý, že něco takového po něj nebude problém, ačkoliv odcházel z jejich tajného útočiště značně rozmrzelý a vytočený; pořád tu byla ta věc s jeho city a touhou, aby bylo všechno jinak, zkrátka klidnější a... dospělejší, jenže stačilo půl minuty Snapeovy ignorace a vztek byl zpátky.

Naštěstí pro lektvaristu a také pro Harryho, Snape zasáhl svou účastí doslova za vteřinu dvanáct, když spustil ruce, držící noviny do klína a podíval se na něj přivřenýma očima. Že v nich Harry zahlédl výraz absolutního opovržení, momentálně neřešil. Mladík nakonec položil krabičku na stolek, aniž by čekal na to, co Snape řekne, jelikož tušil, že to nebude nic příjemného, tak tomu nejspíš chtěl předejít a otočil se k odchodu do kuchyně.

„Jo a jsem celkem v pořádku, nic se mi nestalo, dík za starost," dodal pohrdavě přes rameno. Bylo by fajn, kdyby se ho Snape zeptal, jak to celé probíhalo. No, nezeptal se , tak to za něj Harry udělal sám, v duchu a také si odpověděl, nahlas. Trochu provokace nikdy neškodilo.

Za zvuků svých vlastních kroků - byl ochotný je vnímat víc, než ticho, které se za ním prohlubovalo - došel do kuchyně a postavil láhev whisky na linku. Také si odvázal váček a položil ho vedle. Byl rád, že je zpátky. Ve skrytu duše měl z té cesty strach a co se týkalo návratu, už se ho sám před sebou ani nesnažil skrývat. Vždyť, co kdyby svou a Snapeovu hůlku dostatečně nenaplnil svou magií? Bellatrix ho mohla stáhnout při přemisťování zase k sobě. Když ji viděl on, tak ona jeho taky a coby zkušená čarodějka si jistě dokázala vyvodit závěry, proč se před ní Harry tak náhle objevil. Dost pochyboval o tom, že by vytušila Snapeovo znovuzrození, ale jistě ji napadla celá řada dalších možností, o kterých nemusela mít McGonagallová ani ponětí. Nejhorší asi bylo, připustit si, že věděla o jeho existenci. Bellatrix byla prokleta dřív, než Harry porazil Voldemorta. Nemohla vědět, jak celá válka dopadla. No, teď už pochybovat nemusela.