Apollónova Dcera - Břemeno

Konečně!

Nico vykulil oči a udělal krok dozadu. Začal zrychleně dýchat. Celý tábor to sledoval, někteří z nás znechuceně, jiní zmateně a další zaujatě. Nikdo nevydal ani hlásku.

Will se zhluboka nadechl. "Nico di Angelo..."
Nico sebou trhl a zaměřil svou pozornost, kterou do té doby věnoval krabičce, na Willa.
"Před několika lety jsme se seznámili a od té doby si začal dobývat mé srdce."
Pár děcek od Afrodity vydalo dojaté "óóó", přičemž jsem je já a pár dalších jedinců napomenula.
Will pokračoval. "Každým dnem jsem tě miloval čím dál tím víc, až ses stal mým přítelem a já si myslel, že nemůžu být šťastnější. Ale teď mi můžeš dokázat, že jsem se mýlil. Stačí odpovědět na jednu jedinou otázku." Otevřel krabičku a Nico zalapal po dechu. "Vezmeš si mě?"

Nastalo ticho. Nevím jak ostatní, ale já jsem zadržela dech, jako by mohl tento okamžik přerušit.
"No to je hn-" Tomáše, který stál vedle mě, jsem umlčela ránou do ramene.
"Hubu drž." Zasyčela jsem výhružně.

Uběhla minuta...dvě...Nico stále mlčel a překvapeně zíral na prstýnek v krabičce. To čekání mě zabíjelo.

"Um...Nico?" Ozval se opatrně Will.
V tu chvíli se Nico pohnul. Povalil mého bratra na zem a objal ho. Ten se snažil o to, aby prstýnek nevypadl z krabičky.
Will se uchechtl. "Mám to brát jako ano?" Bylo takové ticho, že i jeho šepot zněl jako normální hlasitost hlasu.
Nico se odtáhl a horlivě přikyvoval. Will tedy konečně vyndal prstýnek z té prokleté krabičky, nasadil ho Nicovi na prst.
Po tom, co se noví snoubenci políbili, blonďák vykřikl s rukama nad hlavou: "ŘEKL ANO!"

Pár z nás vypadalo znechuceně, ale většina se začala radovat a skákat po sobě, čímž se dožadovali objetí.
Pak jsem přiběhla mému bratrovi a budoucímu švagrovi, kteří se mezitím zvedli ze země, abych je objala.

"Moc vám to přeju, kluci!" Zapištěla jsem.
K našemu objetí se ještě přidalo několik velkých zastánců vztahu mezi Lékarničkou a Králem duchů.

Samozřejmě se všichni pak začali ptát na různé otázky ohledně svatby. Na snoubencích bylo vidět, že je jim to dost nepříjemné, hlavně Nicovi. Takže ti chytřejší z nás, plus já, odehnali ten dav s tím, aby dali apollónovci a hádesovci chvilku na vydechnutí.
"Všechno se časem dozvíte." Řekl Marek, my ostatní jsme přikývli.

Will s Nicem se zavřeli v Hádově srubu, přičemž se několik z nás ušklíblo.

"Oh bohové!" Zatleskal Patrik. "Konečně se tu děje něco zajímavého!"
"Nemůžu se dočkat!" Přidala se Casia.
"Moc jim to-"
"Je to nechu-"
"Sklapni trolí truse!" Vyštěkla jsem na Tomáše, který přerušil Megan. "Jestli ti to přijde nechutný, tak to ignoruj! Nikdo tě nenutí se na to koukat, nebo jít na svatbu."
"Stejně si myslím, že tě tam nepozvou." Řekl Harry.
"Jo!" Ozvala se vedle něj Sára.

Tomášovi a jeho kumpánům nezbylo nic jiného, než se od naší nadšené skupinky vzdálit.