27. Tohle není Emily

135 8 1
                                    

Carlisle
Naomi mi usnula na rameni, Emmet ji chtěl vzbudit a odnést nahoru, ale Alice mu řekla, aby ji nebudil. Potom jsem slyšel jen jejich hádání.
Nechal jsem Naomi u sebe. Se všemi jsme se dívali na televizi do rána, kdy Esme šla dělat jídlo Naomi a ostatní šli na lov. Já jí začal budit. Málem mě protahováním praštila, nad tím jsem se jen zasmál.
,,Dobré ráno." Usmála se a opřela se o mě. Zívla a zamlaskala. Pak vyletěla do stoje a zmizela. Esme přišla a nechápavě se na mě dívala, pokrčil jsem rameny. Netušil jsem, kam spěchala a myslím, že si včerejšek pamatovala.

Naomi
Mým kouzlem jsem se přemístila do dračího domova. Všichni mě přišli přivítat a já ty dva přeměnila na draky. Byly nádherní, i když mě chtěli zabít. Chvíli se tu rozhlíželi a jakmile uviděli ostatní, byli nadšení. Rozuměla jsem jim, bavili se o mě a já si je pohladila, kdy se ke mně přitulili.
Další draci tady.
Vrátila jsem se ke Cullenům a spadla na pohovku, hned ke mně přišla babička s dědou.
,,Kde jsi byla?" Mávla jsem nad tím rukou, že to nic neznamená a oni přikývli. Babička mi podala jídlo.
,,Děkuju." Sedli si ke mně a já to snědla. Byla jsem ráda zase mezi nimi, ale pořád mě bolelo srdce od smečky.

O pět týdnů později
Naomi
Děda mě adoptoval a já se stala součástí rodiny. Taky jsem se přeměnila na svou falešnou podobu, aby mě ostatní nepodezírali z takové změny vzhledu. Bylo by to podle mě divný.
Děda, když jsem jela domů a nikdo jiný doma nebyl, mě poslal za smečkou, že mi něco chtějí. Upřímně jsem se bála, protože jsem neměla tušení, co po mě chtějí.
Asi ještě vydeptat, než jsem. Zaťukala jsem na dveře a otevřela mi Emily, která se na mě usmála. První zpráva, nevypadá to tak špatně.
,,Naomi, ráda tě vidím." Řekla mi mým jménem. Usmála jsem se a přikývla. ,,Já tebe taky, Emily. Děda mi říkal, že mě chce vidět smečka." Kývla a pozvala dovnitř. Nebyl tam ale nikdo, Emily se na mě jen usmála a ukázala k obýváku.
Přišlo mi tady něco divného. Nelíbilo se mi to. Emily mlčí a neřekne, kde jsou a ani se se mnou neobejmula na přivítání, i když to může být tím, že jsem lhala. Ale... Smečka má hlídky ráno a večer, takže by tu pravděpodobně měla být, nebo aspoň Sam, ten by tu Emily nenechal samotnou. A na pláže berou i ji. Nebo jsou někde venku, a někoho vyčuchali. Ale to je nepravděpodobné, protože bychom i my něco cítilo, nebo aspoň já.
Sedla si naproti mě a dívala se mi do očí. Ani jedna nic neřekla, jen jsme si upřeně dívali do očí a já čím dál tím víc tušila, že tohle není ta pravá Emily.

Nesmrtelná trojkaKde žijí příběhy. Začni objevovat