Pohlédla na něj s obličejem plným otázek. Toto byla ta první, na kterou nedokázala najít odvahu se zeptat.
Chlapec však už seskakoval ze stromu, a když oběma nohama pevně dopadl na zem, Thea nemohla jinak než žasnout nad jeho schopností pohybovat se mrštně jako kočka - stejně jako poprvé, když ho viděla to udělat.
Jeho vysoká a štíhlá postava se napřímila. Stála jen několik desítek centimetrů od té dívčiny, která byla taky útlá, avšak velmi drobná.
Ty jeho hnědé oči s odlesky barvy medu se vpily do těch jejích, čímž jí naprosto znemožnily jakýkoliv pohyb.
„Půjdeme?" zeptal se chlapec.
Jak může mít vždycky tak pevný a sebejistý hlas? nechápala, protože ten její se strachem vždy třásl. Přikývla a doufala, že není slyšet divoké bušení jejího srdce.
Netušila však, že Timovo srdce bilo snad ještě rychleji než to její.
ČTEŠ
Abditory
Short Story„Utíkám před nimi." „Cože?" „Utíkám před lidmi. To je ten důvod, proč chodím sem. Tady mě nikdo nenajde." „Já jsem tě tu našla, a to jsem tě ani nehledala." „Ale co když ano? Co když jsi mě našla, protože jsi jen nevěděla, že mě potřebuješ najít?"
