Shadows Behind You // h.s.

XXXV. Lonely

Z pohledu Liama:

Ležel jsem na posteli a poslouchal monotónní zvuk deště. Můj klid narušil tichý hlas Madison, který doléhal z druhé strany domu. Po chvíli začal hrát klavír – Harry. Můj úsměv na rtech pohasl.

Madison pro mě byla od prvního okamžiku něčím výjimečným. Líbila se mi nejen svou krásou, ale i svou odlišností. Zatímco jiné dívky v jejím věku trávily noci na hlučných večírcích, ona byla vzorem klidné elegance. Její styl oblékání byl decentní a vždy působil sofistikovaně. 

Vždycky jsem chtěl takovou dívku pro sebe. Harry si ani nevšímal, jak moc pro ni všichni přechováváme city.

Další ráno

Zaklepal jsem na dveře jejího pokoje. Nikdo neodpovídal. Otevřel jsem je a zjistil, že je prázdný. Její peřina ležela na konci postele.

„Madison? Jsi tady?" zavolal jsem a rozhlédl se.

Za mými zády  se ozval její tichý hlas: „Liame..."

Otočil jsem se a uviděl ji, jak se na mě dívá s vinou v očích. „Stalo se něco? Proč si nebyla ve svém pokoji?"

„Promiň, spala jsem u Harryho. V noci jsem měla strach zt té bouřky," zašeptala a schovala obličej na mé hrudi.

„Maddy... Příště mi to řekni. Víš, že tě vždycky ochráním." řekl jsem.

„Uvědomila jsem si, že byla chyba chodit za Harrym..." řekla nejistě.

Bedlivě jsem jí sledoval, zatímco se ona přesunula ke své posteli na kterou si sedla a bedlivě čekala a svým pohledem naznačila, že chce abych si sednul vedle ní.

„Proč myslíš, že to byla chyba?" zeptal jsem se klidným hlasem, zatímco jsem jí položil ruku na rameno. Madison chvíli mlčela, jako by sbírala odvahu.

„On..." zaváhala a sklopila oči. „Někdy mám pocit, že mě Harry vidí jen jako trofej, ne jako člověka. A já už nechci být jen někým, kdo vyplňuje prázdné místo v jeho životě,"

Liam ji chápavě přikývl. „Maddy, máš právo na víc než jen být něčí trofejí. Máš právo být šťastná..."

Než Madison mohla odpovědět, dveře se náhle rozletěly a v nich stál Harry. Jeho pohled byl rozzuřený, v očích mu jiskřil vztek. „Co se to tady děje?" zavrčel.

Madison vyskočila na nohy, překvapená jeho náhlým příchodem. Také jsem se postavil, zaujal ochranitelský postoj mezi ní a Harrym. „Uklidni se, Harry. Jen spolu mluvíme," pronesl jsem pevně, ale klidně.

„Mluvíte? To si říkáš přítel?" Harry udělal krok dopředu, ale rrychle jsem zvedl ruku, aby ho zastavil.

„Maddy mě pustila k sobě, protože se necítila dobře," řekl Liam. „Nejsem tady, abych tě nahradil."

Zatím.

Madison se celá třásla, očividně zasažená intenzitou okamžiku. „Harry, přestaň, prosím. Já... nemůžu takhle dál žít," řekla tiše, ale pevně.

Harryho vztek jako by na okamžik ochabl, nahradil ho zmatek. „Co tím jako myslíš?!"

Madison se postavila vedle Liama, hledající u něj sílu. „Myslím tím, že potřebuju čas. Potřebuju klid, a to s tebou nejde."

Harry neodpověděl, jeho pohled padl na Madison a vztek se v něm znovu rozhořel. „Dělej, Madison, pojď sem!" křikl, jeho hlas plný hněvu.

„Ne," odpověděla Madison tiše, ale pevně - následně se za mě chovala.

„Harry, přestaň. Nech ji být," pronesl jsem, snažil jsem se udržet klid.

„Zmizni mi z cesty!" zařval Harry a vyrazil vpřed, ale rychle jsem ho zarazil, postavil se mu tváří v tvář. „Uklidni se, Harry. Tohle nikam nevede," varoval jsem ho.

„Tohle není tvoje věc!" zakřičel Harry a vrhl se na mě. Rány padaly rychle, ale bránil jsem se - snažil se vyhnout přímým úderům. Madison stála opodál a vyděšeně sledovala, jak se situace vymyká kontrole.

V tu chvíli do pokoje vběhli Louis a Zayn. „Co se to tady děje?!" zařval Louis, zatímco Zayn okamžitě chytil Harryho za ramena a odtáhl ho od Liama.

„Uklidni se, Harry!" křičel Zayn, snažil se ho zadržet, zatímco Louis se postavil mezi oba muže. „Přestaňte se chovat jako děti!" zakřičel Louis a upřel na Harryho ostrý pohled.

Harry se snažil vyprostit ze Zaynovy pevné sevření. „Madison je moje, ty sráči!" křičel, ale Zayn ho pevně držel.

„To stačí, Harry!" řekl Louis přísně. 

Madison se mezitím přitiskla k mému tělu. Také jsem ji jemně objal, abych ji uklidnil. „Je to v pořádku, Mad," zašeptal jsem jí. „Nikdo ti neublíží."

„Jdeme," řekl Louis, popadl Harryho za paži a odváděl ho z místnosti. „Musíš se uklidnit."

__________________________________

Všem bych chtěla moc poděkovat za 1K hvězdiček ⭐

Děkuji za všechny přečtení, hvězdičky a komentáře ❤️

Máte nějaké otázky - > pište do komentářů

Líbí se vám kapitola - > hoďte tam tu hvězdičku.⭐

Dávejte mi na sebe pozor. ❤️