Nový začátek [HiDei/ItaDei FF]

26.

Deidara-normálně
Itachi-tučně

Vyšel jsem z ložnice, protože jsem slyšel hlasy. Itachi stál před dveřmi z ložnice a v obýváku byl další muž, se kterým mluvil. Ti dva si byli podobní snad více než Uchihovic bratři. Překvapeně jsem se na ně podíval a ten muž mi pohled oplatil velmi naštvaným až zlostným pohledem. Najednou se otočil a odešel a Itachi za ním. Celou situaci jsem dost těžce nepobíral.
,,Co se stalo?" zeptal jsem se Itachiho, když přišel zpátky.
,,Hm?" otočil se na mě.
,,Kdo to byl?" zeptal jsem se.
,,Shisui, můj bratranec." odpověděl. Hned jsem tu podobu viděl.
,,Jste si strašně podobný." usmál jsem se.
,,Jo." zasmál se taky.
,,A co to mělo znamenat? Vypadal jako by me chtěl zavraždit." pousmál jsem se, ale v duchu jsem byl vážně zvědavý na odpověď. Kdyby nebyla vidět na první pohled jejich nezaměnitelná podoba, myslel bych si, že s ním Itachi něco má a tím, že nás prakticky přistihl, ho podvedl.
,,To se ti zdálo." mávl nad tím rukou.
,,Tak proč hned tak zmizel? Řekl jsi, že mu to vysvětlíš. Co mu vysvětlíš? To jako nemůžeš s nikým chodit nebo co?" ptal jsem se dál.
,,Ne to ne. Víš, celá moje rodina není moc smířená s mou orientací, takže...tohle byla reakce na to." podíval se na mě.
,,Aha. Sasuke ale myslím, že je s tím smířený." konstatoval jsem.
,,Jo, Sasuke jo." zasmál se.
,,A co tvoje rodina?" zeptal se jen na to.
,,Co s ní?" nakrčil jsem obočí.
,,Nechtěl ses s nimi někdy udobřit?" zajímal se Itachi.
,,Proč se na to ptáš?" nechápal jsem.
,,Zajímá mě to." pokrčil rameny.
,,Zřekli se mě, když jsem začal s Hidanem. Jestli to stačí k tomu, aby se mě rodiče zřekli, tak se s nimi udobřit nechci." řekl jsem upřímně.
,,A co Hidanova rodina?" zeptal se a já si ho lehce nedůvěřivě prohlédl.
,,Otce nikdy nepoznal a matka umřela, když mu bylo patnáct." rozhodl jsem se pro upřímnost.
,,Takže kromě těch svých kumpánů teď už nikoho nemá." konstatoval Itachi a já přikývl.
,,Viděl jsi je někdy?" zeptal se mě.
,,Z dálky." řekl jsem.
,,A jména? Neřekl někdy jejich jména?" ptal se dál.
,,Jo o pár z nich mluvil. Myslím, že Pein se jmenuje ten jejich hlavní. A pamatuju si ještě Kakuzu, s tím byl Hidan nejčastěji. Jinak nevím." odpověděl jsem popravdě.
,,Ale už se vážně nechci bavit o Hidanovi." zamračil jsem se. Hidan je minulost. Už o něm nechci mluvit a nechci ho vidět.

Otevřel jsem obálku od Shisuie, kde byl spis o Hidanovi. Tedy spíše potvrzené věci, které na něj měli a pak teprve podezření na další. Vzal jsem tužku a dolů napsal jména, která mi teď Deidara řekl. Bouchly dveře a přiřítil se do bytu Sasuke. Myslel jsem si, že jel k rodičům.
,,Zase ses pohádal s rodičema?" povzdychl jsem si.

Sasuke se beze slova rozvalil na gauč a Itachi šel do sprchy. Sasuke nemluvil, jen se občas zaculil do mobilu jako zamilovaný blbeček. Itachi vyšel ze sprchy jen v trenkách a s ručníkem kolem ramen. Podíval jsem se na jeho tělo pokryté kapkami vody a mokré vlasy, které i ledabyle sušil ručníkem.
,,Běž se zchladit. To, jak ti hučí v kládě, slyším až sem." pronesl Sasuke, když mě přistihl, jak zírám na Itachiho. Naštval jsem se.
,,Co kdyby ses staral raději o kládu svýho blonďatýho kamaráda!" zařval jsem na něj vztekle. Hned, když jsem viděl Sasukeho rudnoucí obličej, uvědomil jsem si, co jsem to před Itachim řekl. Podíval jsem se na něj. Stál jako opařený se zrakem upřeným k nám. Řekl jsem něco, co jsem říct neměl. Ale nemá se do mě pořád tak navážet.
,,N-Niisan, j-já jsem ti to chtěl říct." začal se obhajovat Sasuke.
,,Sasuke." vydechl překvapeně.
,,Takže jsi gay?" zeptal se úplně vyvedený z míry. Sasuke na něj jen zoufale hleděl. Tohle jsem posral.
,,Lhal jsi mi? Celou dobu jsi mi lhal? Takže celý tvůj příběh se Sakurou...Ale proč? Vždyť...kdo jiný by ti měl rozumět líp než já?" Itachi to netušil ani v nejmenším dle jeho reakce.
,,Já se Sakurou vážně chodil! Chvíli." bránil se Sasuke.
,,Proč jsi mi to neřekl? To důvěra mezi námi je tak malá? To jsem ti za to nestál? Vždyť já všude říkám, jaký máš perspektivní vztah se Sakurou, bráním tě před rodičema...kdo všechno to ví?" sypal ze sebe Itachi.
,,N-nikdo, kromě Naruta." hlesl mladší Uchiha.
,,A jak to teda ví Deidara?" zeptal se Itachi a Sasuke zrudnul a sklopil hlavu.
,,Já je tady přistihl." řekl jsem Itachimu. Ten jen vyvalil oči o něco víc než doteď.
,,Můžu za to já, že jsi o mužích začal přemýšlet...jinak?" zeptal se přímo.
,,N-Ne! S Narutem to začalo ještě než jsem se sem tak nějak nastěhoval." odpověděl mu naprosto vyřízený Sasuke.
,,Ale celá rodina si to bude myslet! Vždyť si všichni myslí, že pořad chodíš se Sakurou. Takže za to budu moct já, protože tě tomu vystavuju, když si sem beru kluky! Sakra Sasuke, tos mi to nemohl říct dřív? A řekl bys mi to vůbec, kdyby se Deidara nepodřekl?" Itachi byl oprávněně naštvaný.
,,Jednou jo." hlesl Sasuke se sklopenou hlavou. Itachi nastvaně švihl ručníkem o křeslo, oblékl se a beze slova odešel ven.