Nesmrtelná trojka

19. Dračí domov

Nella
Maya se náhle objevila ve prostřed obýváku a zavrávorala a spadla mezi Carlislea a Esme. Carlisle se musel trochu posunout, aby si líp sedla.
,,Díky." Uvelebila se a opřela se o něj. ,,Musím si dát velkého šlofíka." Zamlaskala a zavřela oči. Podívala jsem se na Edwarda. Carlisle si ji vyhodil na klín a probudil ji.
,,Co je?!" Zavrčela a odhodila jeho ruku. ,,Kde je Naomi a kde jsi byla?" ,,Byla jsem s ní a kde je Naomi? Nevím..." Pokrčila rameny. ,,Nebo vím! V jeskyni." Sesunula se z jeho klína na místo vedle Esme.
,,Babi, že mu flákneš, když mě bude chtít vzbudit, že jo?" Jen přikývla a usmála se na Carlislea. Znovu se opřela a zavřela oči. Carlisle se jí chtěl doktnout, ale Esme ho doopravdy flákla.

Maya
,,To si spolu ještě vyřídíme, zlato." Řekl děda babičce a já se usmála.
,,No jo.... Říkala, že vám mám říct, že je ve svém novém domově s draky. Prý se nebude koukat na to, že je zabíjíte." Ukázala jsem na mamku s tetou. ,,Takže je bude hledat a chránit před Oliverem. Stačí?" Zavrtěla hlavou a já si povzdechla. Pustila jsem se do vyprávění.

O devět let později
Nikdo
Cullenovi se rozdělili. Nick, Nella a Rebecca se přestěhovali do Francie do Paříže.
Eleanor s Mayou do Itálie do Říma a ostatní Cullenovi do Forks, kde žijí už rok.
Sarah s Willem s Jacobem a Ness bydlí ve Španělsku.
Naomi se přestěhovala do Moskvy do Ruska.

Naomi
Ležela jsem na gauči a četla si své zápisky. Začala jsem tu chodit do školy a našla tři draky.
Naučila jsem se teleport a teleportuju se díky němu rovnou dovnitř. Musím říct a udělat kouzlo.
Olivera jsem ještě ani nepotkala a za to jsem ráda, nepotřebuju ho vidět.
Nemohla jsem dneska nějak spát, takže jsem si zašla ven na procházku. Byla tma a pod mrakem. Uslyšela jsem vrčení a vítr okolo mě se rozvířil. Spatřila jsem ve vzduchu něco velkého a černého. Nešlo to skoro vidět, ale díky svému upířímu zraku jsem to spatřila.
Přeměnila jsem se na upíra a běžela za ním. Jestli to dopadne jako s tím domem, že jsem se musela přeměnit na draka, tak se na vše vykašlu.
Ono to bylo takhle.
Flashback
Ohnivý drak na mě chrlil oheň. Uhla jsem se a on zapálil dům. Mnoho lidí se tu objevilo a já se znovu uhla.
Musela jsem ho nějak zkrotit, ale nevěděla jsem jak. Věděla jsem ale, že si budu muset příště zase změnit jméno. Jmenovala jsem se tam Emílie Croswoodová.
,,Klid." Znovu vyprskl a mě to pohltilo. Díky mé moci jsem se dokázala ještě přeměnit na draka. Byla jsem celkem rychlá a ani se nedivila.
Lidé okolo mě zalapali po dechu. Jen jsem si povzdechla a skočila na něj. Musela jsem ho dostat někam pryč. Teleportla jsem se s ním k našemu domovu. Tam jsem se přeměnila a on na mě divně pohlédl.
Natáhla jsem ruku a on si ji očuchal. Věděla jsem už, že ohnivý draci jsou výbušný. Chtěla jsem si o tom přečíst knížku, ale nevlastnila jsem si ji. Pak se ke mně přitiskl a já věděla, že mám vyhráno.
A stejně.... Musela jsem se stěhovat.
To byla ta vzpomínka. Doběhla jsem na jedno místo, kde byl s několik lidmi, kteří měli pochodně jako ve starověku. Jakmile mě spatřili, začali na mě hulákat ve smyslu, že bych měla utéct. Ono rusky se naučit je těžké, ale něco jsem zvládala. Ten drak, jako kdyby vycítil, že mu chci pomoct, ke mně přelítl.
Dotkla jsem se ho a přemístila jsem se s ním do našeho domova. Podle všeho to byl noční drak, nikdy jsem takového neviděla, a byla pocta ho poznat.
Podrbala jsem Zuzanku, zeleného draka, Ohniváka, asi víte jaký drak.... (Ohnivý).... A Modroočku, modrého draka. Ano jsou tu zatím jen tři a s tímhle čtyři.
,,Jakpak se budeš jmenovat? Nevíte, Modroočko, Zuzanko a Ohniváku?" Zeptala jsem se skoro sama sebe a podrbala ho taky na hlavě.