Cítil jsem se příšerně. Vina mě sžírala každou vteřinou. Co se to se mnou stalo? Měl jsem ji ochránit, být její oporou. Místo toho jsem ji ponižoval. Choval jsem se jako zrůda – zavřel ji do sklepa, křičel na ni, jako kdyby její city nic neznamenaly.
Co se jí asi v těch chvílích honilo hlavou? Myslela na útěk? Na nenávist ke mně? Nebo na to, že už mě nikdy nechce vidět?
Uběhly dva měsíce, co je pryč. Dva měsíce bez jejích úsměvů, hlasu, doteků. Ztrácím smysl života. Tolikrát jsem stál na pokraji – láhev v ruce, pistole na dosah. Ale nikdy jsem to nedokázal dokončit.
Každý den sedím u její postele. Sleduju její bledé tváře, tak vzdálené těm růžovým, které jsem na začátku miloval. Vzpomínám na první setkání – byla nádherná. Usmívala se tak, že mi připadala jako slunce. Teď tu leží... byl jsem to já, který ji dovedl až sem. Zabil jsem její radost.
Jsem zrůda.
Vyprávím jí, co se děje. Mluvím, protože říkají, že mě možná slyší. Ale kolikrát se jen rozpláču, položím hlavu na její klín a mlčím. Její přítomnost mě drtí, a přesto mi dává smysl dýchat.
Život doma připomíná frašku. Propustili jsme služebnictvo, protože jsme nechtěli, aby viděli tu hrůzu, co z nás zbyla. Snažím se fungovat – naučil jsem se prát, i když jsem prášek házel rovnou do bubnu. Kluci a já děláme, co můžeme, ale všichni jsme zlomení.
Chybí mi všechno, co jsme spolu sdíleli – její úsměvy, vtípky, dokonce i hádky. Jednou jsem přišel do jejího pokoje a všechno tam zůstalo tak, jak to nechala. Vzpomínky mě pohltily, až to bolelo.
„Včera jsem viděl jedny šaty," zašeptal jsem jí, když jsem ji držel za ruku. „Byly jako pro tebe – světle meruňkové, s dlouhou sukní a ramínka ze stužek. Koupím ti je. Budou ti slušet." Políbil jsem ji na čelo.
Najednou mě její ruka silně stiskla. Nehty se mi zaryly do dlaně. Lekl jsem se. „Nialle! Kluci!" vykřikl jsem.
Do pokoje vtrhli jako vítr. Loui se na mě podíval. „Co se děje?"
„Mačká mi ruku!" ukázal jsem jim. Její prsty byly pevně sevřené kolem mé dlaně.
Všichni se usmáli. Naděje.
_____________________________
Děkuji za všechny přečtení, hvězdičky a komentáře ❤️
Máte nějaké otázky - > pište do komentářů
Líbí se vám kapitola - > hoďte tam tu hvězdičku.⭐
Dávejte mi na sebe pozor. ❤️
ČTEŠ
Shadows Behind You // h.s.
Fiksi PenggemarByl jako její stín. Kdekoliv ona šla, on ji tiše následoval jako její tajemný společník. Stal se její nejhorší noční můrou, která ji pronásledovala i mimo říši snů...
