Vlkodlak

32

Probudím se..

Usnula jsem ve Stilesově objetí....

,,Theo?" zeptám se, jenže on nikde..

,,Stilesi! Stilesi!" křiknu a začnu s ním kývat. Po nějaké chvilce otevře oči.

,,Ano?" ,,Theo! Theo je pryč!!" řeknu, on se jen rozhlídne po okolí díry, jenže Theo nikde!

,,Do háje! Jak to že nás to nevzbudilo?" ,,Co?" ,,Myslíš že by se nebránil, kdyby ho odnesli?" ,,Bránil" ,,Tak by bylo nemožný to neslyšet" ,,To nevíš" řeknu a znovu se podívám jestli tu není..

,,Co teď?" zeptám se ,,Nevím, ale teď podle mě přijde řada na nás!" ,,Co?" ,,Gerard se pomstí.... A to tím že nás zabije All" řekne, s úplným klidem.. Jak může být v klidu?!

,,Jak můžeš být v klidu?!" ,,Víš, pokud Tea znám dobře.. Čímž si nejsem úplně 100% jistej.. I když nám udělal spoustu špatných věcí.. Pokud se s námi chce udobřit.. Tak se pokusí dát Scottovi znamení.. I kdyby ho za to měli zabít" ,,Cože?! To.. Teo? Vážně Teo?" ,,Jo.. Ale neříkám že s Gerardem nespolupracuje" ,,To zase ne" řeknu a opřu se o zeď...

Všimnu si pití na zemi..

,,Pití?" řeknu a beru flašku do ruky.

,,Být tebou nepiju to" ,,Proč?" ,,Bůh ví co do toho Gerard dal" ,,Vodu? Že by?" ,,A co oměj vlčí?" řekne ,,Jo.. To je pravda" řeknu a flašku odhodím..

Ležíme společně v objetí... A nakonec zase usínáme...

.....................................................................

Ano, hodně krátká Kapitola..

Omlouvám se, nemám teď dooprady čas, brigáda, učení a do toho ještě psaní... Budu se snažit psát kapitoly, než půjdu spát.. Aby ste je měli ještě večer...
Doufám že to chápete.. 😔❤❤