Instastory I: Tma má barvy duhy (Larry) ✔

XXV.

Harry znovu ležel na jinak osamělé posteli a byl ztracený v myšlenkách. Addie ho seznámila s doktorem Malikem. Jamieem Malikem, který mu vysvětlil, že z toho co mu Addie vyprávěla, pochopil, že o zrak přišel při autonehodě a tím pádem musela být zasažena část mozku, která ovlivňuje zrakový aparát.

Hned na druhý den ráno domluvili termín vyšetření magnetickou rezonancí, které by mělo ukázat, zda s tím půjde něco dělat, či ne a to byl i důvod Harryho bdělosti. V hlavě přemítal o tom, jestli o schopnost vidět vůbec stojí.

Hodně lidí by řeklo, že jen blázen by nad něčím takovým uvažoval, ale Harry strávil ve tmě tak dlouhou dobu, že měl z vidění strach. Co když svět nebude takový, jaký si ho pamatoval? Co když všechno bude jinak?

Znovu se převalil a na okamžik zavřel oči než ze svého pokoje vyšel do kuchyně Shawn a celou kuchyní se nejdříve ozývaly jednotlivé šouravé kroky, pak zívnutí, tekoucí voda a opět kroky než vše zase ztichlo. Stiskl tlačítko na hodinkách na svém zápěstí, aby zjistil, že se čas pohnul jen o dvě mučivě dlouhé minuty.
Natáhl ruku a sáhl po mobilu, kde našel rozkliknutou konverzaci s Louisem.

*Uživatel Motýlek 🦋❤️ změnil svou přezdívku na Harry 💚*
*Uživatel Harry 💚 změnil přezdívku uživatele Superman 💪 na Louis 💙*

Harry 💚: Ahoj, doufám, že tě nebudím, nevím co dělat, protože nemůžu spát. 🙁

Louis 💙: Vůbec mi to nevadí, taky jsem pořád vzhůru a myslím na tebe. ❤️

Harry 💚: Opravdu? Na mě?

Louis 💙: Ano, na to jak rád bych teď ležel vedle tebe a šeptal ti, jak tě miluju dokud bys neusnul. ❤️

Harry 💚: Lou, ani nevíš, jak moc bych si to přál... ❤️

Louis 💙: Myslím, že vím. ❤️ Zítra jdeš na to vyšetření, ne?

Harry 💚: Asi ano, jsem z toho nervózní. 😶

Louis 💙: Nebuď, bude to v pohodě a pak si zavoláme a můžeme se vidět. ❤️

Harry 💚: To by bylo super. Ta tvoje postel je bez tebe prázdná a hrozně chladná. Těším se až tu budeš zase se mnou. Moc mi chybíš. 🙁❤️

Louis: Ty mně taky, ale neboj, už to nebude dlouho trvat. Pak budeme zase spolu. ❤️

Harry 💚: Bojím se té operace...

Louis 💙: Myslíš té, která ti možná vrátí zrak?

Harry 💚: Ano, bojím se, že svět bude jiný než si ho pamatuju.

Louis 💙: Lásko? Kdybych byl já na tvém místě, určitě bych s tou operací neváhal a víš proč?

Harry 💚: Proč?

Louis 💙: Protože bych měl naději znovu uvidět tvoji tvář. ❤️

Harry 💚: Lou? Já tam půjdu, protože i kdybych mohl vidět jen tvůj úsměv, tak mi to za to stojí. ❤️

~~~

„Dobrý den, pane Stylesi. Dostala jsem zprávu od doktora Malika, že jdete na magnetickou rezonanci hlavy, je to tak, že ano?" Sestra na recepci v oddělení magnetické rezonance byla pravým opakem sestry z hlavní recepce. Příjemná, jistě usměvavá, protože se stále chichotala a co Harryho opravdu potěšilo, tak si s ním začala povídat, s čímž nepřestala ani po zmínce o Louisovi. Než Harry přišel na řadu dozvěděl se, že se jmenuje Sarah, miluje fialovou, má kočky Lady a Black Beauty a žije s přítelkyní Rose v Londýně.

Ještě Harrymu řekla, aby si pořádně nasadil špunty do uší, protože ty zvuky, které rezonance vydává nejsou příjemné, což tedy rozhodně nebyly, jak se Harry později přesvědčil. Z toho nahlasitého houkání a bouchání ho rozbolela hlava, mohl jen děkovat bohu, že se sešel s Louisem.

„Tak co? Říkali něco o tom, jestli to půjde, Harry?" Ptal se Louis, jen co se s Harrym přivítali.
„Ne, prý v pátek mám přijít k doktorovi a teprve ten mi řekne co a jak. Loui, bolí mě hlava," fňukl Harry a nechal se obejmout.
„To bude dobrý, Curly. Jestli chceš tak zavolám sestřičku, aby ti dala nějaký prášek."
„To by bylo fajn a Curly je hezká přezdívka," zaculil se a jeho tváře nabrali narůžovělý odstín.
„To víš, já si v nich libuju," Louis ho pohladil po líčku a stiskl tlačítko pro přivolání sestry.

„Zvonil jsi, Louisi?" Do dveří vešla mladá sestřička, což podle hlasu poznal i Harry a zamračil se.
„Jo, mohla bys mi prosím donést prášek na bolest hlavy, Danielle?"
„Jistě a je ten prášek pro tebe nebo pro tvého roztomilého přítele?"
„Jestliže smíte podávat léky pouze pacientům tak pro mě, ale pokud i jiným tak pro roztomilého přítele," sestřička se zasmála a zaklaply se za ní dveře.

„Proč ti tyká? Vy se znáte?" Modrooký si všiml změny v Harryho hlase a na čele se mu zvlnila vráska.
„Ano, je to moje bývalá spolužačka ze střední školy. Co se děje, lásko?"
„Nic," bylo očividné, že něco ano a Louisovi už došlo co.
„Ty žárlíš?"
„Ne!" Odpověděl až příliš rychle.
„Ty vážně žárlíš! Harry, nemáš vůbec důvod na ni žárlit. To, že by se ze mně stal heterák, je asi tak pravděpodobné, jako že Addie dokáže být hodinu... to už bych přeháněl, půlhodiny potichu." Harry se snažil udržet si naštvaný obličej, jenže nešlo to a on se začal smát.
„Tak je to správně a mám otázku," Louis udělal dramatickou pauzu, „co Addie a ten doktor?"