Instastory I: Tma má barvy duhy (Larry) ✔

XXIII.

Brunet ležel na posteli a stále hleděl na fotku, na níž byl on odhadem zhruba osmnáctiletý a Harry. O hodně mladší, ale byl to stoprocentně on. A Louis nechápal vůbec nic.

Náhle se otevřely dveře a dovnitř vešel rozesmátý Harry.
„Lou, zůstaneme na večeři? Máma s Gemmou dělají ratatouille,“ Louis k němu stočil oči a ač nechtěl být zlý,  potřeboval vědět, co to má znamenat, takže Harryho otázku ignoroval.
„Harry, můžeš mi vysvětlit, co je tohle za fotku?“ Harry se zamračil, ale pak mu došlo, o jaké fotce mluví a pocítil slabost v kolenou.
„Já-já ti to chtěl říct,“ kudrnatý tiše zakňučel.
„Cos mi chtěl říct? A jak je to možné, proč si nepamatuju, že jsme se znali, že-že jsme spolu chodili? Proč si nepamatuju... tebe?“ Louis měl tolik otázek a ze zmatení mu do očí stoupaly slzy.
„Harry, odpověz, prosím!“ Vyjekl zoufale.

„Kdyby sis pamatoval, tak mě nenávidíš,“ zašeptal a sklonil hlavu, aby Louis neviděl, že ho emoce přemohli.
„Co to povídáš? Nikdy bych tě nemohl nenávidět, vždyť tě-“ zarazil se. Harry se s uslzenýma očima otočil zpátky k němu.
„Neříkej to, dokud neznáš pravdu.“
„Tak mi ji řekni,“ naléhal modrooký.
„Jak myslíš, takže...“

~~~

Addie seděla na gauči a koukala do notebooku na nabídky práce, když jí přišla zpráva od Harryho o třech slovech, která způsobila, že jí notebook málem spadl.
"Louis ví pravdu", stalo v ní.

Addie okamžitě vytočila Harryho číslo a poslechla si dvě pípnutí, než to chlapec zvedl.
„Jak to vzal?“ Zeptala se okamžitě.
„Řekl, že potřebuje čas a odjel,“ ozval se z mobilu Harryho uplakaný hlas.
„Harry, to bude v pořádku, uvidíš. Je toho hodně a Louis si to musí jen srovnat v hlavě, víš?“ Uklidňovala ho a v duchu se modlila, aby její bratr neudělal nějakou pitomost, což by mu bylo podobné.

„Addie, já mám strach... Co když se mi už neozve? Chtěl mi říct, že mě miluje a já ho zastavil, protože musel vědět pravdu. On našel pod mým polštářem naši společnou fotku a já mu to musel říct. Co když jsem mu tím ublížil?“
„Pokud tě miluje, tak se na tebe nevykašle, tak blbej není,“ pokračovala Addie a ze strany jejího kamaráda se ozývalo fňukání.
„Ale co když ano? Já ho miluju, Addie!“
„Řekni mu to.“

~~~

Louis jel a bylo mu jedno kam, prostě musel někam pryč. Někdo by řekl, že utíká, ale on přece neutíkal, potřeboval jen trochu času.

To, co mu Harry řekl, se chápalo jen velmi těžko. Co všechno před ním ještě tají? Jeho tajemný chlapec z chatu byl Harry, chlapec, se kterým chodil úplně první a přišel s ním o panictví, byl zase Harry. A chlapec, do kterého se znovu bezmezně zamiloval, nebyl nikdo jiný než Harry. Když si vzpomněl na to, jak se na něj usmíval, věděl, že k němu také něco cítí, ale mohl mu znovu věřit?

Louis si ani neuvědomil, jak rychle jede, jenže když ho napadlo se podívat a začal zpomalovat, bylo příliš pozdě...

~~~

„Harry, myslím, že by ses měl uklidnit,“ Addie se se psi a s Harrym, kterého vyzvedla u jeho rodičů, procházela po zasněženém chodníku v parku kousek od Louisova bytu. Teď bylo těžké s kudrnáčem mluvit o čemkoli, natož pak o Louisovi, když začínal znovu naplákat při pouhé zmínce jeho jména.

„Poraď mi jak a já to udělám! Addie, já ho miluju a on mě teď nejspíš nenávidí, protože jsem mu celou dobu lhal. Vůbec se mu nedivím, taky bych se nenáviděl...“ zoufale si vjel prsty do vlasů.

„Zkoušel jsi mu volat? Třeba by to pochopil, kdybys mu to vysvětlil, ne?“
„Nebere telefon, všechny pokusy padají do hlasové schránky,“ povzdechl si znovu a pevněji stiskl Bellino vodítko.
„Kolikrát jsi to zkoušel?“
„Už snad tisíckrát, mám to zkusit znovu?
„Ne, nech ho to vstřebat, potom se třeba ozve sám, pojď zůstanu s tebou, nechci říct, že Shawn je na utěšování kopyto, ale... je na to kopyto,“ Harry se trochu pousmál.
„No! Tak se mi to líbí, trochu optimismu. Pojď půjdeme do tepla,“ chytila ho za ruku a rychleji ho vedla do domu.

~~~

Noc Harry strávil v Louisově posteli a jelikož nemohl spát, poslouchal rádio.
Hráli sice stále ty samé písničky dokola, ale jemu to ani moc nevadilo, stejně je vnímal jen okrajově. Myslel na Louiho, kde je? Taky nemůže spát? Pokud mu na něm opravdu záleží, tak jistě nespí.

„ Je pět minut po půlnoci a jsou přichystány nové zprávy.“ Moderátorka rádia se na chvíli odmlčela a nechala doznít úvodní znělku.
„Včera okolo osmé hodiny večerní se dva kilometry od vesnice Holmes Chapel střetla dvě osobní vozidla. Podle dostupných informací nehodu zapříčinil řidič černého Fordu Escort, který byl převezen na traumatologické oddělení do nemocnice Svatého Vincenta, druhý řidič vyvázl z nehody jen s lehkými zraněními. Další informace pro vás zjišťujeme.“ Domluvila moderátorka a Harry dezorientovaně vstal míříc do kuchyně pro sklenici vody.

V té chvíli se do chodby přiřítila Addie.
„Harry, poslouchal jsi rádio? Ten řidič Fordu Escort je Louis! Právě mi volali z nemocnice,“ řekla celá vyděšená a Harry doufal, že usnul a že je to jen zlý sen.