XXXI. Heartless

4K 142 15
                                        

Zelenoočko stál v rohu místnosti, celý napjatý, s rukama sevřenýma v pěst. Jeho nálady se střídaly jako kdysi, než poznal ji – drobné koťátko, které teď spalo v jeho posteli. Myšlenky se mu zmítaly, plné strachu a nejistoty.

„Co mám dělat?" zašeptal si do prázdna, jeho mysl byla jako v mlze. Neustále přemítal: Co když ho opustí? Co když jí někdo ublíží? Nebo mu ji snad někdo vezme?

Strach ho pohlcoval. Viděl, jak její úsměv už čtyři měsíce hasnul. Každý den ji střežil, ale přesto měl pocit, že selhává. Jediné, na co byl hrdý, bylo to, že k němu ještě vůbec přichází. I když věděl, že to vše už dlouho nevydrží.

Když usnula Louisovi v klíně, znamenalo to pro něj zlom. Vztek a žárlivost se v něm spojily do ničivé bouře. Byli sami v pokoji, a jeho temná stránka převzala kontrolu. Třísknul dveřmi a zamkl je, aby nikdo nemohl vejít. Všechna jeho láska byla náhle nahrazena hněvem.

Její bolestné výkřiky naplnily celý dům. Kluci rychle přiběhli rozrazili zamčené dveře jedinou ranou. Pohled, který se jim naskytl, byl noční můrou: Harry stál nad jejím tělem, které leželo zhroucené v rohu místnosti. Kopal do ní jako smyslů zbavený, zatímco se ona třásla bolestí.

„Dost!" vykřikl Zayn a vrhl se na něj, následován ostatními. Když ho konečně zpacifikovali a odvedli pryč, Zayn se vrátil k . Sundal si svou bundu a jemně ji přikryl.

„Zee...," zašeptala téměř neslyšně, třesoucí se a zničená.

Liam, její nejlepší přítel, ji chtěl zvednout, ale její výkřik bolesti ho zarazil. Opatrně ji objal a ona, navzdory bolesti, položila hlavu na jeho hruď.

„Ihned ji odnes ke mně," řekl Niall vážně. Všichni mlčky souhlasili a vyrazili do Niallovy malé domácí ordinace.

Když ji položili na lehátko a sundali bundu, odhalili rozsah jejího utrpení. Její tělo bylo pokryté podlitinami, oblečení roztrhané.

„Prosím... chci odsud pryč," vzlykala.

Louis k ní přiklekl, jeho pohled pevný a uklidňující. „Neboj se, lásko. Odejdem, hned jak to vyřídíme s tím bastardem," slíbil, což na její tváři vykouzlilo slabý, ale přece jen úsměv.

Liam jemně stiskl její ruku. Ve svém srdci cítil, že tahle dívka si zaslouží někoho lepšího. Třeba jeho.

___________________________________

Vaše aktivita v poslední době je naprosto úžasná, a proto bych vám všem chtěla neskutečně moc moc poděkovat.

Děkuji za všechny přečtení, hvězdičky a komentáře ❤️

Máte nějaké otázky - > pište do komentářů

Líbí se vám kapitola - > hoďte tam tu hvězdičku.⭐

Dávejte mi na sebe pozor. ❤️

Shadows Behind You // h.s.Příběhy, které tě pohltí. Začni objevovat