Vlkodlak

7.Kapitola

Probudím se připotaná k topení.

,,Stilesi?Scotte?" křiknu,když si všimnu že tu ani jeden z nich není.

Ihned přiběhne Stiles a koukne na mě  ,,Allison?"  ,,Ne asi..Čínskej bůh srandy" řeknu ironicky ,,Dobře" řekne a odemkne pouta.

,,Proč si se nejdřív zeptal?" ,,Večera jsi se totiž z jednoho pouta uvolnila" zmlkne a podívá se do země  ,,A?"  ,,A...Nic" řekne,slyším jeho tlukot ,,Zrychlil se ti tep!Takže mluv!" řeknu a podívám se na měj vážným pohledem ,,A....Udělala jsi tohle" řekne,vyhrne si rukáv a ukáže mi jeho ruku ,,Pane bože!" řeknu a chytím ho za ni ,,To jsem byla já?''  ,,Jo...Ale to je dobrý" řekne a usměje se ,,To není! Vždyť jsem tě kousla!!Vážně se ti omlouvám!Nechtěla jsem!"  ,,V pohodě...Když nejsi alfa,nevadí mi to"  ,,Co?"  ,,Alfa může z jakéhokoli človeka udělat betu.Jen kousnutím"  ,,A ty nechceš být vlkodlak?" ,,Ne..Po takové moci fakt netoužím...Už mi to nabízela jedna alfa,odmítl jsem.Nehodlám být vlkodlak...Nevím proč, ale líbí se mi být člověkem"  ,,Aha'' tohle mě docela zaskočilo,myslela že je vlkodlak.....Tak jako já a Scott. Štve mě že jsem mu ublížila...Fakt moc!

Jedeme ke Stilesovi domů.

,,Kde je Scott?"  ,,Nevím..Hele musíme oba pochopit že má i svůj život,nemůže si nás všímat furt"  ,,A on o tom ví?"  ,,O čem?''  ,,O té ruce?"  ,,Ne..A ani vědět nebude jo?"  ,,Musí! Nebo si s tím skoč alespoň k doktorovi" ,,Uvědomuješ si že Scotta máma....Pracuje v nemocnici?"  ,,No a?"  ,,Řekla by mu to"  ,,Stilesi!"  ,,Nech mě" řekne a soustředí se na řízení.

Sedíme u snídaně.

Stiles je ticho,je to divný, protože jindy mele o sto šest.

,,Co je?" zeptám se ,,Co by?" ,,Nemluvíš" ,,Nemám náladu mluvit" ,,Tak co se stalo?" ,,Lydie" ,,Co s ní?",,To je jedno.. Neřeš to" řekne a podívá se na mě ,,Vím.. Že to neumím úplně skvěle ovládat.. Ale cítím smutek, Stilesi prosím řekni co se stalo?" ,,Neřeš to" řekne, zvedne se a odchází.

Scott mi dal číslo, takže mu zavolám.

Scott : Ahoj, děje se něco?

Já : Víš.. Stiles se teď chová divně... A já, jsem tu přece jenom pár dní, takže nevím co mám dělat. Stiles se zamkl v pokoji...

Scott: Přijedu pro tebe. Prohlideme si město a třeba zkusíme i nějaký trénink.. Třeba proměnu jo?

Já : Dobře, děkuju.

Stojím u baráku a čekám na Scotta.

Pár hodin po té...

,,Musíš... Allisom to dáš!" povzbudí mě Scott.

Soustřeď se!  je jediná věc co se mi honí hlavou.

Proměním se, ale ne jako dřív. Jsem osoba s vlkodlačí tváří!

,,Joo!" křiknu ,,Vidíš" řekne Scott a usměje se ,,Jsem tak ráda!" řeknu ,,Jo.. A ted se promeň zpět" řekne. Chvilku trvá než na to přijdu, ale nakonec se proměním ,,Jo!" jeknu, až Scott nadskočí.

,,Hele, mám dojem že se Stiles nebude bavit nějakou dobu. Takže jestli chceš můžeš být chvíli u mě, téma o Lydii je pro něj trošku citlivý" ,,On ji má rád"  ,,Jo.. Už od třetí třídy" řekne, tý jo.. Dlouhá doba.

Zastavujeme u Scotta. Napsala jsem Stilesovi že u něj budu.

Scott spí na gauči a já u něj v posteli. Štve mě, že kvůli mě spí na gauči. Není to fér, je to jejich domov, oni by měli spát u sebe...

,,Scotte?" zeptám se potichu, jestli spí abych ho nevzbudila ,,Ano?" ,,Měla bych ti něco říct" ,,Co?" ,,Víš.. Včera?" ,,Ano?" ,,Kam si odešel?" ,,Šel jsem volat s mámou... Bála se že nejsem doma.. Proč?" ,,Víš.. Aa.. Když jsi tam nebyl... Tak jsem se prý vytrhla z jednoho pouta" ,,Ale potom si měla obě" ,,Jo.. To protože mi je Stiles nasadil... Ale o to nejde" ,,Tak o co?" ,,Já jsem Stilese kousla" ,,Cože?" ,,Jo... Dnes jsem to zjistila, strašně mě to štve.. Co když se mnou nemluví kvůli tomu?" ,,Kvůli tomu to nebude. To jen kdyby si byla alfa... Nechce být vlkodlak, je rád že je člověk. Vlkodlaka už mu nabízel Peter, jenže on odmítl" ,,To mi říkal" ,,Neboj, nic se neděje" ,,Dobře.. Dobrou" řeknu a usínám.