Vlkodlak

21

Probudí mě budík, vstanu, obléknu se, vezmu učení a razím rovnou do obchodu pro nějaké jídlo..

Koupím si kruasant a jdu do školy..

Sedím v lavici.. Když v tom ucítím hrozný zápach..

Máme Megan...

Přijde, dá mi ten test co jsme včera psaly.. Mám za 5 a k tomu ještě nějaký dopis..

Dopis..

Takže... Neboj se, všichni zjistí kdo a co jsi zač 😉zastaví tě před tím než někoho zabiješ... Nedovolím ti to! Nechápu proč jsi se tu znovu objevil.. Ale nikomu si doopravdy nechyběl.. Doufám že to chápeš.. Takže Allison nech být! Děkuji ti.

Jakoby mě někdo ovládal.. Má ruka začne na dopis odepisovat..

Všimnu si kusu papíru, který mám založený v sešitě... Vytáhnu ho.. Je na něm napsaná hádanka..

,,Má to každý.. Ale nikdo z nás to nemůže ztratit?" přečtu si, co je na papíru napsáno.. Co?

Učitelka kolem mě prochází, vezme si papír a odchází si sednou ke stolu ,,Nalistujte si stranu 178 a pište" přikáže nám a čte si dopis, který jsem napsala...

Ona se na mě jen ustaraně podívá a jak reaguji já? Jen se zlověstně usměju..

Čas oběda..

Sednu si s tácem ke stolu, po nějaké chvíli si přisedne Scott ,,Allison? Proč nejsi s Teem?" ,,Nechci" odpovím a zvednu pohled od tácu ,,Aha, mám pro tebe dobrou zprávu" ,,Jo? Jakou?" ,,Bestie je mrtvá.. Meisen byl bestie, Lydie ho zachránila a bestie zmizela" ,,Dobře" je jediné co na to řeknu ,,Nic víc?" ,,Ne.. Zabila bych ji sama" řeknu, on se jen udiveně podívá a bez jakéhokoliv slova odchází zpět k jeho nepovedené smečce..

Rozbolí mě hlava.. Odnesu tedy tác a odcházím ze školy do hotelu..

Lehnu si do postele a usnu?

Probudím se, zvednu se z postele a rozhlédnu se po pokoji..

,,Allison" promluví chraptivý hlas ,,Ano?" ,,Máš ráda hádanky?" ,,Ne" ,,Já vím že ano" ,,Nemám" řeknu, lžu.. Dříve jsem se svím tátou místo hraní s barbienkama spíše hádala táty hádanky..

,,Viděla si tu hádanku? Co jsem ti připravil?" ,,Jakou?" ,,Byla napsaná v tvém sešitě" ten hlas! Zní jako by byl mrtvý! 

,,No tak víš?" zeptá se ,,Nevím!" řeknu... V tu chvíli jako bych se probudila z tranzu a stojím jako debil uprostřed pokoje..

,,Allison! Začíná ti hrabat!" křiknu si pro sebe a sednu si na postel..

Pořád nad tím musím přemýšlet?! Má to každý, ale nikdo to nemůže ztratit?!

,,Nevím!" křiknu do prázdna, uvědomím si že tu nikdo není.. Asi potřebuji čerstvý vzduch!

Zamykám pokoj a odcházím do parku nedaleko hotelu..

Sednu si na lavičku a pořád přemýšlím...

,,Allison! Nepřemýšlej!" řeknu si pro sebe.. Uslyším kroky, které se ke mě přibližují..

Někdo si sedne na lavičku..

,,Jsi v pohodě?" zeptá se ,,Nech mě o samotě" ,,Ale já nechci chápeš? Mám dojem že máš samoty až nad hlavu.. Slyšel jsem jak si povídáš sama se sebou.. Přijde ti to normální?" ,,Přijde" ,,Psychiatrům a ostatním lidem ne" ,,Mě jsou ale lidi ukradený" ,,Tuhle odpověď jsem čekal" řekne ,,Jdi pryč Stilesi" ,,Proč?" ,,Protože s tebou nechci mluvit?" ,,Proč?! Odtáhla jsi se i od Tea.. Proč? Proč jsi se nevrátila k nám?" ,,Nechci být v partě puberťáků" řeknu, on se na mě jen udiveně podívá ,,Co je?" ,,Jsi taky puberťačka" ,,Jasně.. Ty vědět kolik mi je.. Už tu nesedíš! Zažila jsem toho víc než ty! Takže jdi odsud!" křiknu, on se na mě jen udiveně podívá, srdce mu bije jako o život a hlavně je z něj cítit strach..

Otočí se a odchází..

Udělám to samé.. Odcházím do hotelu, lehám si na postel a usínám..