Nesmrtelná trojka

32. Rvačka s Rachel

Naomi
Dýchala jsem přerývavě. Nevím, co to se mnou bylo, ale nějak mě dostalo do kolen, že jsem se to dozvěděla.
Neměla jsem páru o nějaké Rachel a popravdě se mi vůbec nechtělo jít na tu večeři. Komu by se chtělo?
Přišlo mi, že žárlím. Že žárlím na Rachel, že může být s Paulem a je s ním. Paul se mi líbil, ale nikdy jsem si nepředstavila s ním budoucnost. 
Šla jsem pomalu od Cullenů. Mamka s tátou a s Rebeccou se vrátili k sobě domů a já nevěděla, co mám dělat. Tak moc mě to štvalo!
Vešla jsem dovnitř. Byli tu už někteří a někteří byli ještě asi doma. Jelikož se sem přestěhovala Rachel, Sam nám řekne nové hlídkování.
,,Ahoj Naomi." ,,Ahoj." Pozdravila jsem je a sedla si vedle Jareda. ,,Jak se vede?" ,,Super a vy?" ,,Taky." Jak jsem tak slyšela od dědy, tak se rozhodlo, že to bude jak to bylo se změnou, že si budeme všelijak pomáhat a tak dále.
,,Už jsi potkala Rachel?" Kývla jsem na souhlas a on se pousmál. ,,Stejně je to divný. Rachel se nechtěla přistěhovat sem na venkov a Paul do města. Musel by se přestat přeměňovat a to by mu vadilo. Rachel ani moc nechtěla být vlkodlak, proto zůstávala ve městě, že by to potlačila.
Nakonec se asi rozhodla, že by to bylo nejlepší řešení. Oba dva sem patří a myslím, že tušila, že by Paula odtud nedostala." Nadechl se, že chtěl něco říct, ale zmlkl. Hned potom přišla Rachel s Paulem. Sedli si ke stolu a pozdravili jsme se.
Pak jsme začali konečně jíst, když jsme byli všichni. Seb tu nebyl a já za to byla upřímně ráda. Už tak mě naštval.
,,Kde je vlastně Seb?" Zeptal se Quil. ,,Jel s rodiči na dovolenou." Pokrčil Sam rameny a dal se znovu do jídla.
,,Paule, co budeš dělat?" ,,Co tím myslíš, Sethe?" Zeptal se nechápavě, ale v oku mu nebezpečně zablýsklo. ,,Mezi... Eh... Nimi." ,,To ještě nevím, Sethe a i kdyby, to vás nemusí zajímat." ,,Ok, ale obě by to měli vědět." Zamumlal Jared a já byla prostě mimo. ,,Kdo?" Vyhrkly jsme s Rachel. Něco mi tu nehrálo. ,,Měl bys jim to říct." Řekl Sam a já věděla, že to bude souviset i se mnou.
,,Naomi, já si.... Já si tě vtiskl." Zašeptal Paul a já vyskočila od stolu jako Rachel. ,,Co?! Paule!" Vykřikla Rachel. Paul byl na nohách jako já. ,,Já za to nemůžu. To se stává a nevím, proč se to stalo podruhé." ,,Tak proto jsi u něj byla, tys to věděla!" ,,Ne." Konečně jsem promluvila. ,,Já nic nevěděla." ,,Ale nekecej! Ty! Ty jsi se se mnou chtěl rozejít!" ,,Já nevím, co chci!"
,,Sakra! Musíte se hádat?!" ,,Je to tvoje vina! Kdyby jsi se tu neobjevila, nemuselo by se to stát!" ,,My bychom se tu stejně s rodinou přestěhovali. Potkali bychom se někde jinde a možná bychom se sem přestěhovali!" ,,Hmm.... To by si ho svedla!" ,,Tak to prr..." Odfrkla jsem si. ,,Nikdy! Možná bychom se ani nesetkali!" ,,Ale jojo! Protože jsi d****, která si najde každého muže!" ,,Já! To ani náhodou! Ty ses mohla s každým vyspat, než jsi se sem přestěhovala!" Přeměnila se a skočila na mě. Tohle bylo na mě moc, měla jsem štěstí, že jsem byla u dveří. Přeměnila jsem taky a obě jsme vrazili do dveří a ocitli se venku.
Byla jsem celkem naštvaná a slyšela hlasy. Hlavně Paulovy, že by měl zakročit, ale jeho zakročení by se mi nehodilo. Nakonec mě od ní někdo odtrhl. Byla jsem od krve a i ona. Byl to Paul a já na něj zavrčela jako Rachel. Zavrčel nazpátek na nás a něco nám poslal.
Paul: Nechte toho! Tohle vám za to nestojí! Já si jednu z vás vyberu a bude to!
Rachel: Nestarej se!
Já: Já tu nejsem kvůli tobě, ale kvůli ní! Nenechám, aby mi někdo nadával!
Rachel: Nápodobně!
Skočila na mě. Cítila jsem rány po celém mém těle a i já jsem ji udělila několik ran a zranění. U mě stačilo, aby mi roztrhla víc ránu na břiše.
Její drápy se zaryly do té rány a já cítila, že mě to roztrhlo i žebro. Někdo ji ode mne znovu odtrhl a já se s dopadem na zem přeměnila na člověka. Pomalu jsem se zvedla a držela si ránu na břiše. Pohlédla jsem na Rachel, která měla několik ran na těle. Všichni na mě pohlédli. Sklonila jsem hlavu a podívala se na tu ránu. Krvácela velice hodně. Nadechla jsem se a přivřela jsem bolestí oči.