Shadows Behind You // h.s.

XXIV. Oops!... I Did It Again

Nejspíš jsem u Harryho usnula, protože více si z toho šíleného dne nepamatuju. Poslední věc byla, že mě Harry málem zadusil, když jsem mu ležela v klíně a on se nahnul pro tác s jídlem. Milé. 

Harry se v průběhu mého spánku někam vytratil, jak má ve zvyku. Hned po probuzení mě vyrušil něčí rozhovor z chodby. Když jsem se pořádně zaposlouchala, byl to Harry a Zayn. Chvíli jsem poslouchala o čem se baví, abych se dostala aspoň trochu do obrazu situace.

,,Dnes tady bude polovina šéfů mafií z celého světa. Důrazně tě teda varuju, že z Madison nespustíš oči ani na sekundu. Bude tady celou dobu zavřená, a pokud bude odporovat, prostě ji tam někde přivaž! A nezapomeň, na to co se stalo minule. Nerad bych ti vystřelil mozek z té tvé tupé hlavy!" křičel Harry jako smyslu zbavený.

Kde je tvoje mám tě rád, Stylesi? Byl to asi chvilkový výpadek mozku, že? Neměla jsem chuť dal poslouchat jeho křičení, a tak jsem si šla znova lehnout do postele. Předstírala jsem, že spím. Je to tak lepší.

Dveře se otevřely a místností se ozývaly kroky. Raději jsem dále dělala, že spím.

,,Dobré ráno drahoušku můj, jakpak se ti spalo?" zeptal se Harry a rozhrnul závěsy na oknech. Do místnosti se dostalo až příliš světla, takže mě to malinko oslepilo.

,,Skvěle," odpověděla jsem mu nezaujatě a zvedla jsem se z postele.

,,Co ti zase je? Máš krámy?" řekl Harry hodně otráveně a pozoroval mě svým sžíravým pohledem.

,,Nic mi není?" prskla jsem na něj a šla jsem do koupelny.

Harry tam jen stál a nehybně mě pozoroval. Myslím, že se mu vařila krev v žilách. 

,,Můžeš mi vysvětlit, co se ti stalo? Včera jsem se snažil, aby si byla šťastná. Všechno bylo v pořádku. Takže mi kurva řekni, co ti je!" zakřičel a přirazil mě na dveře skříně.

V tu chvíli jsem vypískla bolestí. Oči jsem nechala zavřené, ale nešlo to, protože se mi plnily slzami. Už zase brečím. Neustálá jsem to a po zádech jsem se sesunula k zemi. 

,,Co se stalo? Zlato, neplač. Copak je?" ptal se starostlivě. Držel mě ve svém teplém objetí, ani to však nepomohlo od bolesti.

,,T-ta kli-klika. O-ona... t-to narazila js-jsem na-na ni a-a teď t-to moc bolí," vzlykala jsem a pořád byla schovaná v Harryho objetí.

,,Zlato, to jsem nechtěl. To bude dobrý, šššh," šeptal mi do vlasů.

,,Můžu se na to mrknout?" zeptal se starostlivě a čekal na mou reakci.

Jen jsem přikývla a čekala, co bude pokračovat. Odhrnul mi tričko a v tu chvíli se zarazil.

,,Je to moc špatný?" fňuknu a čekám jeho posudek situace.

,,Noo je tu maličká modřinka," zašeptal.

Zvedla jsem se ze země a otočila jsem se zády k zrcadlu. Uviděla jsem obrovskou fialovou modřinu táhnoucí se od páteře po můj pravý bok.

,,To bude dobrý," řekl Harry hodně nervózně.

,,Asi jo," odpověděla jsem.

Harry mě vzal za ruku a šel se mnou do kuchyně. Byli jsme oba potichu, což mi po tomto incidentu více, než vyhovovalo.

,,Dnes tu bude večírek," začal Harry, ale já mu do toho skočila, ,,já vím, slyšela jsem tebe a Zayna,"

,,Proto si byla ráno naštvaná?" podívá se na mě.

,,Možná," špitla jsem a raději jsem se koukala všude jinde, než na Harryho.

V kuchyni nás už čekali všichni kluci. Samozřejmě se to neobešlo bez pohledů kluků a Harryho nesouhlasného vrčení. Ráno jako každé jiné.

_____________________________

Téhož dne večer

,,Drazí přátelé, dnes je speciální den. Všichni si užívejte, dejte si šampaňské," slyšela jsem Harryho hlas zespoda.

Tam dole vytvořil přepychovou party pro všechny snoby z okolí i daleka. Celý tento den je neskutečné fiasko. Jen tu sedím zamčená v pokoji a poslouchám hlasy ozývající se ze zdola. 

Jednou tu dokonce bušila nějaká ženská na dveře s tím, že hledá záchod. Pokud jsou tam dole všichni tak stejně opilí, jako ta ženská, tak dnešní super party skončí až někdy nad ránem. Zayn mě tu zamkl a řekl mi, ať jsem hodná a zůstanu tady sedět. Že prý mi možná přinese něco na jídlo. 

Hudba se neustále ozývala domem, takže jsem nebyla schopná usnout. Jen jsem ležela na své posteli a koukala do stropu. Někdy, když hráli moji oblíbenou písničku, tak jsem si broukala nebo hopsala po pokoji. Dokonce se ve mě nějakým záhadným způsobem nashromáždilo hodně energie, čemuž se divím. V tuto noční hodinu, kdy lišky dávaj dobrou noc už většinou spím.

Najednou se prudce otevřely dveře a v nich stáli dva muži z ochranky. Přišli ke mě a doslova mě shodili z postele a táhli mě pryč z pokoje. Snažila jsem se dostat z jejich sevření, ale bylo mi to upřímně prd platný. Dotáhli mě do davu a já mezi těmi všemi hosty uviděla Bayley. Co proboha chystají? 

Během toho, co mě táhnou davem vidím zbraně. Hodně zbraní. Snad každý tu má zbraň. Nevím, jestli je to dobrá nebo špatná připomínka...

Ty dvě opice mě pustí a já spadnu na zem k něčím nohám. Chelsea Boots. Kdo jiný... Styles. Zvednu hlavu a uvidím Harryho sedět ve velkém křesle a kluky kolem něj. Jistě jsou opilí a nedivil bych se kdyby fetovali. Protože hned u Harryho křesla leží použitá injekční stříkačka. Vy prasata...

,,Dnes si zopakujeme minulé setkání, mí drazí. Lov už je přichystaný," říká s opileckým přízvukem a drze se na mě usmívá, ,,kdo si chytí jedno koťátko, může si s ním dělat co chce. S odbitím třetí ráno jsou však zase v mé moci," dořekne a podívá se na Louise. Ten sedí v o trochu menším křesle, než Harry a u nohou má Bayley. Když viděla, že jsem ji uviděla usmála se na mě. Nezapomenu ji to, co udělala, ale pořád jsme tady v tom spolu.

,,Pravidla jsou stejná jako minule," dodal Louis a všichni se začali nemotorně zvedat. Až v tuto chvíli mi to začalo docházet. Oni z nás udělali lovnou zvěř. 

Tohle musí být jen hodně špatný sen, nemůže to být pravda...

____________________________

Mám teď předepsané asi tři kapitoly, takže o víkendu čekejte další díl :)

Děkuji za všechny přečtení, hvězdičky a komentáře. Jste moje zlatíčka ❤️

Máte nějaké otázky - > pište do komentářůLíbí se vám kapitola - > hoďte tam tu hvězdičku.

Dávejte mi na sebe pozor. ❤️

Oprava 14.8. 2022