Krvavý polibek /Snarry/ ✔️

30.

Harry Potter ve svém mladém životě nelíbal příliš mnoho lidí. Vlastně by je dokázal spočítat na prstech jedné ruky, a když to tak v rychlosti zrekapituloval, Sareh Shah si zcela nemilosrdně ukradl ten poslední prst, který měl už navždy zůstat volný. Protože... protože Harry přece nebyl žádný přelétavý typ a nikdo další než Snape už pro něj neexistoval.

Pravda, Ginny tak trochu zahýbal, ovšem jen v myšlenkách. Byl rozhodnutý, sdělit jí pravdu, nenechal by ji dlouho tápat v jejich už takřka vyhořelém vztahu. Tak co měl proboha teď dělat, až se znovu podívá do očí Snapeovi? Protože on to určitě pozná. Dovtípí se, že Harryho rty se od těch druhých doposud neodtrhly. Že setrvaly na jednom místě déle, než by se na vynucený polibek hodilo.

Cítil, jak zvedá ruce, chtěl jimi možná udeřit vyššího muže do hrudi, odstrčit ho, jelikož mu silné dlaně svíraly tvář a šíji, jenže místo toho se o statné tělo jeho paže jakoby otřely, ne přesně tušíc, co se po nich vlastně chce. Musely by totiž dostat nějaký rozumný signál z mozku a ten... jaksi nepřicházel.

„Líbí se ti to, Harry, že ano," zašeptal mu smyslný Shahův hlas do rtů, až se ty Harryho rozbrněly. Muselo v tom být nějaké kouzlo, stejně jako ty modré odlesky, co vábily každého, kdo se na druhého muže jen podíval. Kdyby s ním byla rozumná řeč, Harry by se od něj to kouzlo naučil, velmi dobře věděl, na kom by jej mohl vyzkoušet, ale takhle. Ať ho prostě pustí, přestane líbat, ať už ho nehladí tím svým lahodným jazykem. Do háje!

„Tohle není skutečnost," vypadlo z něj chraplavě.

„Ale ano, je. Děje se to, protože ve skrytu duše po tom toužíš od první chvíle, co jsme se potkali. Láká tě zkusit, jaké by to bylo s bratrem tvého milence. Není nic jednoduššího, Harry. Přitahuješ mě. Severus se to nemusí dozvědět, pokud ti jde o tohle."

Zatímco Shah mluvil, Harry si malátně v zastřené mysli přebíral jeho slova. Ta poslední poznámka patřila k tomu, co Shah vyslovil, než ho políbil. Domníval se, že pokud Harryho zláká do svých pavoučích sítí, Snape si možná rozmyslí svůj dobrovolný opětovný odchod na onen svět. Domníval se, že by mohl jeho bratr žárlit.

Ach Merline, to je přece směšné. Snape nikdy neprojeví jakoukoliv emoci, která by Harrymu ukázala, že mu na něm záleží. Jistě, nějaké náznaky už tu byly. Musel připustit, že udělali jistý pokrok ve svém vztahu, který byl ale záhy zpochybněn účinky krevního pouta. Shah v tomto směru svého bratra prostě neznal. A Harry by mu měl otevřít oči.

Poslední myšlenka byla víc než nakopávající, jak se říká. Donutila mladšího muže otevřít oči a vytrhnout se majetnickému Shahovu sevření.

„Já..." vyhrkl. Další slova bohužel spolkl, protože jemu samotnému nedávala smysl.

Co měl sakra říct? Právě zhřešil. Měl se odtáhnout dřív. Kolik vlastně uběhlo času? Celé jeho tělo pálilo; uvědomil si, že ho musel Shah hladit i jinde než v bezprostřední blízkosti hlavy.

„Ano, Harry?" pozvedl druhý muž okázale obočí a založil si ruce na prsou. Jeho rty byly stále od polibku lesklé a vlhké a to ještě zvýšilo jejich plnost. Byl to možná optický klam, ale Harry se nedokázal na ty dva zardělé baldachýny přestat dívat. Snape neměl tak krásné rty. Ano, uměly skvěle líbat, ale byly zkrátka úplně jiné.

„Ehr, já... Nemyslím si, že by to Severuse naštvalo. On..." je takový divný patron, víš?

„Ale asi nemáš v úmyslu mu to teď vyklopit, že?" ušklíbl se Shah provokativně. Harry couvl dozadu a trochu se natočil, aby se připravil na obrat, po kterém by se mohl rozběhnout rovnou ke dveřím.