XVI. What a time?

5.1K 142 19
                                        

,,V poslední době pro mě hodně znamenáte. Doma to bylo fajn, ale s vámi se cítím, jako bych opravdu začala žít. Občas to s vámi není snadné. Mám z vás někdy strach, protože jste mafiáni a já jsem jen obyčejná holka z Londýna," zasměju se a raději se podívám dolů, abych zakryla svou nervozitu.

Ruce se mi klepou v klíně a mám pocit, jako bych snad měla každou chvíli puknout nervozitou. 

,,Zlatíčko," zašeptal Harry a jeho tvář ozářil široký úsměv. ,,Jsem rád, že to tak cítíš," dodal jemně.

,,Co bys řekla na návštěvu našeho bazénu?" zeptal se Loui, čímž přerušil ticho, které panovalo v místnosti.

,,To by bylo skvělé, ale nemám tady žádné plavky," zašeptám a smutně se na ně podívám.

,,Harry ti koupil oblečení. Všichni se na něj v obchodě dívali, jako by byl blázen. Neustále se mě ptal, jestli ti to bude slušet," vyprávěl Loui a pak se zasmál. ,,Při výběru plavek se dost zamýšlel, jak velká máš prsa." Harry v tu chvíli vypadal, že by ho mohl pohledem zabít.

,,Běž se podívat do svého pokoje," řekl Harry s úsměvem na tváři. ,,Oblékni si plavky a za deset minut buď tady, nebo půjdeš do bazénu klidně nahá," dodal a lišácky se ušklíbl.

Zvedla jsem se z gauče a pomalu šla do svého pokoje. Po schodech jsem se vydala do druhého patra a dlouhou chodbou až k dveřím svého nového pokoje. Otevřela jsem je a uviděla na posteli hromadu tašek z obchodů, kam běžně nechodím.

Přišla jsem blíže a s údivem si prohlížela všechno oblečení, které mi Harry koupil. Vzala jsem do ruky jednu z menších tašek a z ní vytáhla červené jednodílné plavky s bílými puntíky. Byly krásné, ale nemohla jsem si pomoct – musely stát opravdu hodně peněz, jak Harryho znám.

Byly opravdu nádherné a nemohla jsem čekat ani chvíli, hned jsem je oblékla. Přešla jsem k zrcadlu a zkontrolovala, jak v nich vypadám. Měla jsem pocit, že to není špatné, ale trochu mě trápil strach, jestli to není příliš vyzývavé. Na druhou stranu, od Harryho jsem ani nemohla čekat něco jiného. Byla jsem ale ráda, že mi nevybral něco úplně odvážného, třeba plavky s tangy nebo tak něco, co by odkrylo víc, než zakrylo.

Po dlouhé, temné chodbě, jejíž stěny zdobily velké obrazy Harryho a jeho přátel, jsem se vydala dolů do přízemí. Harry a ostatní kluci už seděli na pohovkách, čekali na mě. S každým krokem, který jsem udělala po schodech, jsem cítila jejich oči, jak mě pozorují, a nebylo to příliš příjemné. Sklopila jsem hlavu, abych se vyhnula jejich pohledům, a tiše jsem došla k Harrymu. Až když jsem stanula před ním, zvedla jsem hlavu a podívala se mu do očí. Jeho pohled byl intenzivní, zkoumavý, a v těch očích jsem cítila, že mě nesundal ze zřetele ani na vteřinu.

,,Vypadáš skvěle, sweetheart," řekl Harry s úsměvem, jemně si poklepal na klín. V tu chvíli mi po zádech přeběhla nepříjemná studená kapička potu. Pomalu jsem se tedy usadila do jeho klína, nervózně čekající, co bude dál.

,,Tak jo, jdeme ven," pronesl Liam do ticha, a všichni se začali pomalu zvedat. Už jsem měla v plánu se postavit také, ale Harryho ruce mě rychle zastavily. Otočila jsem k němu hlavu, strachy se mu zadívala do očí. Ušklíbl se, jak to měl ve zvyku, a zašeptal mi do ucha:

,,Ne, ne, ne, tebe si vezmu já, koťátko," řekl, a než jsem stihla cokoliv říct, jeho ruce mě zvedly do vzduchu, jako bych byla pírko.

Všichni kluci nás zkoumavě pozorovali, což mi bylo naprosto nepříjemné. Cítila jsem, jak mi líčka zrudla jako třešně, a raději jsem sklonila hlavu a začala se soustředit na Harryho hrudník, a zkoumala jeho tetování. Harry si toho samozřejmě všimnul a dal mi malý polibek do vlasů, aby mě uklidnil. S tím, jak mě držel v náručí, se vydal k terasovým dveřím, které otevřel nohou, protože už byly odemknuté.

,,Teď se drž, sweetheart!" vykřikl, a já jsem neměla žádnou šanci, něco udělat. Rozběhl se a já jsem okamžitě přesunula ruku z jeho ramene, zacpala si nos a zavřela oči. Nesnáším, když se mi dostane chlórovaná voda do nosu nebo do očí.

Všichni běželi k bazénu a najednou jsme byli asi dva metry od okraje. Začala jsem křičet jako blázen a v tu chvíli jsem pocítila, jak jsme se potopili pod hladinu vody. Bazén byl mnohem hlubší, než jsem čekala, a moje tělo se ponořilo hlouběji, než jsem si dokázala představit. V panice jsem začala šplhat rukama a nohama nahoru, až jsem konečně vyplavala na hladinu a mohla se zhluboka nadechnout. Všichni mě z dálky pozorovali, a já měla chuť je všechny v té vodě utopit.

,,Nekoukejte na mě!" zakřičela jsem naštvaně, a všichni se rozesmáli. Jenomže někdo chyběl. Kde je Louis?

Najednou mě něco vzalo za nohy a stáhlo mě pod vodu. Snažila jsem se zadržet dech, ale v návalu strachu jsem otevřela oči a uviděla Louiho tvář blízko té mé. Dal mi rychlou pusu na nos, než mě pevně chytil kolem pasu a společně jsme se vynořili z vody. Byla jsem zmatená, co se právě stalo, ale rozhodla jsem se to nekomentovat a raději jsem se od něj trochu vzdálila, přičemž jsem omylem narazila do Harryho.

Jeho pohled byl intenzivní a já cítila nervozitu.

,,Nezlob koťátko," zašeptal blízko mého ucha. Dřív než jsem stačila cokoliv udělat mě chytil za zadek a vysadil si mě na sebe. Poslušně jsem obmotala nohy kolem jeho pasu a nevinně pozorovala jeho tvář.,,Budeme si hrát?" zasmál se Harry a zmáčknul mi jemně zadek, který neustále držel ve svých dlaních.

Nevěděla jsem co říct. 

,,Copak?" zeptal se a já ucítila jeho chloubu u mě v klíně, přičemž jsem pod tímto pocitem jemně zakňučela.

,,To mi stačí jako odpověď," olízl si vrchní ret a jemně mě políbil. Čekal jestli budu chtít spolupracovat. Až jsem pohnula svými rty oproti těm jeho, začal mě líbat. Bylo to procítěné a jemné. 

Nic jiného než krátké líbání. Krásné líbání. Jeho rty se odtrhly od těch mých a já spokojeně koukala, co plánuje dál dělat.

__________________________


Shadows Behind You // h.s.Příběhy, které tě pohltí. Začni objevovat