Sutechův syn ✓

14.Reovo oko

Jakub

Konečně jsme dorazili k našemu cíli. Reův chrám v Onu.
Před samotným chrámem se tyčí čtyři vysoké obelisky se zlatým pyramidiem, které odráží sluneční paprsky do všech stran.

Mezi nimi nás již očekává Velký věštec, velekněz boha slunce Rea a dva z jeho zástupců, božští otcové, nejvyšší kněží kléru.

Velekněz je starý muž, z nějž sálá energie. Připomíná mi mistra Ramosea, vůdce Řádu. Zdá se však být mladší.

S Lukášem se třem duchovním pokloníme, oni nám odpoví skloněním hlavy.

„Děti bohů, jsem velekněz Rechmire. Osobně vás dovedu do nejsvatější svatyně našeho vládce. Tam se společně pomodlíme a vy otevřete portál ke Stvořiteli.

Lukáš

Velký věštec nás doprovodil do nejtajnější svatyně chrámu. Páni!
Sem smí vstoupit jen dva lidé.
Velekněz a faraon. Jakub a já jsme obdrželi vyjímku od samotného boha.

Ovšem otevřít bránu, nebude tak lehké.
Potřebujeme k tomu Džed od Usira, Heka od Hathor a nakonec musíme nad kruhem odříkat Hymnus k Reovi.

Všichni tři jsme se pomodlili a velekněz odešel.
Jakub nakreslil kruh, já do středu vložil Džed a společně jsme na něj seslali sílu Heka.
Symbol začal zářit růžovým světlem. Zbývá Hymnus, který nás naučil Ramose.
Začínáme odříkávat:

„Krásný bože, tebe ctí Obě země,

když stojíš vysoký ve své bárce,

když slyší tvůj hlas, vzdávají ti chválu.

Ti, kteří sídlí na stejných místech-
klaní se ti!

Re, který jsi zplodil sám sebe,

ujmi se svého žezla, jako ten silný z Onu.

Rozežeň nepřátele svou kouzelnou mocí.

Nemají nad tebou moc!

Ty věčná duše, opětovně se rodící,

jak Chepre vycházíš, jako Atum zapadáš.

Ty ochraňuješ nehynoucí hvězdy-
nesmrtelné bohy.

Pane svých proměn, jsi Re, velký bůh.

Nut k tobě natahuje ruce, zve tě. Jdi!

Napájí tě vodou z úst Hathor, paní sykomory.

Šov a Geb ti vzdávají úctu.

Ohněm spaluješ všechny, kdo se ti postaví.

Když procházíš Duatem, nejsi sám.

Provází tě Hu a Sia a Thovt a Anup.

Eset stojí po tvé ruce, Nechbet je po tvém boku.

Sutech je s tebou. Žiješ navěky.

Vycházíš mezi dvěmi horami,

a lidé se radují, neb Re, je tvé jméno."

Dokončili jsme hymnus a kruh se celý rozzářil bílým ohněm, jež nás vtáhl do sebe.

Ocitáme se v bílé síni přímo před trůnem ze samotného ohně.
Na něm sedí velice starý muž s hlavou sokola.
V levé ruce drží Anch, v pravé žezlo Was.
Na hlavě má usazeného Urea z elektrumu- slitiny zlata a stříbra - Reovo oko. Na čelence je položený sluneční kotouč.

Bůh slunce nás přizval blíž a melodickým hlasem promluví:

„Jakube, synu Horův. Lukáši, synu Sutechův. Povstaňte a vychutnejte si pocit, že jste v mém sídle, které lidské oko nespatřilo.

Vím, proč jste tady. Znám i tvé tajemství, Lukáši, ale neprozradím jej.

Slyšte! Chaos je na vzestupu.
Čeká vás spousta bojů a bitev, než dosáhnete splnění svého úkolu. Pokud vůbec uspějete.

Půjčím vám své Oko, svůj Ureus. Ale nejdříve se společně musíte postavit tváří v tvář zlu, jež na vás čeká v Avarisu.

Není to Sutech, ale jeho pravá ruka, jeho generál.

Stejně jako vy, je člověkem jen na půl, avšak jeho otec není bůh.
Je jím sám Apop, démon Chaosu.

Říká si Apophis. Jeho moc se vyrovná té vaší. Musíte jej porazit a zabít.

Pak vám dám Oko."

Lukáš

Jako cože? On zná mé tajemství? Ještě, že ho neprozradil. Ani já, ani Kuba na to nejsme připraveni..

A co ten Apophis??! Jak máme porazit syna samotného Chaosu??

Jakub

Luky má tajemství? Snad to není nic zlého. Jistě má důvod, proč mi něco tají.
A jsem si jistý, že společně dostaneme potomka toho hada na lopatky.
V opačném případě spolu zemřeme..

Tak tedy, vzhůru do Avarisu..