Apollónova Dcera - Břemeno

Nový rok

S Markem jsme zírali na oblohu a čekali na ohňostroj.
"Máš pro nějaké novoroční předsevzetí?" Přerušil ticho.
"Myslím, že ne. Ty?"
"Chci se změnit."
Se zájmem jsem se na něj koukla. "Jak to myslíš?"
Vytáhl lahvičku a napil se. Pak jí schoval. "Byl jsem hrozný hovado, co skákalo z jednoho člověka na druhýho. Je asi pozdě, ale chci se změnit. Už nechci být to prase, které všichni nesnáší."
"A na tohle si přišel kdy?" Opět jsem se zaměřila na hvězdy.
"Když...zmizel Adam."
Bodlo mě u srdce. Pocit ohromné viny, který jsem cítila do toho vyhození od rodičů, se vrátil.
"A-ha." To bylo jediné, na co jsem se zmohla.
"Pořád si to dáváš za vinu?" Koukl na mě.
"J-jak bych ne-nemohla. Ano, chtěl mě zabít, jenže v tom Tartaru mi pomáhal. Měla-m-mě-la..."
Dýchej, Flo. A hlavně nebreč. Tak slabá nejsi.

"Ale ano, jsi."

Se zděšením jsem si zacpala uši. Ne, prosím! Teď ne!

Zasmál se ženský hlas. "Opravdu jsi tak hloupá? Je mi tě skoro líto, jak moc neschopná a zbytečná jsi!"

"Hej, Flo?" Cukla jsem sebou, když mi Marek dal ruku na rameno. Díval se na mě starostlivě. "Je ti dobře?"
"Ne, ale zvládnu to do ohňostroje." Řekla jsem.
Dal ruku z mého ramene. Sklopil pohled. "Víš, jak jsem ti říkal o tom předsevzetí, myslel jsem, že mi s tím pomůžeš."
Snažila jsem se potlačit smích. "Proto si chtěl, abych-"
"Jo. Nesměj se!"
"Promiň! Jen je to....nevím jak to nazvat...."
"Sem ti zas něco řekl!" Urazil se.
"Neboj, někoho si najdeš."
"To určitě. V táboře mě znají jako děvkaře a do smrtelného světa se vrátím pouze tehdy, až půjdu na výpravu."
"Špatné zkušenosti?"
"Moji rodičové jsou homofobové, co mě vyhodili, protože mě načapali s klukem, co si se mnou jen hrál. Stačí?!" Probodl mě vraženým pohledem.
V tu chvíli jsem se zastyděla. Moje rodina mě vyhodila, protože si myslela, že jsem nebezpečná. Marek to měl ale mnohem horší.
"O-omlouvám se."
"Nech to bejt. A proč tebe opustili?"
"Jsem pro ně prej moc nebezpečná."
"No...aspoň že jsme objevili tábor dřív, než se to stalo."

"Ale tebe vyhodili, kvůli táboru. Kvůli tomu, že jsi polobůh."

"Jo. Máme štěstí." Zatnula jsem pěsti.

Vzduchem to zasvištělo a na obleze vybouchl první ohňostroj.
Marek se usmál. "Šťastný nový rok, Floreto Bakerová."
Ohlédla jsem se po všech ostatních. Ti, co neměli vztah, stáli ve skupinách a bavili se. Ti, co ho měli, si dávali pusu. Zahlédla jsem Jane s Megan a musela jsem se usmát.
Koukla jsem na Marka. "Šťastný nový rok, Marku Greene."