42. Plán na romantiku "vychází"

154 7 1
                                    

Naomi
,,Calisle!" Emmet se se mnou rozesmál a ostatní se uchechtli. Dotyčný si jen promnul oči. ,,Já chci do zoo!" ,,Já toho taky chci hodně, ale nedostanu to." ,,To máš blbý."
,,Carlisle, ony ti dávají zabrat, že?" Zeptal se se smíchem Edward a on přikývl. ,,No to jo. Nemám od nich odpočinek. Ta mě otravuje v noci a v práci a ta malá mě otravuje ráno a když přijde domů." ,,Nemůžu za to, že si z tebe dělá legraci." ,,Já nemůžu za to, že je nevychovaná jako ty." ,,Jaká máma, taková dcera. Co chceš?" ,,Jestli bude tak protivná, až bude starší tak to ouvej."

....

Naomi
Vše jsme si vysvětlili. Carlisle s Esme se na sebe pořád dívali, ale k ničemu se vážně neměli. Ona seděla v křesle a on vedle mě na pohovce Když odcházeli k autům, zatáhla jsem nenápadně Edwarda do kuchyně, kde nikdo naštěstí nebyl. Carlisle je vyprovázel.
,,Zítra. Zítra končí Carlislovi služba v pět." ,,Esme se vrátí ve čtyři." ,,Ok. V šest se sejdou u restaurace. Víš kde?" Kývl a já taky. ,,Potřebuju ale vyzvednout Beth ze školky." ,,O to se neboj. Renesme se o to postará." ,,Ok. Díky." ,,Není zač. Měj se. Ať to vyjde." Objala jsem ho pevně a on mě. Potom se vytratil za ostatními a já šla uložit Beth do postele.

Druhý den
Naomi
,,Jsi nervózní a spěcháš." ,,To se ti zdá. Renesme vyzvedla Beth, že si chtěla hrát s Katherine." Dojeli jsme domů a já ho hnala do pokoje.
,,Můžu sakra vědět, proč tak spěcháš?" ,,Máš být v šest v divadle na tam té křižovatce." ,,Proč?" ,,To nesmíš vědět. Na." Dala jsem mu oblečení, které jsem mu vybrala, když byl už v autě. Bylo to hned zrána.
V koupelně se umyl a oblékl se do toho oblečení. Jakmile vyšel, rychle jsem ho vzala a postavila k zrcadlu. Začala jsem ho česat. Rozesmál se a chtěl mi to vzít. To jsem mu nedovolila.
,,Učesat se ještě dokážu." Chytl mě za pas a roztočil, že jsem zavrávorala. Zaklonila jsem se a on mě obezřetně chytl. ,,Můžu?" Zavrtěla jsem hlavou.
Přimhouřil oči a pak mě postavil beze slov. Začala jsem ho znovu česat, až to bylo dokonalý. Uklidila jsem ho a rychle ho vzala za ruku.
,,Až tam dojedeš, potkáš tam osobu, která na tebe bude čekat. Do kufru se nekoukej, dokud tam nebudeš. Jasný? Rezervovaná místa na jméno Cullen v sedm hodin večer na film. Ano?" Nevím, jestli kýval nebo ne. ,,Na." Dala jsem mu telefon s peněženkou. ,,Ne že budeš volat. Ten večer si užij a pak jeď k Edwardovi a spol. Pa." Vystrčila jsem ho z domu a zavřela za ním. Když nastoupil do auta a odjel, oddechla jsem si a zavolala Alici. ,,Jede a co vy?" ,,Je konečně na místě. To byla ale fuška." ,,To mi, Alice, povídej. Fajn. Jdu k vám. Zatím." ,,Zatím."

Carlisle
Dojel jsem k restauraci a vylezl z auta. Spatřil jsem Esme, která se na mě překvapeně ale s úsměvem dívala.
Byla nádherná. Měla červené šaty dlouhé až na zem s rozparkem na pravé noze. Měla opasek tmavší odstín červené barvy, který jí zvýrazňoval její štíhlý pas. Nahoře měla třpytky a dole je měla též. Dole to vypadalo, jako když teče voda. Měla i černé boty na podpatku. Rozpuštěné vlasy a v nich malé červené třpytky, červenou rtěnku se slabými červenými stíny. Prostě byla nádherná.
,,To jsem si mohla myslet." Přešla ke mně s úsměvem. ,,Já taky." ,,Tys o tom nevěděl?" Zeptala se a vyzvedla obočí nahoru. ,,Vážně. Naomi mě připravila, ale neřekla mi, s kým se tam mám setkat." ,,Aha. To já samý u Alice a Rose. Edward mě sem odvezl a poručil mi, abych tu zůstala." Rozesmál jsem se a ona se ke mně přidala.
Potom jsem si vzpomněl na její slova. Otevřel jsem kufr a vyndal kytici růží. Usmál jsem se a podal ji ji. Překvapeně si ji vzala a usmála se na mě.
,,Děkuju." ,,Půjdeme?" Přikývla a spolu jsme se vydali dovnitř. Divadlo mě nebavilo a myslím si, že ani Esme. Tak jsme se potichu vytratili a smáli se až venku. ,,Chci ti něco ukázat." Vešli jsme do lesa a rozeběhli se k mému oblíbenému místu, které jsem si tady našel.
,,To je nádhera." Vydechla, když ho spatřila. ,,Jak jsi to tu našel?" ,,Lovil jsem a náhodou jsem na něj nalezl. Je tu nádherný klid." Usmála se a otočila se na mě. Byla hned u mě a já se k ní sklonil. A po dlouhých letech jsem ji políbil na rty. Ihned spolupracovala a spojila mi ruce za krkem. Přitiskla se ke mně a já jí chytil za záda.
Odtáhla se a pohlédla mi do očí. ,,Tak moc si mi chyběla." Zašeptal jsem se. ,,Ty mě víc. Miluju tě." ,,Já tebe víc." Usmál jsem se a ona se taky slabě usmála. Chtěl jsem ji znovu políbit, ale uslyšel jsem zákeřný smích. Oba jsme tam rychle otočili hlavu a spatřili Davida s tou proklatou ženskou a dalším mužem.

Nesmrtelná trojkaKde žijí příběhy. Začni objevovat