Ship Challenge 2019

Moje!!!

Ship: GoSteak (Gogo x StaySteak)

[Klasicky se omlouvám, ale slovensky psat nebudu a kdyby nastali nějaké nesrovnalosti, tak se nebojte a řekněte.... mezitím užijte si tu hrůzu]

Pohled StaySteaka (Adama):

Kdybych věděl, co se stane, tak bych určitě do toho nešel.
Víte byl jsem pozván na akci, protože chápete jsem těžce známí a slavný a vůbec mě sem neprotlačil můj kamarád.

No ale abych vás dostal do obrazu, tak vám trošičku vysvětlím situaci.
Je to týdenní akce a já dostal pokoj s nějakým neznámím slovákem.... no to by nebyl problém na těhlech akcích se to děje často, že jsi na pokoji s random týpkem, jak jinak jsem asi potkal mého kamaráda, co mě sem dostal. Ale ten problém byl.... dramatická odmlka.... byl ten, že tu byla jen jedna manželská postel. A vážně to mám jako týden spat s nějakým cizím cápkem, co mě může večer znásilnit nebo nějak ublížit?

No jak mile jsem dojel na místo, zjistil jsem, že on už tam byl a zabral si tu lepší stranu postele, takže tu pravou.
Takže logicky na mě zbyla ta horší strana, ale nemůžu na něj být kvůli tomu nasraný, byl tu přece dřív, takže je to moje chyba.

"Hm...? Ahoj já jsem Dano"
"No super já jsem Adam" ano říkal jsem, že nebudu nasraný na něj, ale i tak s někým cizím v posteli? To bych byl radši i jeptiškou.
"Chápu tě. Pro mě toto výhra taky není, ale i tak se to dá přežít a užít si akci ne?" Ach... tak moc bych chtěl mít jeho pohled na věc....
"No můžeme doufat" pokusil jsem se na něj usmát a šel si vybalit věci a z nějakého pro mě neznámého důvodu jsem celou dobu cítil pohled na mích zádech.
Nakonec jsem se to rozhodl odignorovat a zapojit moje dekorační zkušenosti levlu nula a nazdobil si komodu vedle mojí strany postele.... prostě jsem na to položil figurku fluttershy a vonou svíčku.

Bylo to divné, ale asi jsem byl tak moc zabraný do dekorace komody, že jsem si ani nevšimnul, že odešel.
Kolik je vůbec hodin?
Sakra když já dojdu pozdě na program!
Vyrazil jsem ze dveří rychlostí blesku a divil se, že jsem do ničeho nenarazil, nebo že jsem nikoho nesmetl sebou.
A to jsem samosebou zakřikl a hned jak jsem vešel do sálu daného místa navalil jsen to do hrudi prvního člověka, co stál předemnou.
Byl to tvrdý naráz a myslím, že bych se i sesypal k zemi nebýt rukou, té osoby, co se kolem mě obmotali jako hadi.
Zaskuhral jsem a podíval se na tu osobu a chystal se jí omluvit.
Ale když jsem se podíval na tu osobu zastavil jsem se.

Nebyl ani problém, to že jsem narazil do Dana, ale že se na mě vážně díval a zpevnil svůj stisk okolo mého pasu.
Celou tu dobu se mi díval do očí a trochu se ke mě tváří přibližoval.

"H-hej Dano? Jsi v po-pořádku? Omlouvám se za ten naráz, nedíval jsem se na cestu"

Celkem mě vyděsilo, když nijak nezareagoval a stále se na mě díval.
Podíval jsem se okolo sebe a nepříjemně zjistil, že nás dost lidí pozoruje.
Takže okey Adame, teď udeláš ten hustý chvat a dostaneš se z jeho sevření. Okey? Okey jdeme na to!
Ale můj plán měl jednu chybu, moje svali jsou.... no vlastně.
.. nejsou a ty jeho jsou až moc reálné.
Najednou sebou cukl a pustil mě na zem.
Au...!
No to byla šupa a celkem to bolelo.
No rychle jsem na to přestal myslet a šel si užívat akci.

No buďme upřímní, byl jsem tam trochu přesčas a pomáhal s "úklidem".
A jak jsem se vracel do pokoje našel jsem Dana sedět na posteli, jak drží moji fluttershy a zkoumá ji.

"Hej nech to! Je to moje!"
"Hej asi máš něco špatně se svým poníkem, protože si nepamatuju, že by takhle v televizi vypadal" Ten kretén mě úplně odignoroval...
"Vrať mi to! Dělej! "
"Hned jenom mi řekni, když je něco moje tak si to můžu vzít, že? "
"Jo, tak to většinou je"

A jen co jsem to dořekl, objevil se za mnou Dano a schodil mě na postel a než jsem se stihl postavit, vyhoupl se nade mě a jednou rukou mě přišpendlil k posteli.
"Co děláš?! Pusť mě! "

Než jsem stihl křičet víc nahlas, utišil mě hluboký polibek.
Nechtěl jsem spolupracovat, ale jeho trům se nedalo odolat.
Najednou jsem ucítil jak mě kouše do rtu a druhou rukou mi zajíždí pod triko.
Rychle jsem otevřel ústa a cítil jeho teplý jazyk, jak cestuje do vnitra mích úst.
Užíval jsem si každou chvíli a rozplýval se pod jeho doteky.
To vše do chvíle než nacpal svoje koleno mezi moje nohy a můj mozek se neprobral z té vlny euforie a instinktivně mi vyletělo koleno proti jeho rozkroku.

"Kurwa.." zaskuhral a svalil se na bok... dobře možná to bylo ode mě moc tvrdé, ale znám ho jenom den a nehodlám se tu teď nechat ojet.
"Je to tvoje chyba. A pro tvoji informaci dneska se nenechám ojet nikým! "
"Takže zítra mám šanci? "
"Ne! Jéžiš co je s tebou špatně? "
"No ty si za to mužeš teoreticky sám"
"A to jako proč? "
"No řekl jsi, že má každý právo si vzít  to, co je jeho"
"Aha a ty jsi jak přišel na to, že bych byl tvůj? "
"Hhhh... měl jsem čekat, že ti to budu muset vysvětlit, tak mě dobře poslouchej. Na vem si to. Nedívej se na mě tak je to jen zrcátko. A teď vidíš tu značku na krku? Ano tu, vypadá jak tetování, ale není" to se mi jako kdy objevilo na krku? Neberte mě zle, já jen, že žádné tetování nemám a co myslel tím " vypadá ale není"? Pobídl jsem ho ať mluví dál.
"No mám ji taky. A ne není to náhoda.  Podle této značky poznáš osobu, se kterou strávíš celý život. Prostě ti to pomáhá najít celoživotního partnera."
"No jakože hezká pohádka, ale nevěřím"
"To chceš důkaz?"
"No jakoby hodil by se a jestli mi dokážeš, že je to pravda, uznám to a budu s tebou navždy" je to pohádka tady není jediný způsob, aby to co říkal byla pravda.
"No tak sleduj" řekl a vytáhl malý kapesní nožík.
"Ou ou ou. Chill nemusíš tu někoho zabíjet!" On je psycho. On nás tu snad plánuje zabít oba.
"Ale nechcu tě zabit! Dívej se. Říká se, že lidi, kteří najdou svého celoživotního partnera, tak že jsou s nimi spojení" jen jak to dořekl, tak se říznul do dlaně a já ucítil bolest přesně na tom místě kde se řízl on. Podíval jsem se na svou dlaň a uviděl krvácející říznutí stejné jako má on.
"Takže semnou už navěky, co? A když mě teď omluvíš je čas si vzít to, co je moje" řekl a povalil mě zpátky do lehu.