Instastory I: Tma má barvy duhy (Larry) ✔

XX.

Harry ležel celým tělem natisklý na Louisovi a šťastně se usmíval i ze spánku. Louis měl kolem něj ovinuté paže, jako by mu snad chtěl utéct a z toho, co společně prožili udělat pouhý sen. Ten teď ovšem plánoval jedinou věc a to zůstat v jeho objetí, co nejdéle to bude možné.

Louis Harryho opatrně položil na svou postel a ten se zhluboka nadechl vůně, která prosycovala celý pokoj. Tuhle vůni by si koupil, ale nebyla k dostání, protože jediný, kdo takhle voněl, byl právě Louis.
„Co to děláš?“ Zasmál se jemně modrooký.
„Hm, krásně voníš.“ Louis se nepatrně zamračil, většině lidí se nelíbil pach cigaret, pokud tedy sami nekouřili.
„Vážně? Nevěděl jsem, že kouříš.“
„Nekouřím, ale ty mi voníš, neumím to vysvětlit,“ Louis ho pohladil po zrůžovělé tváři.
„Jsi tak krásný,“ Harry se ještě jednou nadechl, pak se natáhl a stáhl Louise k sobě do polibku.

Postupně mu pomáhal z oblečení, které na sebe stačil natáhnout a stále se něžně líbali. Byl v sedmém nebi, když si nechal líbat krk a klíční kosti a zaplétal prsty do Louisových peříčkových vlasů. Byl to Louis, který lehce sjel prsty po Harryho odhaleném boku až dolů, tam kam by si v normální chvíli sáhnout ani nedovolil.

Měl trochu obavy z Harryho reakce, ale ten jen zalapal po dechu a obmotal kolem svého milence nohy, tak jak si to občas zkoušel na plyšovém medvědovi, kterého dostal od Addie k narozeninám. Modrooký se natáhl do šuplíku nočního stolku pro lubrikant.

„V pořádku?“ Podíval se na něj starostlivě Louis poté, co se dovnitř dostal jedním prstem.
„Hele, řeknu ti, že zatím je to spíš divný než příjemný,“ zasmál se trochu přiškrceně.
„Já vím, ale to přijde, neboj,“ začal prstem různě hýbat a hledat správný úhel, dokud Harry nevydal drobný, skoro až nesmělý zvuk podobný vzdechu.
„Tohle bylo víc než příjemný,“ řekl zadýchaně a Louis se sám pro sebe usmál.
„Já ti to říkal. Zvládneš další?“
„Myslím, že jo.“

Louis zatlačil dovnitř druhý prst a znovu se podíval na Harryho, kterému se na čele objevila drobná vráska a ret si zuby drtil tak poctivě, že ho měl celý pokousaný.
„Jsi v pohodě?“
„Uhm,“ zakňoural zatnul zuby, aby si zabránil zasténat.
„Harry, nebraň se tomu, jsme tu sami,“ "lásko", měl chuť dodat, ale nakonec to neudělal. Bylo až moc očividné, jak moc se snaží zůstat potichu a když Louis řekl, že nemusí a zaplul do něj třetím prstem, Harry zasténal tak nahlas a dlouze, že se z toho modrookému hned nahrnula krev do slabin. Zvláště pak, když k tomu dohnal svého milence on.

„Louih, prosím už to neprotahuj, já tě potřebuju,“ Louis ho poslechl, ale ještě chvilku kroutil prsty, než je vytáhl a párkrát přešel nalubrikovanou rukou po svém penisu, který se už dlouhou dobu dožadoval pozornosti.
„Harry, nechci ti ublížit, takže se musíš uvolnit, co nejvíc to půjde, zvládneš to?“
„Ano, jsi tu přece se mnou,“ na chvíli vypadal jako by snad nikdy nepřišel o zrak, tak přímě se podíval Louisovi do očí.

Louis se zapřel dlaní vedle Harryho hlavy a pomohl mu se nadzvednout.
„Připravený?“
„Jako nikdy.“
Ne, na to, co přišlo, rozhodně připravený nebyl. Bolelo to víc, než si představoval.
První moment byl pro Harryho nejhorší, měl pocit, že jestli s tím Louis hned nepřestane, tak ho roztrhne. Z očí se mu spustily slzy, ale odmítal říct, že to nezvládne, i když si byl jistý, že nebude moci chodit.

Louis zase sledoval ten bolestí zkroucený obličej a přemýšlel, jestli v tom má pokračovat, ale pak v něm najednou byl celý a nebylo cesty zpět.
„Harry? Jsi v pořádku?“
„J-jo, jen mi dej chvilku,“ Harry se po chvíli zase úplně uvolnil a dal znamení, že teď už může. Dva první přírazy byly pro Harryho dost nepříjemné, ale na potřetí Louis trefil přesně Harryho bod G.

„Ah, můj bože!“ Vykřikl o dvě oktávy výš než normálně a nohama se přitáhl k Louisovi ještě blíž.
„To bylo dobrý 'ah můj bože' nebo špatný?“ Zeptal se opatrně Louis, když Harry nic neříkal a jen hlasitě dýchal s křečovitě zavřenýma očima.
„Dobrý, dobrý, to nejlepší! Udělej to znovu prosím,“ Louis bez čekání udělal, co po něm žádal a když viděl, jak si to Harry užívá, začal si to užívat taky. Teprve teď si uvědomil, jak moc příjemné to je, protože předtím ho nezajímalo vlastní pohodlí. Předtím to byl Harry, kdo měl dostat to nejlepší.

Pak tu byla jen dvě nahá těla tančící spolu hříšný tanec, tak jako by to bylo poprvé a naposledy. Hlasité vzdechy plnily vzduch a už se ani jeden nestarali o to, zda je někdo slyšel. Žádná rychlost, vše pomalu vychutnané, každý pohyb, každý dotek, kterými si nevědomky předávali všechny nevyslovené city a slova, která si prozatím neřekli.

Když společně dosáhli na hvězdy se jménem toho druhého na rtech, věděli, že se potřebují a cítili, že ani není potřeba nic říkat, protože to, co se dnes odehrálo za zavřenými dveřmi, nebyl jen sex, ani nástroj k ukojení touhy, nýbrž milování. Milování s velkým M.

„Opravdu se to stalo, že?“ Zeptal se Louis.
„Podle toho, jak mě bolí zadek, o tom nepochybuji,“ zachichotal se kudrnatý a přitáhl si modroočka do polibku.
„Měli bychom se jít umýt, lásko,“ Louis už se nebál a řekl, co chtěl a jak chtěl.
„To bychom měli, lásko.“