Instastory I: Tma má barvy duhy (Larry) ✔

XI.

Nebyl to takový první polibek, jaký si se svým vyvoleným nebo vyvolenou představuje většina lidí, bylo v něm zoufalství a smutek, byl s příměsí Harryho slz, které nepřestávaly téct, ale přesto Louis věděl, že se už nikdy nebude chtít líbat s nikým jiným.

Ani jeden z nich v té chvíli nechápal, co se to právě dělo, ale oba byli tak překvapení, že už to ani víc nešlo, takže se Louis neodtáhl, když se ho Harry chytil za krkem.
Ani jeden si teď neuvědomovali, že stále sedí na gauči v obýváku, kam se zanedlouho vrátí Shawn.
Jejich myšlení teď plně zaměstnávala situace, ve které nacházeli.

Harryho myšlenky se točily ve splašeném víru a jediná smysluplná z nich byla ta, že se podruhé v životě líbá a že mu to po dlouhé době není nepříjemné. Všechno ostatní pustil z hlavy a tenhle moment si užíval naplno.

Louis měl v hlavě úplně stejný zmatek, i když by se rád uvolnil, bál se, co se stane, až otevře oči. Harry se mohl naštvat, leknout se, nebo se od něj úplně distancovat, ale nic z toho se modrookému nelíbilo, proto je radši nechával zavřené.
Jaké pak bylo jeho překvapení, když Harry pohnul rty proti němu.

Mezitím do pokoje energicky vešel Shawn a následně ho zase stejně energicky opustil, když viděl, že při tom, co se odehrávalo v obýváku, být nemusí. Navíc se zapřísáhl, že na ten gauč si už nikdy nesedne.

Pak se Harry odtáhl a Louis cítil, že se na něj dívá, i když se vlastně nedíval. Sám po chvíli oči otevřel a spatřil Harryho s lehce pootevřenými rty a očima většíma než kdykoliv předtím. Připomínal mu vílu z pohádky, na kterou se Addie jako malá ráda dívala a nutila ho, aby se díval s ní. On by to nikdy nepřiznal, ale nakonec se mu to celkem líbilo.

„T-ty?,“ hlesl Harry, který vypadal hodně překvapeně a zároveň trochu vyděšeně, a pak si přejel prsty po rtech, jako by nevěřil tomu, co se stalo.
„Harry… já-“ Louis věděl, že se tohle nevyvíjí moc dobře, chtěl něco říct, třeba se omluvit, ale nešlo to, nic víc z něj nevyšlo.
Všiml si, že Harryho oči se po jeho slovech začali neobvykle lesknout a ret se  třást.
„Musím jít, už jsem tady obtěžoval stejně moc dlouho,“ snažil se nedat na svém hlase znát, že se mu spouštěly slzy, ale nedařilo se. Louis ho chytil za zápěstí v naději, že si to nechá vysvětlit, i když vůbec netušil jak, ale Harry se mu vytrhl a držíc se stěny došel ke dveřím, kam předtím odešel Shawn.
Zmizel na chodbě a po nějaké době se ozvala jen rána, jak zabouchl vchodové dveře.

Louis notnou chvíli jen bez hnutí zíral do prázdna a když se pak vrátil Shawn a zeptal se na Harryho, beze slova se zvedl a doslova utekl do svého pokoje.

~~~

Harry věděl kam jít. Vždy, když bylo nejhůř, Addie ho podržela, aby zase nespadl zpět, tam kde byl od té doby co...
Ani si nemohl dovolit vzpomínky, které by mu ublížili jako tehdejší události. Všechno to tenkrát byla jeho vina a do teď si to neodpustil. Kdyby tam nechtěl jet, kdyby nepil.

„Harry proboha, co se stalo?“ Addie ho okamžitě vtáhla do bytu. Takhle ho naposledy viděla, když maloval. Maloval překrásně, Addie nešlo na rozum, že něco takového namaloval slepý, ale sama měla jeho obraz nad pohovkou. Ovšem, když maloval vycházely všechny jeho pocity na povrch a mnohokrát plakal.
„Jdu od Louise,“ hlas se mu třásl a Addie se teď bála zeptat, co její bratr udělal, že na to Harry reaguje takhle.
„Co ti udělal? Neublížil ti, že ne?“
„Ne, byl milý a dokonce mě vzal k sobě, protože jsem se trochu opil, jen...“
„Jen co?“
„Líbali jsme se, ale já... prostě to nedokážu,“ rozplakal se a i když Addie moc nechápala, oč jde, nezbývalo jí než ho obejmout. Vypadalo to sice zvláštně, vzhledem k tomu, že byla oproti němu drobná, ale bylo to to nejlepší, co mohla udělat.
Po hodině, kdy už Harry ani nemohl dál plakat, se Addie rozhodla pro plán odreagování, který teď navíc potřebovala i ona.

„Co bys řekl takové soukromé pyžamové párty s přespáním? Mám plnou krabici romantických komedií a popcorn,“ usmála se a Harry se usmál taky, sice ne tak krásně, jak jindy, ale byl to úsměv, takže Addie byla spokojená.
V půlce Lásky nebeské, kterou si pustili, Harry usnul a Addie vytáhla mobil a uviděla zprávu od Louise.
Boobear - Addie, kdyby se u tebe objevil Harry, dej mi prosím vědět. Nechci, aby se mu něco stalo.
Stalo v ní a Addie se rozhodla, že její bratr je asi vytrestaný dost, proto spícího Harryho vyfotila a poslala mu odpověď.
Já - Neboj, je v pořádku u mně, ale příště trochu mysli a nemyslím tím, co máš mezi nohama. *fotografie přiložena*
A odeslala.