Ship Challenge 2019

Hybrit

Ship: Houstrix
Pohled kuby:
Dneska mám narozeniny. Což znamená, že všude kolem je jídlo, alkohol a hraje hlasitá hudba ,co pustili mí kamarádi, kteří se tady někde pohybují po prostoru. I počasí venku jakoby říkalo, že dnešek bude překrásný a magický den. Po chvíli pití a jezení, přišel čas, abych rozřízl dort a rozbalil dárky. Dort mezitím vypadal tak chutně, že by nejeden člověk při pohledu na něj začal slintat. Rozbalení prvních dvou dárků proběhlo normálně, tričko a hodinky nic extra. Ale ten další byl celkem divný, dostal jsem obojek. Nechápavě jsem se podíval na svoje kamarády 'co zkouší?' Rychle se na sebe podívali a dva z nich odešli, jen proto aby se vrátili s velkou krabicí, co v sobě měla díry. A naznačili mi, abych ji otevřel.
Opatrně jsem poté nazvedl víko a vykoukl na mě pár na pohled hebkých kočičích oušek. A potom celý obličej. Pohledem jsem začal zabíjet svoje kamarády "Děláte si prdel? Vy mi dáte zasraného hybrida?" Zeptal jsem se trošku prudčeji, než jsem plánoval a kluk v krabici se zděšeně krčil.'Chudák to jsem nechtěl'. "No tak se nezlob, ale to ty jsi stěžuješ, že jsi sám a nemáš ani partnera ani zvířátko. Tak jsme ti dali univerzální dárek. Buď šťastný, protože ani nevíš kolik takový hybrid stojí" řekl mi můj kamarád co ke mě seděl nejblíž. 'Asi má pravdu' pomysel jsem si a upřel svůj zrak na kluka s ouškami "Jak ti říkají?" Zeptal jsem se a pohladil ho mezi oušky. Trošku ucukl, ale nechal se pohladit "Š-Šťepán" zašeptal a na pohled vypadal trošku klidněji. "No tak my vás tady necháme se trochu seznámit" řekl se smíchem poslední kamarád, co zbyl v pokoji a odešel. Hned jak odešel, můj pohled skončil na kotěti. Vyzdvihl jsem ho a odnesl na gauč. Dříve než stačil postřehnout, co dělám, jsem mu stihl nasadit obojek. "No tak Štěpánku, já jsem Kuba a toto" rozmáchnul jsem rukou po pokoji. "Je tvůj nový domov." Dokončil jsem a s úsměvem pozoroval, jak můj kočičák zvědavě pozoruje teď už jeho nový domov.