Krvavý polibek /Snarry/ ✔️

2.

Neměli zrovna moc času to s Ginny všechno probrat, ale Harry věděl, že tomu neujde. A též nepodlehl naivní představě, že by jeho naléhavý odchod nechala Minerva McGonagallová jen tak. Jak mohla přijít na to, na co se chystal? Měl snad Brumbál někde schované své vzpomínky a ona pak, jakožto nová ředitelka dostala právo, je vidět? Jinak si to Harry nedokázal vysvětlit a hlavně, tím že se ještě víc nesnažil všechno popřít, jí nejspíš tu jistotu dal. Co všechno asi věděla? O Snapeových citech určitě nic, ale Brumbál toho věděl víc než dost.Ještě téhož dne večer za ním přiletěla její nádherná sova pálená, která mu ve svém elegantním zobáku předala další obálku s emblémem bradavického hradu. Harry tušil, co uvnitř najde a nechtěl to číst, bohužel mu nic jiného nezbývalo.

Harry,

Odešel jsi velice rychle, nestihli jsme se ani pořádně rozloučit. Prosím, vezmi si má slova k srdci. Já ti věřím, ale i ten sebezodpovědnější, sebezdrženlivější člověk může podlehnout obyčejnému pokušení. Buď na sebe opatrný a kdykoliv mne kontaktuj, pokud ucítíš potřebu, jednat v rozporu se zásadami.Minerva

Harry odložil dopis na stůl vedle rozpracovaného lektvaru na pouštní horečku. A dlouho se na něj díval. Ředitelka musela být zoufalá. Napsala jen: Harry a Minerva. Zbytečnosti jako své příjmení, nebo oslovení drahý, které použila naposledy, jednoduše vynechala. Proč? Protože svůj vzkaz psala ve spěchu. A protože tím chtěla Harrymu naznačit, že je schopná takových dopisů poslat denně klidně tisíc, jen aby "nepodlehl." Však totéž už zažil těsně před nástupem do prvního ročníku. Na doručení jeho dopisu musel Brumbál tehdy využít snad všechny sovy v Británii. Kéž by mu to přišlo úsměvné. Tedy přišlo, ale ne teď.

Co ředitelka udělá, když neposlechne? Jak se ho bude pokoušet zastavit? A dovolí jí to?Ne, ani kdyby Merlina prohlásili za mudlu, tak se svého plánu nevzdá.Došlo jí vůbec, že mu poradila? Byla mnohem víc přímočará než Brumbál. Tedy, ve srovnání s ní nebyl Brumbál přímočarý vůbec.Harry si měsíce lámal hlavu s tím, jak přivést zpět mrtvé. Pátral po Kameni mudrců, četl v zakázaných knihách, doufal, že najde lektvar, který to dokáže, i když by byl jistě velice těžký na přípravu. A i kvůli tomu musel získat Snapeovu učebnici zpátky, protože věřil, že v ní najde nějaké vodítko, cokoliv. Jenže, Minerva McGonagallová na to kápla. Dala mu poslední indicii, chybějící díleček jeho pracně složeného puzzle. Bože, stačilo, aby vyslovila ta slova a Harry měl sto chutí, třísknout se hlavou o skříň, nebo o zeď, jak si náhle uvědomil svou hloupost a nedostatečný důvtip.Ty nejsi Pán zla, Harry. Ani Severus není...Ne, opravdu nebyl Voldemortem, ovšem... Severus Snape byl smrtijedem. A zabil při své službě Voldemortovi asi řádku lidí. Co když...

Harry se ohlédl na dveře. Jen pro jistotu. Naštěstí Ginny za ním do jeho laboratoře chodila jen zřídka, nechtěla ho rušit, když pracoval. Sice se zatím o návštěvě Bradavic moc nebavili, Ginny jen zmínila Filche, že jí dýchal na krk, když hledala knihu v komnatě nejvyšší potřeby, ale jinak se ho na nic nevyptávala. Prozatím. A Harry teď netoužil po tom, aby na něm cokoliv poznala. Musel si to všechno pořádně promyslet, sestavit strategický plán a to mohl právě jen tady. Ve své laboratoři.

Otočil se zpět, jeho zelené oči plné dychtivosti a naděje se rozběhly po řádcích v učebnici. Ale ne po těch tištěných, nýbrž po ručně psaných Snapem. V tuto chvíli už ho nezajímal obsah, stejně podvědomě tušil, že bude muset najít jinou cestu, ale jen pomazlit se s tím rukopisem, představit si, jak bledé štíhlé prsty svírají černý brk a se zaujetím zapisují každé slůvko, každou ingredienci, nebo poznámku, bylo velmi příjemně rozptylující. Zvlášť když se před ním otevíraly nové možnosti.Ty nejsi Pán zla, Harry. Ani Severus není...Ne, ale k tomu, aby vytvořil viteál, přece Pán zla být nemusí."Harry?" za dveřmi se ozval Ginnyin opatrný hlásek, pak jemné zaklepání a nato se dveře pootevřely. Její přívětivá tvář se objevila ve škvíře. "Nezlob se, že tě ruším, ale nechceš toho už dneska nechat? Měl by sis odpočinout, pořád jenom pracuješ." Neznělo to jako výčitka. Jednoduše o něj měla starost, nemohl se jí divit, když tu strávil opět celé odpoledne."A-asi máš pravdu." Rychle se k ní otočil čelem, rozevřenou Snapeovu knihu za zády. Jistě by pochopila, že je teď ten malý hranatý zázrak středobodem jeho vesmíru, ale ve svém vlastním zájmu by to neměl přehánět.A tak toho nechal a šel. A byl ten večer i noc tím nejlepším partnerem Ginny Weasleyové.