Shadows Behind You // h.s.

XVIII. Tears and guilt

,,Prosím, pusťte mě," zakňučím, když Louis skončí dělat jeho značku na mé klíční kosti. Bolelo to.

,,Něco za něco, sweetheart," zasmál se Harry a jeho pohled mě stále pozoroval.

,,C-cože?!?" vykulila jsem oči, snažíc se zůstat klidná, i když moje myšlenky byly plné nejrůznějších scénářů.

,,Nechceš nám něco říct?" zeptal se Harry, jeho rty se zkřivily do úšklebku.

,,Třeba kde jsi byla, když jsme tě hledali, hmm?" přidal se Louis s podivným nádechem v hlase.

Co mám dělat? Vědí pravdu? Jak mám reagovat? Možná vědí, že jsem tam byla. Mám se přiznat nebo zapírat? Pořád jsem cítila ten tlak, ale věděla jsem, že jakékoliv rozhodnutí bude mít své následky.

Podívala jsem se smutně do Harryho očí. A v tu chvíli jsem to věděla. Věděli to.

,,Proč jsi tam byla, koťátko?" zeptal se klidnějším hlasem. Harryho oči mě stále pozorovaly, a moje se začínaly plnit slzami.

,,Chtěla jsem se tam podívat... a nevěděla jsem, co mě tam čeká," koktala jsem, tělo mi křečovitě vibrovalo pod návalem emocí.

,,Co jsi tam viděla? Co ti řekli?" pokračoval Louis, jeho tón se zjemnil. Pohladil mě po ruce, která byla stále svázaná provazy.

,,Neboj se," zašeptal Harry a jemně mě políbil na čelo.

Jak se mám přestat bát? Vám se to snadno říká, když nejste v té situaci, svázaní a bez možnosti se bránit.

,,Byly tam dívky mého věku, které byly skoro nahé a-a byly svázané. A byla tam Bayley," odpověděla jsem Harrymu. Jen mě hladil po tvářích a stíral slzy, které mi tvořily mokré cestičky na tvářích.

,,A dál, lásko?" pobídne mě Louis.

,,Bayley mi řekla, že jí ubližuješ. Každý večer za ní přijdeš a ublížíš ji. Jsi zrůda!" křičím na Louise jako smyslu zbavená.

Najednou ucítím, že mi odvazují provazy a Louis mi rozepíná pouta. Jenomže místo svobody mě chytí za ruce a přitáhne si mě k sobě.

,,Jistě jsi jen Bayley záviděla, to jak si s ní hraju. Tak si s tebou musím taky pohrát, aby ti to nebylo líto," řekl Louis a jeho stisk byl ještě silnější, než předtím.

,,NE!" zakřičel Harry, jeho hlas zněl v mých uších ještě dlouho po tom, co zmlkl. Bylo to až děsivě silné.

,,Madison není tvoje, takže ji nech," zahučel Harry, jeho slova byla plná napětí. Měla jsem strach z toho, co by mohlo přijít. Oči jsem zaměřila na cokoli jiného než na něj.

Louis odešel, a než za sebou prásknul dveřmi, všechno kolem se na chvíli ztišilo.

Harry se na mě otočil a začal se přibližovat. Srdce mi bilo tak silně, že jsem měla pocit, že ho uslyší. 

,,Sweetheart, svlékni si pro mě tričko a podprsenku. Malinko si s tebou pohraju," zašeptal a políbil mě na místečko pod uchem.

,,N-ne prosím," zakňučím a jemně ho zatlačím do hrudi, aby se oddálil.

,,Nedělej to všechno ještě horší. Nezlob mě, jinak se už vážně neudrží a ublížím ti. Nesnáším, když mě neposloucháš," řekl a pohladil mě po tváři.

,,Dobře, Harry," šeptla jsem s brekem a neustále pozorovala lem svého trička, které budu muset každou chvíli nejspíš sundat.

Začíná to být špatné, hodně špatné. Nechci se před ním svlékat, je to ponižující, když se na mě dívá jako na svoji kořist.

,,Pane Stylesi, prosím já nechci. Budu hodná, udělám všechno, co po mě budete chtít," rozpláču se ještě více a podívám se na něj smutným pohledem. 

,,Něco jsem řekl, kurva! Sundej si to zasrané tričko, jinak si mě nepřej! Zavřu tě do sklepa a budeš tam tak dlouho, než si uvědomíš, že si jen malá kurva, která mě bude poslouchat!" vyštěkl a udeřil mě do tváře. Celá má hlava se otočila na bok. Neskutečně mě štípala pravá tvář. On mě uhodil? Vždyť tvrdil, že by mi nikdy neublížil.

___________________________

Jeho oči se rozšířily, když si uvědomil, co právě udělal. Řekl jí něco bolestného a navíc jí ublížil. Jenom stál a díval se, jak si drží tvář a bolestně se na něj podívá. Věděl, že udělal chybu, ale nevěděl, jak to napravit. Omluva nebyla pro něj jednoduchá, ale u ní cítil, že to musí udělat.

Dříve než měl příležitost se omluvit, dívka se rychle zvedla z postele a běžela ke dveřím. Otevřela je a on nebyl dost rychlý, takže měla náskok. Křičel její jméno, ale ona běžela neznámo kam.

Běžela po schodech a on se modlil, aby nezakopla a neublížila si. Naštěstí nic se jí nestalo a pokračovala dál, s ním v patách.

Najednou zabočila a rychle vstoupila do sklepení. On věděl, kam míří. Zastavil se a nechal ji jít.

Z pohledu Madison:

„Bay?" zavolala jsem a čekala, až se ozve nazpátek.

„Maddy? Co se stalo? Proč pláčeš?" ptala se, ale já neodpověděla. Stočila jsem se do jejího klína a dál jsem plakala. Jen mě tiše hladila po zádech a snažila se mě uklidnit.

„Co se stalo?" zeptala se znovu, a já věděla, že musím odpovědět.

,,Harry chtěl abych se p-před ním svlékla, a-ale já-já mu řekla, ž-že ne a on se naštval a-a řekl mi, že jsem j-jen kurva a udeřil mě," řekla jsem mezi vzlyky, snažila jsem se to vyslovit co nejjasněji, aby mi rozuměla, aniž bych to musela opakovat.

„Neboj se, už tu není. Neublíží ti, slibuju. Jsem tu pro tebe," řekla a pevně mě objala. Zavřela jsem oči, unavená z emocí, ale věděla jsem, že nesmím usnout.

Z pohledu Bayley:

Najednou se ve dveřích místnosti objevily stíny. Dveře se otevřely a vstoupilo několik postav. Bylo mi jasné, co se děje. Přišli, aby se podívali na Maddy, která ležela u mě v klíně a klidně spala. Jak jen můžeš usnout tak rychle, Maddy?

Postavili se přede mě, a já jsem cítila, že plánují něco, co nechci dopustit. Podívala jsem se do Stylesových očí, plná odhodlání.

Styles se k nám začal přibližovat, a já jsem reflexivně obejmula Maddy ještě pevněji. Jeho obočí se zkroutilo a zpevnil čelist. Věděla jsem, že mě bude chtít vystrašit, ale nemohla jsem ustoupit.

Sledovala jsem Louise, který držel provazy v rukou. Pocit bezmoci mi zahalil mysl. Měla jsem dvě možnosti – buď bych Maddy vydala, nebo by mě čekal nějaký tvrdý trest. Co teď?

„Promiň, Maddy," zašeptala jsem si v duchu, ale věděla jsem, že jinak to nepůjde. Zvedla jsem ruce a Harry ji vzal do náruče. Maddy se k němu přitulila, mumlajíc něco, čemu jsem nerozuměla.

Když všichni odešli, zůstal tam jen Louis. Přiblížil se ke mně s úšklebkem na tváři.

„Vyměnit svou kamarádku za klid od mé osoby? To není nic, co bychom čekali od hodné holky," řekl s pobavením v hlase. „Ale víš, co se stane se zlobivými holkami?"

S těžkostí jsem polkla a zhluboka se nadechla.

,,Hodně bolestivý trest," zasmál se a chytil mě za vlasy. Přitáhl mě k židli a s úsměvem si ze zadní kapsy vytáhl kondom.

A kurva.

________________________________