Krvavý polibek /Snarry/ ✔️

31.

Události posledních několika minut se mu v hlavě roztočily jako řetízkový kolotoč. Ne že by na něm někdy Harry byl a mohl tudíž popsat k tomu hodící se pocit. Spíš si představil každý z kroků jako jednu sedačku a pak to, jak se mu jedna po druhé míhají před očima.

Zaměnit viteál za repliku se mu podařilo na jedničku s hvězdičkou. Použít Shahův prášek iluze zvládl také skvěle, ovšem pak... To venku by mohl nazvat stručně řečeno zmatkem. Dohadování s Bellatrix, vyhýbání se jejím kletbám a pak to směšné dětinské handrkování o falešný viteál se Snapem – to byla jednoduše katastrofa. Ovšem pokud k sobě měl být Harry upřímný, tak nějak to vlastně chtěl. Díky jeho nešikovnosti se koule dostala do rukou Bellatrix a pravý viteál byl tím pádem v bezpečí. Právě teď v Harryho kouzelném váčku. Musel uznat, že měl srdce až v kalhotách, když čarodějka přivolala kouli k sobě. Kdyby řekla accio viteál, letěl by k ní Harry jako namydlený blesk i se svým skromným zavazadlem.

Díky ředitelčině duchapřítomnosti se přemístili právě včas, než by Bellatrix falešný suvenýr rozbila a zjistila tak, že se jedná o podvrh.

Jenže co teď? Snape se na něj díval jako na to největší nemehlo na světě a McGonagallová se na něj raději nedívala vůbec. A říct jim, že v podstatě pravý viteál zachránil, nemohl. Visela nad ním Shahova hrozba, že poví o jejich malém úletu svému bratrovi. Harry stále pochyboval o tom, že by mu Snape ztropil žárlivou scénu, na druhou stranu, to co se mezi nimi odehrálo v domě těch mudlů, k tomu nemělo daleko.

Harry se rozhodl přinutit své myšlenky, aby si daly od Snapea na chvíli pokoj. Obrátil se k ředitelce, která se zrovna připravovala k vykročení, přece jen by se měli co nejdříve schovat uvnitř. Bellatrix je mohla pronásledovat.

„Co bude s tím domem?" zeptal se. Všichni tři se dali do pohybu; Minerva pohodila neurčitě hlavou.

„Ještě dnes v noci se tam vrátím a napravím, co půjde," pronesla jakoby myšlenkami mimo.

„Není to nebezpečné? Chci jít s vámi," nadhodil Harry. Čím víc se přibližovali k hradu, tím větší na ty dva dostával vztek. Proč mu něco neřekli, proč ho neseřvali? Na Snapeovi bylo vidět, že by to udělal velmi rád, jenže po celou dobu jejich hbité chůze mlčel.

„Zvládnu to sama. A Bellatrix se na tom místě už neobjeví. Nemá důvod."

Harryho se zmocnila panika. Až Bellatrix zjistí, že se jí dostal do ruky falešný viteál, možná se do toho domu vrátí. Bude mít dvě možnosti na výběr. Buď si myslet, že ho má u sebe Harry, nebo že zůstal právě v tom domě. Nemohl tam pustit ředitelku samotnou.

„Musím s vámi mluvit," vyhrkl. Všiml si, že se po něm Snape krátce ohlédl, ale nehodlal to řešit. Komu jinému mohl to tajemství svěřit? McGonagallová ho pochopí. A hlavně, nepoběží hned za Snapem, aby mu všechno za tepla vyklopila. Někdo musel znát pravdu. Jiná věc byla, jak bude ředitelka reagovat na to, že si viteál ponechá Shah. Rozhodně ji nepovažoval za zbrklou osobu a věřil, že jakmile se dozví, že je možná viteál pro Snapeův život nebezpečnější, než si původně mysleli, zachová se rozvážně. I tak mu něco říkalo, že bude chtít mít tu zatracenou kouli u sebe.

„Nepočká to do zítra?" zeptala se ředitelka na půl úst. Jako kdyby s Harrym nechtěla vůbec mluvit a v podstatě ho vůbec nevnímala.

„Nepočká," protestoval Harry. Proti nim se z hradu vyřítila skupinka čtyř lidí. Ginny a všichni Malfoyovi. U Merlina, až se oni dozvědí, že to podělal, tak ho minimálně zabijí. „Prosím, je to důležité!" naléhal na Minervu.