Shadows Behind You // h.s.

XII. My sweet creature

,,Mady, zlatíčko, neplakej Lou to nemyslel nějak špatně. On má jen dneska trochu špatnou náladu, a proto na tebe tak vyjel. Vylez zpod té peřiny a pojď si sníst svoji večeři," snažil se mě všelijak uklidnit..

,,Já nemám hlad," zahuhlala jsem zpod peřiny a doufala, že mě slyšel.

,,A když ti řeknu, že jsem to vařil já a byl bych moc rád, kdyby si to snědla?" zeptal se a já přemýšlela nad mou odpovědí.

Vystčila jsem hlavu zpod Harryho peřiny a mé oči se střetly s těma jeho zelenýma. Měl trochu ustaraný výraz.

,,Tak bych to mohla jít sníst," zašeptala jsem a jemu to na tváři vykouzlilo úsměv.

,,Jsi moje šikovná holka. Víš to, že? Mrzí mě, že na tebe Lou tak vyjel. Nemusíš z něj mít strach. Opravdu. Loui prostě jen trochu vypěnil a přehnal to," řekl a chytil roh jeho peřiny.

Jen jsem kývla na souhlas a znova se zehleděla do jeho očí. Pomalu se ke mě začal přibližovat a od mých a jeho rtů už nás dělily jen centimetry. Nevěděla jsem, co mám dělat, a tak jsem prostě strnule ležela na posteli a čekala, co příjde.

,,Neměj strach, zlato," zašeptal mi blízko ucha a pak se posunul k mému krku, kde mě jemně políbil.

Z Harryho pohledu:

,,Neměj strach, zlato," zašeptal jsem jí u ucha. Chci ji nějak uklidnit, ale v tu chvíli jsem měl pocit, že slova na ni fungovat opravdu nebudou, a tak jsem ji jemně políbil na krk.
Vypadalo, že se jí to líbilo, a tak jsem pokračoval. Odhrnul jsem peřinu, která zakrývala její božské tělo, které by jí měla závidět každá druhá.

,,Ne, prosím," zašeptala.

,,Neboj, zlato. V žádném případě ti nechci ublížit," hned jsem ji chytil do náručí, čímž jsem jí zabránil útěku.

,,Opravdu?" 

Neodpověděl jsem jí, protože mě napadlo mnohem lepší vyjádření k tomu, na co se ptala. Lehce jsem spojil naše rty a ona zase celá strnula. Položil jsem ji znova na postel, ale náš polibek jsem nerozpojil. Hladil jsem ji ve vlasech a s něžností jsem je načechral. Její rty se jemně pohnuly oproti těm mým, čímž mi nejen že udělala radost, ale naprosto mě překvapila. 

Musel jsem náš polibek, ač nerad ukončit, jelikož už mi chyběl vzduch. Ještě pořád mi to nějak nedocházelo, že je jenom moje.

,,Říkej mi daddy, ano," řekl jsem ji už trochu více rázným hlasem.

,,A-ano," zašeptala a svůj zrak sklopila k zemi.

,,Ano, co?" napomenul jsem ji.

,,Ano, daddy," opravila se a já ji v tu chvíli chtěl opravdu moc položit do její postele a strhat z ní všechno její oblečení.

,,Musím jít pracovat, takže se půjdeš najíst," řekl jsem a podíval se na hodinky, které jsem měl na ruce.

,,Dobře, Daddy," odpověděla mi a zvedla se z postele.

Nechal jsem ji jít první, aby věděla, že se tady nemusí cítit nějak omezeně. Kluci seděli na gauči a o něčem se bavili, ale když uviděli Maddy a mě na schodech ihned přestali a jejich pohledy spočinuly na mém koťátku s uplakanýma očkama. 

Začal jsem opravdu hodně žárlit, protože jejich pohledy nebyly čistě zvídavé, ale opravdu detailně si ji přihlíželi jako ty děvky, se kterýma jsou po nocích. Ihned jsem do toho zakročil a svou malou Maddy jsem ze zadu lehce obejmul. Lekla se mě, ale když se ujistila, že to jsem jen já, tak se přestala třást.

,,Myslím, že by jsme měli jet, pokud chceme Sherwoodovi zkazit jeho plány."

Otočil jsem si Maddy čelem ke mě a jemně ji políbil na nos. Ona se jen mile usmála a její oči kmitaly po mé tváři. Jsem rád, že už nemá takový strach.

,,Zlato, doufám, že se tady nic nestane, protože jestli ano, tak bych už nebyl tak hodný" varoval jsem ji a ona jen těžce polkla.

,,Ano, Daddy," odpověděla mi a já už ji pustil a šel za klukama.

Z pohledu Madison:

Šla jsem si sednout ke stolu, kde seděla Bayley a dojídala svoji porci jídla. Poblíž stolu stáli dva muži, kteří sledovali každý můj krok. Bylo to více než nepříjemné, ale snažila jsem se předstírat, že mi to nevadí. U kuchyňské linky stála nějaká paní, která v rukou držela moji porci jídla, kterou jsem tady nechala. Podle toho, jak byla žena oblečená jsem si odvodila, že to bude asi služebná. Přišla jsem k ní a ona mi podala můj talíř a já si sedla ke stolu a pustila se do jídla.

,,Bayley, snaž se mě aspoň jednou poslechnout, protože bych se s tebou potom nemazal!" varoval ji Louis a společně s Harrym a ostatními kluky opustil dům.

Útěk?

____________________________________

Oprava 10.8. 2022