23.Vítaný spojenec

64 19 1
                                    

Theo

Páni!
Tak to už se nedivím, že mě přemohli. Ti dva jsou prý nejsilnější polobozi Egypta a jedni z nejmocnějších vůbec. A jsou ještě tak mladí, vypadají na patnáct až šestnáct.
Přitom by podle mého otce nejspíš přemohli i některé naše bohy. K čemuž nejspíš dojde, protože Rada Olympu zakázala ostatním, aby jim pomáhali.

Někteří jim přejí smrt, například Zeus a Hádes. Ale můj otec se přiklání k Athéně, která jim chce pomoct.
Takže jim mohu nabídnout pomocnou ruku místo táty.
Polobohové totiž, narozdíl od bohů, nepřísahali ke Styxu.

„Takže... Vy jste ti mocní hrdinové, které Zeus nemá v lásce.
Máte štěstí, neboť můj otec Thanatos stojí na straně Athény. A tím i na vaší. Jestli chcete, pomohu vám."

Egypťané se na sebe podívali a pár minut přemýšlí.
Posléze promluví syn Sutecha:

„Nejsem si jistý, že ti můžeme věřit, ale pomoc by se nám hodila. Co myslíš, lásko?"

Lásko???

„Nevím, zlato. Theo, můžeš nám nějak zaručit, že nás nezradíš?"

Nejsou hloupí, tohle jsem čekal.

„Ano. Jsem váš spojenec a pomůžu vám. Přísahám při řece Styx."

„Fajn, o tomhle jsem už slyšel. Závazná přísaha. Věříme ti." řekne syn Hora.

„A asi bychom se ti měli řádně představit. Jsem Jakub a tohle je můj kluk Lukáš."

Lukáš mrkl a uvolnil mě z kouzla, které mě poutalo.

„Smím se vás na něco zeptat? Vy jste gayové?"

„Ano, vadí ti to?"

„Ne, vůbec. Můj nejlepší kamarád Erik je taky gay. Je to syn Eróse, boha touhy, vášně a ehm.. homosexuální lásky."

„Aha, tak fajn," řekne Lukáš, „asi bychom měli letět dál. Pokud tedy chceš cestovat s námi."

„Jistěže chci. Kam vlastně máte, přesněji řečeno, máme namířeno?"

„Do Argosu," odpovídá Jakub, „Athéna nám poradila, ať vyhledáme její dceru Alici a další dívku Hanu, dceru Hekaté.
Prý jsou v nějaké Pevnosti blesků, nebo tak nějak."

„Ano, to je výcvikový tábor polobohů. A ty holky znám.
Ale musíme si dát pozor. Ostatní polobozi nebudou přátelští. Pevnosti velí Adam, syn Diův.

Možná bude lepší, když tam půjdu já sám a holky přivedu na nějaké skryté místo. Vy dva by jste se nemuseli vrátit."

„To není špatný nápad. Aspoň bychom se vyhnuli boji.
Takže Theo, jak dlouho potrvá, než doletíme do Argosu?"

„Asi dva dny," odvětím.

Na to Jakub zvedne ruce a loď vzlétne.
Egyptská kouzla jsou super.

Jakub

Jsem opravdu rád, že tu máme spojence a mít na své straně syna boha smrti se určitě bude hodit.

Letíme už den a zatím je vše v klidu. Přesto každou chvíli očekávám nějaký útok. Přece jen, tři polobozi neuniknou pozornosti tak snadno.

Po dalších pár hodinách se mé tušení vyplní.
Loď se prudce zakymácí při poryvu velmi silného větru.
Když vylezu na palubu, vidím, jak Luky odráží blesky.

Zase ti venti.
A tentokrát je jich mnohem víc.
Theo je seká svým mečem a daří se mu je ničit, já povolám vítr a několik jich smetu, přesto jakoby neubývali.
Zableskne se a další zmizí, holt na Lukyho nemají.

Napadá mě, jsou to větry a já větrům vládnu..
Rozpřáhnu ruce a soustředím se. Několik duchů se samo od sebe rozplyne.

„Jsem syn boha nebes, zmizte!" vykřiknu a venti kupodivu uposlechnou a jsou pryč.
Ještě ale není po všem, loď se pohne doleva, až ztratím rovnováhu.
Jsou tu další, to bude ještě na dlouho.

Najednou Theo zvedne obě ruce a vyšle z nich černý mrak.
Ten samý, kterým předtím zasáhl Lukyho.
Jakmile se mrak dotkne ventů, ti okamžitě mizí.
Je po boji.

„Theo? Co jsi to udělal?"

„To je schopnost od táty. Dech smrti. Oslabuje protivníky a nestvůry vetšinou okamžitě zabíjí."

Můj respekt k němu roste. Je to velice silný polobůh.

„Kluci," ozve se můj přítel, „dorazili jsme do Argosu."

Opravdu, město se rozkládá přímo pod námi.
V dálce spatřím budovu podobnou chrámu.

„Přesně tak. To je Diův chrám Pevnosti blesků." oznamuje Theo.

Sutechův syn ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat