„Theo?!"
„Hmm?" trhla sebou a vrátila se z propletého klubíčka svých myšlenek zpět do reality. Před ní stála její kamarádka Caroline a ruce měla překřížené na hrudi.
„Poslouchala jsi mě vůbec?"
Thea si povzdechla a vyčerpaně si promnula spánky. „Promiň, asi ne. Jsem dneska nějak..."
„Mimo," dopověděla druhá dívka. „Toho už jsem si taky stačila všimnout..." Caroline pobaveně potřásla hlavou a její hnědé nepoddajné lokny se jí zavlnily kolem hlavy.
„Tak co jsi říkala?"
„Jestli bys dneska po škole neměla čas... Říkala jsem si, že jsme spolu už dlouho nic nepodnikly. Mohly bychom se jít podívat do té nové kavárny na náměstí - Sarah mi včera říkala, že tam prý mají strašně pěknýho číšníka," vysvětlila Caroline a zašklebila se.
Thea se pousmála, ale úsměv jí následně zvadl na rtech. „Já... promiň, Lin, ale dnes asi nemůžu," vykoktala.
ČTEŠ
Abditory
Short Story„Utíkám před nimi." „Cože?" „Utíkám před lidmi. To je ten důvod, proč chodím sem. Tady mě nikdo nenajde." „Já jsem tě tu našla, a to jsem tě ani nehledala." „Ale co když ano? Co když jsi mě našla, protože jsi jen nevěděla, že mě potřebuješ najít?"
