14. Setkání rodiny

160 8 0
                                    

Naomi
Všichni tři jsme vylezli z auta. Bála jsem se...
Strašně moc jsem chtěla vidět mamku, taťku a ostatní, ale strach, co si o mě budou myslet, mi zabraňoval udělat jakýkoliv krok.
Děda to asi vytušil a usmál se na mě. Objal mě okolo ramen a oba jsme vyrazili za babičkou, která už byla u dveří a nemohla se dočkat. Nad tím jsem se usmála a následovali jsme ji.
Vešli jsme do takové předsíně... Dalo by se tak říct a Esme otevřela dveře, tím pádem jsme vešli do velikého prostorného obýváku, kde všichni seděli a dívali se na televizi. Na vyvýšeném pódiu byl černý klavír. Velká pohovka s dvěmi tmavě modrými křesly a menší stolek. Šlo vidět, že tohle vše navrhovala babička.
Všichni na nás pohlédli a já už teď necítila své nohy. Oči se mi začaly plnit slzami.
,,Carlisle... Naomi..." Vydechla Bella a já byla v několik objetí. Rozeznávala jsem je, když se ode mně odpojovali a já si je mohla prohlédnout, jestli se vůbec změnili. Ne.
,,Pojďte se posadit." Usmála se na nás mamka a ukázala na pohovku. Podívala jsem se na dědu, který mě trochu postrčil a oba ještě s babička, mamkou, tátou a tetou jsme sedli na pohovku. Edward s Bellou si sedli ke klavíru, Alice s Jazzem do jednoho křesla, Rose a Emmet do druhého. Maya s Eleanor si vzali asi z jejich kuchyně židle a sedli si na ně.
,,Mysleli jsme, že jste mrtví. Nebo aspoň ty, Carlisle." Usmál se Jasper slabě, ucítila jsem klid od něj a vděčně se na něj usmála. S pokýváním se na mě usmál a já si prohlédla všechny.
,,Kde teď bydlíte?" ,,Několik kilometrů od vás, jak jsem tak počítal." Odpověděl Emmetovi děda. ,,Tak to nás tam budete moct zavést." Přikývli jsme a Alice se rozzářila. ,,Víte, viděla jsem, že vy dva ještě s Esme, Edwardem a Bellou budete žít u vás a my tady." ,,To je dobrý nápad, ale proč zrovna..." ,,Protože Bella je dcera Esme." Skočil Edward do dědovy otázky. ,,A tak... Aby jim to nepřišlo divný, by se mohla Esme s námi přestěhovat, protože vy dva budete určitě spolu, ne?" Děda pochopil a přikývl. Babička mu stiskla ruku a on ji na oplátku políbil. Byla jsem tak ráda, že je naše rodina pohromadě.
,,A jak jste vyřešili draky...?" ,,Prokletí jsem snížili tak, že se přeměňujeme jen o úplňku. Při čemž jsme někde, kde se můžeme vyblbnout." Promluvila teď mamka a usmála se. Povídali jsme si dlouho a pak se šla babička, Edward a Bella zabalit věci. Povídala jsem si pak se sestrami, mamkou a taťkou. Dlouho a pak mě šla Eleanor vyprovodit k domu, protože jsem tu zůstala dlouho do noci a ty čtyři už jeli k nám.

Nesmrtelná trojkaKde žijí příběhy. Začni objevovat