„Zlato, chtěla bys ještě trochu džusu?" zeptá se Harry, sedící naproti mě u velkého kuchyňského stolu. Přikývnu a on se okamžitě zvedne, aby mi dolil skleničku mého oblíbeného pomerančového džusu.
„Harry," oslovím ho, „mohli bychom někdy jít ven? Víš, za tu dobu, co jsem byla pořád v pokoji, jsem přečetla všechny knížky, které jsi tam nechal, a..." Nestačím doříct a Harry mi skočí do řeči.
„Jistě, ale mám pro tebe jednu velkou novinku, sweetheart."
„Jakou?" zeptám se a napiju se džusu.
„S Louisem a klukama jsme se bavili o vaší školní docházce a napadlo nás, jestli byste s Bay nechtěly zase chodit do školy. Stejně se tady doma jen nudíte, a určitě by vám trochu času mezi spolužáky prospělo," řekl a zářivě se na mě usmál.
„Ano, to by bylo skvělé! Jak mám třídní vysvětlit, že jsem ve škole nebyla už skoro dva měsíce? Ona mě zabije," stěžuji si, s úsměvem na tváři.
„Ah, sweetheart, kdyby se ti pokusila zkřivit vlásek na hlavě, já bych jí zkřivil páteř," řekl.
Pousmála jsem se nad jeho slovy a pokračovala v dojídaní snídaně. Do kuchyně přišli i kluci, jen Bay zase chyběla. Vlastně jako vždy.
„Dobré ráno," pozdravil mě Liam.
,,Dobré ráno," pozdravila jsem Liama a ostatní kluky.
Jako obvykle Louis vypadal jako zombie. Jeho modré oči mě chvíli pozorovaly, než je sklonil ke stolu, kde stála snídaně. Niall, jak je jeho zvykem, hned zamířil k táckům s obloženými chleby, džbánky s džusy a konvicemi na čaj a kávu. Uprostřed stolu byla miska s bílým jogurtem, vedle ní krabice polotučného mléka a dvě krabice s různými druhy müsli. Pořád se divím, že snad vůbec nepřibírám, protože Harry mě neustále zásobuje jídlem.
„Harry?" zeptám se opatrně a čekám, až se na mě podívá.
„Ano, zlatíčko?" odpoví okamžitě a upře na mě své zelené oči.
„Víš, nemám tady nic do školy. Všechny moje učebnice a batoh mám doma... ehm u Cola," opravím se rychle. Pořád mám ten pocit, že tam je můj domov. Už jednou jsem v Harryho přítomnosti řekla, že tam je můj domov, a jeho oči ztmavly tak, že jsem měla strach, že mě zamkne do sklepa, dokud to neodvolám.
„Neboj, s Louisem něco vymyslíme. Dneska ale plánujeme jet nakoupit," řekne Harry a usměje se na Louise.
„Mohla bych jet prosím s vámi? Budu hodná, neuteču, budu pořád u tebe a vždy mě budeš mít na očích. Prosím, Harry," prosím, protože každý den, který tu trávím zavřená, mi připadá, že jsem jako princezna ve věži, která čeká na svého prince.
„Koťátko, nevím, jestli je to dobrý nápad," odpoví Harry a prohrábne si svou nádhernou hřívu.
„Ale do školy můžu a s vámi do obchodu ne?" připomenu mu trochu drzým tónem, a on se na mě s úsměvem zamračí.
„Jsi strašná, Madison," začne se Zayn smát na celé kolo. „Dokázala si přemluvit našeho šéfa. Nechceš mi třeba domluvit měsíc volna?" dodá se smíchem, a my všichni u stolu se začneme smát, jediný Harry seděl jako kocour v čele stolu, propaloval nás všechny pohledem.
Vlastně už pro mě hodně znamenají. Za celou tu dobu, co jsme spolu, se s klukama smějeme a já si nemůžu vlastně moc stěžovat. Jsou to možná ti největší mafiáni v Británii a možná i v celé Evropě, ale jsou na mě hodní a mají skvělý smysl pro humor.
Když se navlečou do neprůstřelných vest, člověk v nich opravdu pocítí respekt, ale pro mě jsou pořád jako druhá rodina. Taky se divím, že to říkám, ale moje pravá rodina je pryč a kluci mě chrání jako oko v hlavě.
Někdy jsem přemýšlela, že by mě Harry a Louis vzali do své mafie. Nebylo by to špatné. Sebeobranu a střílení umím a podle Zayna jsem prý ďáblík s tváří anděla, a já s tím naprosto souhlasím.
„Dobře panstvo a moje drahá, zklidněte hormon a rozhodneme se po snídani dobře," pokáral nás Harry a neustále nás všechny pozoroval.
Nikdo nechtěl být ten první, kdo vybuchne smíchy. Všichni jsme se drželi, dokud to nevydržel Niall a vše to začalo znovu. Harry se najednou zvedl, přišel ke mně, odsunul mě i s židlí od stolu a vzal mě do náruče, nesl mě směrem k gauči.
„Kdo mi pomůže tu malou potvůrku zlechtat?" zeptal se rošťácky, a všichni kluci se zvedli od stolu a běželi za námi na gauč. Okamžitě jsem začala ječet a snažila se mu vyklouznout z náruče. Moc se mi to ale nedařilo.
„Držím jí ruce," zasmál se Liam.
„Já nohy," přidal se Niall.
,,Přidávám se k lechtání," řekl rošťácky Loui a postavil se k Harrymu.
,,Já to budu točit jako porno," začal se smát Zayn a já se jako všichni přidala.
,,Žádné porno, je celá moje," odpověděl Harry a jako na povel mě kluci chytili.
Lechtali mě a já se smála a snažila se dostat z jejich sevření. Zayn nás kameroval a mě se ptal, jak se cítím, přičemž mě kluci začali ještě více lechtat, takže místo mého názoru jsem se neustále smála a myslela, že se asi každou chvíli počůrám.
,,Dobře, dobře, stop. Tak Maddy, řekni nám, jsme tvoje rodina? Bereš nás jako svoji rodinu a miluješ nás nade vše? Rozmysli si svoji odpověď beruško, jinak si tě zlechtám sám," řekl Loui a všichni mě přestali lechtat a Niall a Liam mi pustili mé končetiny.
Loui a Harry si mě položili do klína. Lépe řečeno u Louiho jsem měla položené jen nohy a Loui na nich měl položené ruce a hladil mě.
Všechny pohledy byly upřeny na mě a já začínala mít strach z odpovědi. Mám jim říct pravdu? Nebo dělat, že mi na nich nezáleží? Proč je to tak složité?
Přemýšlím a najednou ucítím něčí ruce na mých tvářích, což mě vyruší z přemýšlení. Harryho dlaně mi hladily tváře. Jeho malinové rty se přiblížily a já v tu chvíli naprosto zamrzla. Ani maličko mi nevadilo, že tam byli kluci. Jeho rty se spojily s těmi mými, které se jemně klepaly. Dával mi jemné polibky na mé nadýchané rty, připomínající letní obláčky na obloze. Najednou se však jeho rty odlepily a on promluvil.
,,Tak co, zlato?" zeptal se a v místnosti panovalo hrobové ticho.
,,Víte, znamenáte pro mě ve skutečnosti..."
______________________________
Taak a tohle je zatím konec kapitoly. Mějte se hezky a brzy přijdu s další kapitolou.
ČTEŠ
Shadows Behind You // h.s.
FanfictionByl jako její stín. Kdekoliv ona šla, on ji tiše následoval jako její tajemný společník. Stal se její nejhorší noční můrou, která ji pronásledovala i mimo říši snů...
