„Tvůj domov není šťastné místo, že ne, Time?" zašeptala.
Chlapec zavřel oči a dlouho neodpovídal. Zdál se být ztracený někde hluboko ve svém nitru, někde uprostřed bitvy jeho myšlenek. Nedokázal se rozhodnout, zda Thee může věřit dostatečně na to, aby se dozvěděla tajemství, které celý svůj dosavadní život střežil hluboko ve svém srdci.
Nakonec zavrtěl hlavou. „Vlastně se tomu místu, kde bydlím, ani domov říkat nedá," odpověděl po chvíli zasmušile. „Můj pravý domov je tady."
Thea k němu vzhlédla. „Myslíš tím... tento strom?"
Přikývl.
Poté se zhluboka nadechl.
„A tebe."
ČTEŠ
Abditory
Short Story„Utíkám před nimi." „Cože?" „Utíkám před lidmi. To je ten důvod, proč chodím sem. Tady mě nikdo nenajde." „Já jsem tě tu našla, a to jsem tě ani nehledala." „Ale co když ano? Co když jsi mě našla, protože jsi jen nevěděla, že mě potřebuješ najít?"
