Shadows Behind You // h.s.

VIII. Can we, honey?

,,Zlato, nechtěla bys třeba něco k jídlu? Musíš být hladová. Nemám pravdu?" prolomil ticho, které v místnosti panovalo.

,,Máte pravdu," odpověděla jsem a znova se podívala do jeho nefritových očí, ve kterých jsem viděla stejnou starost, kterou o mě měl Cole. Zajímalo by mě, zda mě hledají, nebo se smířili s tím, že si mě vzal mafián...

,,Tak tady ještě počkej a já ti pro něco dojdu. Přinesu ti to sem, protože s tou kapačkou bys toho moc neušla," zasmál se a pokračoval, ,,Niall tady s tebou zůstane, tak si třeba můžete popovídat," pokusil se mi dát neposedný pramen vlasů za ucho, ale já ucukla, a tak s povzdechem odešel z místnosti. Podívala jsem se na muže opírajícího se o pracovní stůl. Měl kratší hnědé vlasy a pěkné modré oči.

,,Ehm, Nialle," rozpačitě jsem ho oslovila jménem a jeho pohled teď směřoval na mě, ,,nevíš náhodou co je s Bayley? Nevíš jestli je v pořádku?" zeptala jsem se tichým hláskem. Nemám tady z toho místa uplně dobrý pocit, stejně tak z těch lidí tady. 

,,Nevím, zlatíčko, ale možná, když řekneš Harrymu, tak by ti to mohl zjistit," odpověděl mi a jemně se na mě usmál. Dobře, Niall je tedy v týmu hodný mafián.

,,Víš z Harryho bys neměla mít strach, protože on není takový ten typ, který by ubližoval dívkám. Vím, že to pro tebe musí být nejspíš lehce nepříjemné. Být v novém prostředí je často těžké, ale veřím že to určitě zvládneš a budeš to tady mít ráda," řekl a podíval se na tu kapačku.

Také jsem se podívala na pytlíček s průhlednou tekutinou. Hah až mi tu jehlu bude vyndávat, bude se divit, jak umím řvát. To bude ještě zábava.

Na chvíli jsem zavřela oči, ale pak jsem uslyšela hlas mého únosce. Pohladil mě po vlasech, a tak mi nezbylo nic jiného, než otevřít oči a podívat se na něj.

,,Drahoušku, mám pro tebe teda něco na jídlo," podal mi tác, na kterém byl talířek s ovocem nakrájené na kousky a sendvič se šunko, k tomu ještě sklenička mého oblíbeného pomerančového džusu.

,,Já vím, není to nic extra," odpověděl a poškrábal se vzadu na krku.

,,Vypadá to dobře," řekla s malým úsměvem.

,,To jsem rád, protože tvoje kamarádka se na to moc netvářila. Dokonce to po Louisovi hodila," zasmál se, ale mě do smíchu nebylo, ale aspoň jsem se mile usmála, aby to nebylo trapné.

Z pohledu Bayley:

,,Pusťte mě! Chci domů kurva! Jestli mě nepustíš, ty zmetku, tak tě kopnu do koulí! Pusť mě ty, hajzle!" ječím na toho idiota, který mě někam táhne.

Svázal mi ruce a teď mě někam vede.

,,Drž hubu! Nebo tě tady teď znásilním a je mi úplně u prdele, jestli jsi furt panna nebo ne!" vyštěkl na mě ten idiot. To, že na mě udělá bu bu bu na mě fakt neplatí.

,,Naser si!" křiknu po něm. Pravděpodobně jsem ho tím ještě více naštvala. Po chvíli jsme došli do nějakého pokoje, který byl nejspíš jeho pracovna a ložnice v jednom.

Pohodil mě na postel a došel k velké skříni stojící v rohu místnosti. Otevřel ji a mě se vyskytl pohled na všelijaké biče, provazy, pouta, roubíky a další věci podobného stylu. Neskutečně mě to vyděsilo a mě z úst nevyšlo nic jiného než: ,,A do prdele,"

,,A do prdele," zopakoval a otočil se ke mě. Naskytl se mi pohled na úšklebek na jeho rtech a jeden z těch bičů v jeho ruce.

Z pohledu Harryho:

V životě jsem hru na dominanta a submisivní hrál opravdu hodněkrát. Miluju, když si unesu nějakou krásku a s tou si trochu užiju a když už mě prostě nebaví, tak jí ve spánku prostřelím hlavu a pak jí zakopu v nedalekém lese. Řekl bych, že ten les už se nedá nazývat lesem, ale mým osobním pohřebištěm kurev, které mě prostě omrzely.

,,Půjdeme se podívat do tvého nového pokoje, jo? To jídlo si vezmeš s sebou a ještě ti Niall vyndá tu kapačku," navrhl jsem a přešel jsem k ní a pohladil ji po ruce. Malinko sebou cukla, ale raději jsem dělal, že jsem to neviděl.

,,No, víte já úplně nemám ráda jehly a..." zašeptala a podívala se na mě se psíma očkama. Nenechal jsem jí to ani doříct a skočil jí do věty.

,,Neboj budu tu s tebou, Maddy," ujistil jsem ji a povzbudivě jsem se na ní usmál.
Niall k ní přistoupil a vzal její talířek s obědem a položil ho na stolík vedle křesílka.

,,Nee!" začala ječet a snažila se Niallovi utéct když ji chtěl chytit za ruku.

,,Nialle, počkej!" rychle jsem vyštěkl a přešel k Mady a sednul jsem si vedle ní. Ladně jsem si ji vysadil na klín a ona se nijak nebránila. Právě naopak si opřela čelem o moji hruď a pomaličku se jí začal zase ustalovat tep.

,,Půjdem na to, zlato?" zeptal jsem se a dusil jsem v sobě smích, protože ten dvojsmysl je prostě vtipný.

,,A-asi a-ano," vykoktala mi do hrudi a jednu ruku mi obmotala kolem pasu.

Niall k nám přistoupil a začal této malé kopce neštěstí vytahovat jehlu z její malé ručky.

,,Aaaaaaaaaaaaaaaaaau," ječela jako kdyby ji někdo vraždil.

__________________________________

Moc moc děkuju za 300 přečtení a 50 hvězdiček. Jsem z toho úplně mimo, protože takovou odezvu jsem opravdu nečekala. Doufám, že vás příběh prozatím baví.

Oprava 10.8. 2022