Ship Challenge 2019

party

Ship: Magelo (gejmr/kelo/marwex)

Pohled kela (erika):

Světlo, zpěv ptáků a horko.
To jsou věci, kterých jsem si všiml, hned jak jsem se probudil. Chtěl jsem zatáhnout okno, nebo alespoň utéct od toho horka. Ani jedno nevyšlo, to horko mě drželo-- ne objímalo ze všech stran. Stěží jsem otevřel oči a snažil se zvyknout na tu oslepující záři, co se rvala mezi žaluziemi dovnitř. Hned co se moje uzpůsobili, tak jsem viděl všude po podlaze oblečení. Rychle jsem se snažil vzpomenout, co se k sakru včera dělo. Když jsem se pokusil znova posadit, tak mě dva páry rukou stáhli dolů a nějaké dvě postavy se ke mě z obou stran namáčkli ještě víc. Začal jsem se vrtět, chci vědět kdo je ten zdroj tepla. Snažil jsem se co neopatrněji setřást ty dvě osoby a podívat se kdo to je, ale k mojí věcné smůle jsem zahlédl jen kusy hnědých a černých vlasů. Po chvíli vrtění jsem uslyšel mužský hlas co zamručel "ještě 5 minut". A je to v kelu, jeden z nich kluk a to druhé mi chceš říct, že bude taky kluk? Prosil jsem celý vesmír jen o to, aby to nebyla pravda. Však jsem toho včera tolik nevypil. Už jsem si myslel, že tady pojdu na to horko, když v tu chvíli se ozval můj nejspíš spasitel. Budík. Ale najednou se osoba vedle mě probudila, vypla budík a šla spat dál. "Ale do kelu už, já tady pojdu horkem, pokud mě nepustíte" řekl jsem naštvaně. "Umm co?" Zamručel ten kluk, co vypl budík. "A hele, dobré ráno princezno" usmál se na mě ten, co si chtěl prodloužit spánek. Chvíli jsem si je prohlížel jeden hnědovlasí, druhý černovlasí, oba celkem hezcí, ale že bych se s nimi vyspal to ne, musím se zeptat. "No hoši bez urážky, nevím kdo jste a ze včerejška si nic nepamatuju a tak se musím zeptat mi jsme to no.. dělali? " zeptal jsem se nervózně a čekal na odpověď, ale dočkal jsem se jenom smíchu. "Dobře vím jak to vypadá, ale nemysli si nic zlého. Já jsem Marek a tohle je Michal byli jsme ve stejném baru, jako jsi byl ty, bavili jsme se včera spolu, ale byl jsi potom celkem na šrot, tak jsme se rozhodli tě odvézt k Michalovi domů. Ale když jsme dorazili, tak jsme hráli pravda nebo úkol a ty jsi prohrál velkou část svojho oblečení, potom jsme šli jenom spat" vysvětloval černovlásek tedy teď už Marek. "Uf to som si celkem oddych" řekl jsem teď už s klidem. "No moc si nemysli, nespali jsme spolu, ale nikdo neříkal, že jsi se s námi Ty nechtěl vyspat" řekl Michal, který vypadal, že má úplné vánoce z mojeho utrpení. "Ale to- to" nevěděl jsem najednou jak zformulovat větu. "Jediný důvod, proč se tak nestalo, je to že jsi byl opilý, ale teď už nejsi" Usmál se na mě tajemně Michal a Marek se k němu přidal a než by jste stihli říct kelo, jsem už ležel zase na zádech a topil se v záplavě polibků.