Ship Challenge 2019

Jde se pít

Ship: Peshi (Peťan x Nakashi)

Pohled Nakshiho:

Někdo by si dokonce i myslel, že to s alkoholem umím, ale pravda je pravý opak.
Vždycky jsem byl ten, kdo byl první na šrot a nevěděl skoro ani kde je. A od jedného dne, když jsem se jako ještě pubertální klučina probudil se záchodovým prkénkem na hlavě a tělem popsaným centrofixem, jsem si řekl stop. Prostě to už tak nešlo a já to o hodně omezil. Popravdě jsem od té doby nebyl na šrot, ani nepil nic silného.

Ale jednoho překrásného dne, kdy jsem si říkal, že vše bude překrásné, mi zavolal Peťan.
Ne, že by mi vzkázal něco zlého, ale pozval mě k sobě.
To by nebyl problém, kdyby každý člověk co zavítal do toho Mordoru, nevyprávěl o tom, že se střískali jak dogy.

Nakonec jsem si  však řekl,  že žijem jen jednou a tak jsem jeho nabídku příjmul a modlil se ke všem bohům i nebohům, abych se neopil hned z první skleničky, toho co mi dá vypít.

Potom se ozval jiný problém, co si obleču? Oblek? Ne jdu k němu, tam by mě s takovým oblečením ukamenoval.
Normální oblečení na doma?
Jo to bude dobrý.

Počkat..... mám něco přinýst?
Ale alkohol tu nemám a na poslední chvíli nic kupovat nebudu. Jídlo? Dobrý nápad, ale co on jí a nejí?
Nebo mám se ještě stavit v obchodě a něco vzít? 
I když se trošku zpozdím asi to bude nejlepší.

Tak jsem vyrazil do nejmenovaného obchůdku, jehož název nebudu zmiňovat, protože tady neděláme reklamu.
A koupil pár lahví alkoholu a vyrazil, samosebou že jsem  to zaplatil! Nevím co si myslíte....

Cesta autem byla klidná a přijemná. Nabylo mě to novým sebevědomím a trošku jsem se zklidnil.
Ale to vše bylo k ničemu.
Ale jak mile jsem se objevil před jeho dveřmi, tak mě všechno opustilo a měl chuť utéct a schovat se pod šutr.
To však už bylo pozdě, protože se ve dveřích objevil Peťan a vypadal docela dost naštvaně.

"To je dost, že ideš. Malém jsem to všechno vypil sám! A nestuj tam jak tvrdý i a pojď do vnitř!"
Než jsem mu vůbec stihl něco odpovědět, už mě táhl do svého doupěte.

"Hej hej hej počkej! Zdržel jsem se v obchodě, nechtěl jsem dojít s prázdnou"
" No tak co jsi přinesl? " zeptal se a díval se na tašku, kterou jsem držel jako poslední záchranu.
"No nevím moc, co to je, ale bylo to první, co jsem uviděl." Vytáhl jsem z tašky dvě láhve tekutiny, se kterou jsem se už dlouho nechtěl setkat.
"Děláš si ze mě srandu? To pijí jenom dámičky, ale jak se na tebe dívám, tak to pro tebe bude nejlepší" zasmál se. To si ze mě právě udělal srandu?

Naštvaně jsem nafoukl tváře, překřížil ruce a koukl se na stranu pryč od něj.
"Šak co si naštvaný, je to pravda, ale asi to pro tebe bude fakt nejlepší, protože kdybych ti nalil něco silnějšího, tak by tě to hned položilo."
"No a co? Tak prostě mojí prioritou není se každý den ožrat jak prase" zavrčel jsem na něj.
"No tak se hned neurážej a nebuď agresivní. Pojď jdeme už konečně pít, nebo se k tomu nedokopeme." Už zase mě táhl někam hlouběji do jeho domu.
"No tak dobřééé" kašlu na to. Dneska se střískám jako nikdy a nebudu toho litovat.