Shadows Behind You // h.s.

XX. Little Pink Dress

Harry se ode mě odtáhl a z ničeho nic mě objal.

,,Můj bože, ještě nikdy jsem nebyl tak šťastný jako dnes," uchechtl se své poznámce a ještě více mě zmáčkl ve svém objetí. Před chvílí byl naprosto naštvaný a teď je mírumilovný jako kotě...

,,Harry, nemůžu dýchat," zakňučím a jeho pevné sevření se najednou rozpustí. Uff už by netrvalo dlouho a můj duch by tady po nocích všechny strašil. Dost by mě zajímal výraz doktůrka Nialla, když každou noc pořádá večerní rande s lednicí, přesněji s jejím obsahem. Jen tak přijít a bafnout ho by nebyl zas tak špatný nápad. Třeba by se i podělil.

,,Koťátko, jak jsem mluvil o vaší školní docházce, tak po tomto víkendu můžete jít společně s Bayley do školy, takže se budeš muset mrknout na všechno zmeškané učivo," řekne Harry a pozorně sleduje můj výraz. Jsem si jistá, že nevypadal moc nadšeně. Nesnáším dohánění učiva. Je to šíleně nudné. Psát kamarádkám o zápisy, které musím pracně přepisovat do mých sešitů a dopočítávat všechny příklady z matematiky, které zrovna v tu dobu dělali. 

,,Kitten, děje se něco?" zeptá se, čímž mě vyruší z přemýšlení.

,,Ne, promiň. Já jsem se jen nad něčím zamyslela," šeptla jsem a s jemně narůžovělými tvářemi se na něj usměju.

,,Nad čím si přemýšlela, sweetheart?" znova se zeptá a ukáže mi, že si s ním mám jít lehnout na postel. Jen si lehnu na svoji část a hlavu si položím na Harryho potetovanou hruď.

,,Nad školou, bude to teď hodně náročné," odpovím a těžce vydechnu při představě toho všeho, co mě v pondělí čeká.

,,Kitten, jsi šikovná a chytrá holka. Vím, že to zvládneš. Známky stejně nic neznamenají, hlavní je, jestli tu látku chápeš. Pokud ji nechápeš, tak to je problém. Pokud tu látku opravdu chápeš, ale i tak dostaneš D nebo F, nic to neznamená. Škola tě má připravit na život. I těmi špatnými známkami tě připravuje do budoucna. Pokud si bojovnice, určitě budeš bojovat pro lepší známku. To je život. Boj o lepší věci," řekne.

,,Děkuju, Harry," obejmu ho kolem krku a zabořím svoji hlavu k jeho krku. Chvíli tak ležíme až Harry opustí naše objetí a napomene mě: ,,Sweetheart, jak mi máš říkat?" 

,,Promiň, Daddy," omluvím se a raději jsem už zticha.

,,Kitten, budeme si hrát?" šeptne Harry a jemně se ke mě přisune. Co mám říct?!?

,,Daddy, já nechci," zakňučím s očkama upřenýma na jeho očích. Hezky se na mě podívá a usměje se. Vykouzlí se mu dva malé dolíčky na tvářích.

,,Neublížím ti, neboj se. Bude se ti to líbit, slibuju," řekl dost starostlivě a zvedl se z postele. Přešel k velké skříni, kde má svoje oblečení. Chvíli tam něco hledal, až vytáhl růžovou krabici převázanou lesklou černou stuhou. S touto krabicí šel zpět ke mě a položil mi ji na klín.

,,Běž do koupelny a všechno, co je v té krabici si pro mě obleč, ano?" řekl a usmíval se jako malý kluk.

,,Dobře, Daddy," odsouhlasila jsem a zvedla jsem se z postele a šla jsem do jeho koupelny.

Krabici jsem položila na komodu a oddělala stuhu. Sundala jsem poklop a uviděla nějakou látku. Vzala jsem ji do rukou a látka se rozložila. Byly to šaty. Ne moc dlouhé, ani krátké. Celkem hezké. Byly růžové barvy. Růžovou látku překrývala vrstva tylu s krásnými květy.

Přišel do koupelny a řekl:

,,Napadlo mě, že by jsme mohli jít na večeři. Vím, že to teď mezi námi asi není úplně nejlepší, ale chci ti ukázat, že dokážu být hodný," usmál se a svůj pohled sklopil k zemi.

,,Jsou nádherné, Harry. Musely být strašně moc drahé a ani si tak krásné šaty nezasloužím,"

,,Ty si zasloužíš více, než si myslíš," zasměje se a na tvářích se mu vytvoří dolíčky.

,,Tak se převleč a tady máš ještě boty. Předpokládal jsem, že velké podpatky nemáš asi moc ráda, takže jsem ti koupil tyhle na klínku. Doufám, že se mi nezabiješ na pěti centimetrovém podpatku," začal se smát.

Odešel a já se začala převlékat. 

Ještě jsem si učesala vlasy a opláchla si obličej studenou vodou. Harry tu měl nějakou taštičku. Nejspíš jí tu nechal pro mě. Obsah mě trochu zaskočil. Make-up. Fajn, tohle nepotřebuju. Stačí mi jen řasenka a nějaký lesk na rty.

Když už jsem byla hotová, vyšla jsem z koupelny. Uprostřed místnosti stál Harry v černém obleku. Nejvíce mě zarazila růžová košile s vázankou, která naprosto ladila k mým šatům.

,,Můžeme jít?" zeptal se Harry a usmál se na mě.

,,Myslím, že jo," odpověděla jsem a očima jsem zabloudila k zrcadlu v rohu místnosti. Já a Harry jsme vypadali jako dokonalý pár. Jenže my dva jsme nikdy nebyli pár... 

,,Jinak s námi jdou ještě kluci, takže nemusíš mít strach, že bych tě zatáhl do tmavé uličky a tam bych tě znásilnil," zazubil se a chytil mě za ruku, jako bych byla jeho holka.

,,U tebe to není nikdy vyloučené," ušklíbla jsem se a čekala, za jak dlouho mi jednu vrazí.

Nic se nestalo, jen se zasmál a ruku v ruce se mnou šel dolů do obýváku, kde pravděpodobně čekali i ostatní. Třeba jde i Bayley, ale pochybuju, že by jí Louis vzal.

Pomalu jsme šli po schodech a já cítila všechny ty pohledy.

,,No ty vole," řekne Louis a všichni jen souhlasně přikývnou. Vedle Harryho jsem se cítila jako královna. On je král a já jeho princezna.

,,Wow, moc ti to sluší, Madison," uslyšela jsem ohromený hlas patřící Zaynovi. Moc jsme se nebavili, ale tuto noc se to ještě dost změní.

___________________________________

Oprava 13.8. 2022 (U této kapitoly jsem musela udělat menší změny u části s Harrym a Maddy)