Sutechův syn ✓

57.Nový začátek

Je po všem. Prabůh temnoty, ztělesnění samotné tmy, je konečně poražen a již se nemůže nikdy vrátit.
Jeho tělo bylo zničeno a duše poslána do Nicoty.

Tma jím seslaná se rozestoupila a dala vyniknout slunečním paprskům, jež opět zahřály svět.

Bohové, jejich smrtelní potomci, kněží i mágové se rozhodli uspořádat velké oslavy na konci dnešního dne.

Všichni jsou šťastní a plní euforie, jen Sutechův syn přemýšlí o tom, co vše za těch několik dní ztratili.

Počet obětí je příliš vysoký.
Zničené ostrovy, celý světadíl Austrálie. Jejich obyvatelé.
A bozi.
Ódin Všeotec mrtev.
Apollón a Artemis mrtvi.
Aton, který se přidal ke zlu, mrtev.
Sutech a Hor se obětovali.

Lukáš by se rád přidal k oslavujícím, ale stále mu na mysl přichází Kukova poslední slova.
Ta kletba jej upřímně děsí.
On je přece gay, jak by mohl mít syna?
S žádnou smrtelnicí spát nehodlá.

Přestože mu ta slova dělají starosti, teď se jimi nesmí zabývat. Zítra spolu s Kubou a Hehem navštíví Řecko a Švédsko, aby obnovili jak horu Olymp, tak Asgard.
Bude potřeba hodně práce, než bude vše, jak má.
Naneštěstí, všechno se spravit nedá. Nelze již oživit mrtvé, ani znovu vyzvednout z moří ostrovy. Kuk si dal záležet na svém kouzlu.

Ale dnes večer ještě zůstanou v Egyptě. Čeká je veledůležitý obřad. Obřad, kterým spojí své životy.

Večer téhož dne

Ve Vésetu, na prostranství, kde stával Velký Amonův chrám, se shromáždili všichni bohové všech tří světů, aby pozorovali událost, jež se nestala nikdy v historii Existence.
Svatební obřad dvou mužských bohů.

V přední řadě stojí Zeus, v pravé ruce blesk, v levé aegis.
Vedle něj, ve vyleštěné zbroji Thor s otcovým kopím a kladivem Mjöllni na zádech.
Všechny tři artefakty se vrátily svým majitelům po zboštění hrdinů.

Vedle vládců Řecka a Asgardu poněkud nervózně přešlapují dvě dojaté ženy. Dagmar, matka Lukáše a Šárka, matka Jakuba.
Jediné čistě smrtelné bytosti na slavnosti.

V popředí, hned za ženichy, se dmou pýchou oba svědci. Erik za Jakuba a Martin za Lukáše.

Budoucí novomanželé stojí čelem k sobě, ruce spojené červeným provázkem.
Lukáš je oblečen do červené suknice, na holé hrudi náhrdelník se symbolem psa.
Jakub má na sobě suknici bílou s modrými pruhy. Kolem krku náhrdelník s amuletem Vedžet- Horovo oko.
Tradiční žezlo was a kříž Anch pro tuto chvíli odložili.

A protože se stali bohy namísto svých otců, rozhodli se přijmout i jejich jména, třebaže v jiné formě.
A těmito jmény uzavřou své manželství.

Re, sluneční bůh, nejstarší z bohů po Stvoření, s Ureem na sokolí hlavě, odříkává slavnostní svatební řeč.

„Slibuješ, Lukáši Sethe, věrnost své lásce Jakubovi do skonání světa?“

„Ano, slibuji.“

„Slibuješ, Jakube Hori, věrnost své lásce Lukášovi do skonání světa?“

„Ano, slibuji.“

„Pak tedy vás já, bůh slunce Re, stvořitel života a světla, prohlašuji za božský, manželský pár.
Budete spolu vládnout celému Egyptu, neboť vaším sňatkem se zároveň spojuje Maat a Isfet.“

Novomanželé se políbí a z toho polibku vzejde vlna mocného, čirého světla, které ozáří celičkou zemi.

Kdesi v Duatu

Čtyři stínové postavy přichází ke křeslu, v kterém je pohodlně usazena žena v dlouhých černých šatech držící v pravé ruce dlouhou ebenovou hůl s hlavicí ve tvaru hadí hlavy.

„Paní Gereh,“ promluví jeden ze stínových démonů, „ti dva se právě vzali a chopili se vlády nad Egyptem.“

„Nevadí. Nepovládnou dlouho. Maximálně šestnáct let. Pak dospěje můj svěřenec a dokončí dílo svého otce.“

„Tvůj svěřenec? O kom to mluvíš, Paní temnot?“

Žena pokyne a přistoupí k ní další démon chaosu. V náručí držíc novorozeně.

„Představuji vám budoucího vládce světa.“

Démon nevěřícně zakroutí hlavou.
„Dítě?“

„Chlapec. Syn Kuka a jeho druhé osobnosti Kauket.

Kek, bůh temnoty a tmy.“

*************************
Zde končí příběh Lukáše, syna Sutechova. Kniha však pokračuje dalším životem, neboť zlo nebylo zničeno úplně...