Krvavý polibek /Snarry/ ✔️

Epilog

Miluji ho. Tak moc, až to bolí. Ne, co to povídám. Nebolí to, ale brní. Příjemně, hřejivě, rozkošně...

Harry rozlepil víčka, načež se před ním rozprostřel tak okouzlující obrázek, že se samovolně usmál. Napůl odkrytý Severus pravidelně oddechoval s mírně pootevřenými rty a dokonce i trochu chrápal. Kůže na jeho slabě porostlé hrudi se napínala při každém nádechu.

Mladík vyslovil tiché Tempus a nad postelí se objevil aktuální čas. Měl by vstávat, aby se stihl ještě nasnídat, než odejde do práce. Nakonec mu to samostudium lektvarů přece jen k něčemu bylo. Pracovat jako asistent v lékárně na Příčné uvítal i Severus, některé vzácné přísady se totiž nesháněly snadno a muž za ně uměl krásně poděkovat. Hlavně v bezpečí jejich útulné ložnice.

Mladík pohladil Severuse po rameni a na to samé místo vtiskl polibek. Pak se odebral do koupelny.

Do obývacího pokoje vstupoval oblečený, s lehce navlhlými vlasy. Byl si vědom svých kouzelnických schopností, na některé byl dokonce velmi hrdý, ale kouzlo pro perfektní vysušení vlasů se nenaučil ani za těch dvacet jedna let, co byl na světě. Naštěstí ho to příliš netrápilo.

„Dobré ráno, Harry," přivítal ho příjemný ženský hlas. Harry se na jeho majitelku otočil a pousmál se.

„Dobré ráno, Eileen." Žena na plátně se zarděla a střelila očima směrem k ložnici.

„Ten lenoch dnes vstávat nebude?" zeptala se nanejvýš mateřsky.

„První dvě hodiny má volné a víš, že včera pracoval dlouho do noci. Jsem rád, když si trochu přispí," vysvětlil Harry. Eileen Snapeová přikývla a tentokrát natočila tvář k obrazu, který byl pověšený hned vedle. Harry se tím směrem otočil také a přivřel oči.

„Pořád trucuje," zkonstatoval pobaveně. Prázdné plátno vypadalo bez jeho obyvatele smutně a opuštěně. Naštěstí Harry věděl, že nebude prázdné dlouho.

„Dejte mi pokoj, ano? Mělo to zůstat tajemstvím." Nejprve se na obrazu objevila hlava a pak i celé tělo. Jeho obyvatel se elegantně usadil do křesla a přehodil si důležitě jednu nohu přes druhou.

„Sarehu? I tobě dobré ráno," pozdravil ho Harry nevzrušeně a pokračoval k jídelnímu stolku, kde už skřítka Lolla připravovala snídani.

O několik minut později se z ložnice vypotácel ospalý Severus, nedbale oblečený ve svém černém županu. Když míjel oba obrazy, vyšlo z něj jen tiché zavrčení.

„Matko, Balóne."

Než stačil Sareh začít spílat nad použitím trefné přezdívky, Severus došel k Harrymu, za jeho zády se k němu sklonil a políbil ho do vlasů. „Dobré ráno, pane Vynalézavý," zašeptal, aby ho obrazy neslyšely.

„Ale ale, copak to slyším?" zachichotala se Eileen potutelně. Snape si odfrkl a usadil se ke stolu také.

„To je právě ono, mami. Tys to slyšet neměla a znovu připomínám, že pokud šeptám, je to určeno výhradně po Harryho uši."

„Ano ano, a mně bude někdo říkat, že se snadno nafouknu. Tady to máš, mami. Jak se dá s tímhle vůbec normálně komunikovat..." rozčiloval se tmavovlasý muž na druhém obrazu.

Harry se na Severuse zazubil.

„Tišící?" zeptal se.

„Co takhle výbušné, to bude napořád," povzdechl si lektvarista. Harry cosi zamumlal a pokoj se ponořil do příjemného ticha, které narušovalo pouze praskání ohně. Oba si vychutnávali výtečnou snídani a klid, sem tam se na stole dotkli prsty a spojili své milující pohledy. Jakmile Harry dojedl, odsunul nádobí stranou a utřel si látkovým ubrouskem rty.

„Máš toho moc? Mohli bychom se večer najíst venku?" navrhl. Po zvednutí od stolu se nachomýtl ke druhému muži a ukradl si od něj další polibek, tentokrát pořádně lačný a vášnivý. Však mu musel vystačit na celý den.

„Pokud nedostanou rozum, asi se budu muset obětovat," zablýsklo se Severusovi v očích. Harry se k němu znovu naklonil, ale místo nabízené pusy vyslovil zrušení původního kouzla. „Ještě budeš žadonit," zašeptal smyslně a ve vteřině byl pryč.

Severus se postavil a přešel mezi obrazy. Nedivil se, že je v pokoji stále klid. Teď už byli nafouknutí oba.

„Balon jedna a balon dva," ukázal prstem postupně na matku a pak na bratra.

„Tohle není fér, drahý," stýskala si Eileen. Sareh si založil vzdorovitě ruce na prsou a odsekl: „Nikdy ses to neměl dozvědět. V podstatě žárlíš na obraz!" Severus to nevydržel a pousmál se. Ve skutečnosti nebyl naštvaný, že se mu Harry svěřil s tím vyděračským polibkem, ale potrápit bratra si jednoduše neodpustil. Díl viny na tom nesl, tak proč mu to usnadňovat? A Harry si to v noci jaksepatří odpracoval.

S jemným zavrtěním hlavou se vydal zpět do koupelny, nevnímajíc dohadující se hlasy. Musel se připravit. Na další výjimečný den výjimečného života se svou rodinou.