Ship Challenge 2019

V síti

Ship: Hefry (Herdyn x Lukefry)

Pohled Herdyna (Pavla):

Lidi všechni znáte moře, ale znáte svět podvodou?
Je to překrásné, není tu vedro a ani ne zima, všude je tolik barev a života. Prostě krása.
A jak vím, co přesně je podvodou?
No lidi slavte, protože já jsem takzvaná mořská panna, v mém případě spíš mořský panic, ale neřešme blbosti.
A víte co je sranda?
Lidé neloví nás, ale my lovíme lidi. Ale ještě že se živíme i ryby, ne vždycky chytíte člověka.
Ještě něco... jestli se vám něco nelíbí, přijďte mi to říct, protože se vsadím, že musíte chutnat výtečně.
Teď už k věci.

Náš příběh začíná zrovna, když jsem si to v klidu a krásně plul mořem k odlehlé části pláže, kde většinou byli jenom jednotlivci, takže se lépe lovili.
A mě štěstí no řekněme, nepřálo. Protože tam plavala úplně random síť a co já neudělám?
Zamotal jsem se do ní a jak jsem tam sebou zmateně vrtěl a plaval dokolečka, tak jsem se dostal moc blízko k pláži a roztrhl si o nějaké sklo ocas.
Bolelo to jak svině, ale se zraněným ocasem se nikam nedostanu a i kdyby jsem tu zasukovaný. No asi je to moje zbohem, protože buď vyhladovým nebo mě něco zabije.

A tak jsem se rozhodl, se na chviličku prospat a doufat, že mě něco zabije ve spánku, aby to tolik nebolelo.

Ale jak jsem se probudil všimnul jsem si, že se stal pravý opak.
Ležel jsem u někoho ve vaně a měl obvázaný ocas... asi mě někdo ošetřil.
"Hm.. jé ty už jsi vzhůru, skoro jsem si myslel, že jsi pošel"
Ve dveřích se objevil nějaký přehnaně milý člověk a usmíval se jako sluníčko.
"No zatím jsem nepošel.... víš co? Půjdu rovnou k věci. Proč jsi mě zachránil? "
"No proč ne? Přece kolikrát za život uvidíš mořskou pannu? A nemohl jsem tě tam nechat zemřít, každý život je přece důležitý"

"To je od tebe sice milé, ale jsi si vědom, že kdybych tě potkal já v bezvědomí, tak tě sežeru"
"Uuhhh....."
"Ale přesto zachránil jsi mě, takže děkuji"
".....dobře a nemáš hlad? Nevím sice, co jíš, ale pokusím se ti něco sehnat"
"Živím se lidmi, co mi seženeš teď? Nebo mě necháš ať se nakrmím na tobě? Protože jsi fakt kus" prknul jsem na něj. A nedívejte se na mě tak, když už ho nemůžu sežrat, tak s ním můžu dělat jiný věci ne?
"Eh...no...nevím, co si o tomto myslet, ale nejíš i něco jiného? Mám tu třeba hodně ryb"
"Ryb? Jo ryby beru"
"Dobře tak tady chvíli počkej, hned ti to přinesu" celkem mě štve jak se furt usmívá, i když jsem mu tu řekl, že bych ho zabil, kdybych mohl.

Ještě chvíli jsem se tam jen tak plácal jako ryba na suchu a pak si všiml kachničky, co ležela vedle mě. V tu chvíli mě nenapadlo nic lepšího, než si vzít onu věc hrát si sní.
Bylo to celkem zábavné a přestal jsem díky tomu vnímat svět okolo, ale z mého dobrodružství s kačenkou mě vtrhl silný pach krve. Prudce jsem se otočil a všiml si toho kluka, co mě zachránil, jak tam stojí a rukou si zakrývá krvácejicí nos.

"Eh... pojď sem" rozkázal jsem mu.
On jen kývl a šel blíž.
"Dej mi ruku"
Jen jak svoji volnou ruku natáhl ke mě, tak jsem mu z ní začal slízávat krev.
"E-eh?! Co děláš?!"
"Máš sladkou krev.... asi bude těžké tě nesníst" mrknul jsem na něj a díval se jak roztomile červená.
"Co je s tebou špatně?!"
"Je prostě období páření a já trčím tady a ty jsi jediná bytost kolem mě, takže nečekej, že se z toho vyvlečeš"
"Počkej. Ale ty máš ocas"
"To jsi se s tím, že tě ojedu, smířil tak rychle a zajímá tě jen to, že mám ocas a né nohy?" Snažil jsem se nesmát, protože vážně? On se s tím smířil a nechá se ojet a zajímáho jen to jestli mám péro?
"Neboj když přijde na akci narostou mi normální lidské nohy."
"A to je jak možné? "
"Jen se dívej, šak to za chvíli uvidíš a aj ucítíš"
Zasmál jsem se strhnul ho pod sebe do vany.