Ship Challenge 2019

Naráz

Ship: Rizdyn (Riziplayer x Herdyn)

Pohled Riziho:

Lidi myslím, že každý z nás zažil ten typický letní den, kdy bylo horko jak na poušti a i voda ve veřejném bazéně připomínala výhřivku? Ano, chápu vás nejsou to hezké vzpomínky, ale když před nimi budete utíkat, bude to jenom horší a hlavně to co se mi stalo, se odehrává přesně v takovém prostředí.

No venku bylo horko a já se jako normální člověk rozhodl vyjít si na procházku. Tak jsem si obléknul čisté černé triko a kraťase a vydal se vstříc pro mě tomu ne-tak-moc známému prostředí.

Už jen co jsem vyšel, jsem chtěl umřít. Bylo vedro a i ve stínu jsem se smažil za živa.
Samozřejmě jsem to mohl otočit a jít dom zpět ke svému větráku, ale moje ego by neuneslo, že mě porazí i příroda.

Ale v téhle zoufalé situaci mě napadla jen jediná rozumná věc,  jít si koupit ledovou tříšť!
Je to přece ta nejlepší věc na světě.
A samosebou bych to nebyl já, kdybych ze sebe neudělal vola nebo někoho nenaštval. Tentokrát to však nebylo normální naštvaní někoho, ale naštval jsem doslova celou řadu čekajících lidí v řadě na moji pochoutku.
A jak se mi to povedlo?
To je jednoduché, nemohl jsem se rozhodnout jakou si vybrat, nakonec se ta prodavačka naštvala a dala mi od každé chutě trochu, takže jsem měl lqbt+ tříšť a to se přece vyplatí!

Nevyplatí se však to, co následovalo.
Když jsem měl půlky svojí tříště vypitou, do někoho jsem vrazil.
Nevadil mi ten fakt, že já jsem se od té osoby odrazil a sesypal se na zem, ale vadil mi ten fakt, že se mi rozléla tříšť.
Avšak uspokojující bylo celkem to, že se celá rozléla na tu osobu, co to do mě narvala.

"Kurva! Nemůžeš čumět na cestu?" Řekl více než jen naštvaně.
Podíval jsem se na něj a v šoku zůstal ležet na zemi.
Ten chlap byl o něco vyšší, starší a hlavně silnější než já. Možná když budu hrát mrtvolu tak odejde?
"Hhh" povzdechl si.
"No tak vstávej" řekl už mírněji a nabídl mi ruku.
Rychle jsem se jí chytil a chtěl se postavit, on však s tou rukou cukl a já se rozletěl proti jeho hrudi, takže jsem obličejem dopadl do zbytku svojí tříště.
"Jsi v pořádku?"
"J-jo!" Omylem jsem zakřičel a dal se na útěk.
Asi za mnou něco křičel, ale já byl odhodlaný utéct.

Nechtěl jsem aby se něco takového opakovalo a domů se mi ještě nechtělo, tak jsem šel do kina strávil tam nějaký čas.

Když jsem vyšel ven, byla už překvapivě tma,ale to mě netrápilo, protože jsen začal myslet na jednu jedinou věc 'Bože, jak já bych si dal MilkShake' a tak jsem odešel hledat nejbližší podnik, kde by se to dalo sehnat.
Po asi půl hodině bloudění po temných ulicích města, jsem našel co jsem hledal a hned si koupil ten největší, co měli.

Ale karma zasáhla, historie se opakovala a já do někoho narazil, jenom s tím rozdílem, že tentokrát jsem to rozlel na nás oba.
'Ježiši myslím, že to mám i ve vlasech' nedělám si srandu, ani nepřeháním, fakt to cítím všude.
Ale asi to vypadalo vtipně, protože jsem ležel na zemi a měl vlasy, obličej i triko polété bílím,  hustým MilkShakem.

"Panebože. Zase ty?" Ozval se teď už známí hlas.
"Asi jsem prokletý, co?" Zasmál se a znova mi podal ruku.
"Jéje to jsi zase ty. Hej fakt moc se omlouvám za tu tříšť i za ten MilkShake" nevím jestli moje omluvy pro něj něco znamenali, ale i tak toho chudáka jsem už dvakrát polél.
"Vpořádku nic se extra nestalo, to ty jsi pokaždé spadl a ohledně toho polétí, nic se moc nestalo, ale nevím jestli ten MilkShake půjde dolů" 
"Tak pojď ke mě. Bydlím tu za rohem a můžu ti očistit" teď si půlka z vás říká, co jsem to za debila, když si ho zvu domů, ale je to to nejmenší, co můžu ztratit?
"Víš to by bylo hezké, bydlím totiž na opačné straně města a jít s tímto na triku, i když ty to máš horší, co?"
"Hmm...tak pojď nebo to zaschne"

Nelhal jsem, když jsem řekl, že bydlím hned za rohem a proto jsme ke mě dorazili hooodně rychle.
Jen jak jsme vešli, tak jsem mu přikázal ať si sundá triko.
Samosebou se to neobešlo bez řečí. Ale jak jsem ukořistil jeho triko, hodil jsem ho do pračky a hned ji zapnul.

"Už se to bere jo? Hned za tebou přijdu jen si jdu opláchnout ten Shake z obličeje"
"Dobře počkám"

Několik minut jsem byl opřený o umyvadlo a přemýšlel, co to dělám se svým životem.
Prostě jsem si pozval cizího člověka do domu.
Jéžiš co mě to zase napadlo?

Došel jsem zpět do obýváku tentokrát s čistým obličejem a sedl si vedle něj.
"No než se ti to vypere, koukneme se na film?"
"No mám lepší nápad, ale předtím jsem Pavel"
"Proč mi říkáš svoje jméno teprve teď? A jaký nápad? " no nebudu lhát mám pocit, že jsem se neměl ptát.
"Svoje jméno ti říkám abys věděl, co máš křičet"