Nový začátek [HiDei/ItaDei FF]

40.

Itachi - tučně
Deidara - normálně

,,Hmmm, Itachi." zakňučel jsem, když jsem pocítil polibky na svém krku.
,,To chceš jako potřetí? Potřebuju chvíli oddych, nejsem chovná samice." zabručel jsem nevrle.
,,Když ty vůbec nevíš, co se mnou dělá mít tě v posteli." řekl Itachi a rukama začal bloudit po mém nahém těle. Přetočil jsem se k němu.
,,Těšil se na mě i Itachi nebo jen jeho kamarád?" podíval jsem se na něj.
,,Oba tě zbožňují, neboj se." zasmál se můj černovlasý přítel.
,,Kolik je hodin?" promnul jsem si oči. Itachi se natáhl po mobilu, aby se podíval na přesný čas.
,,Deset minut po devátý." odpověděl.
,,Dobře, udělám nám snídani." řekl jsem a vstal. Udělal jsem nám snídani z toho, co jsem doma zrovna měl. Itachi přešel ke mně, objal mě a sjel rukama na stehna. Vysadil mě na linku a natáhl se ke mně pro polibek. Pusu jsem mu zacpal rajčetem, které jsem se zrovna chystal nakrájet.
,,Hn, výborný." řekl Itachi, když dožvýkal.
,,Jsi první, kdo se mi tu v bytě promenáduje jen v trenkách." řekl jsem mu a taky si vzal rajče se stolu.
,,V ložnici to byl jediný můj kus oblečení." pokrčil rameny.
,,Zbytek máš támhle." ukázal jsem prstem na gauč.
,,Co bude teď mezi námi?" zeptal jsem se.
,,Co cítíš?" odpověděl na otázku otázkou.
,,Že jsem úplný. Asi štěstí a úleva. Možná bezpečí." zamyslel jsem se nad pocity, které tu chvilku, co jsem se opět setkal s Itachim, cítím.
,,Shrnul bych to všechno do slova láska, hm?" usmál se vřele.
,,Asi jo." zazubil jsem se.
,,Chci s tebou být, Dei. Už žádný vedlejší úmysly, žádný lži a žádný tajemství. Je pravda, že účelem našeho seznámení byly jiný věci. Ale berme to tak, že s těch špatným věcí vzniklo něco hezkého. Pojďme to zkusit znovu a líp. Za ty tři roky jsem si vyčítal hodně věcí a už nechci." řekl Itachi. Přikývl jsem.
,,Co tvůj kamarád?" zeptal se.
,,Gaara?" pozvedl jsem obočí a Itachi přikývl.
,,Budu si s ním muset promluvit. Od chvíle, co se známe, pořád něco zkouší a já jsem mu asi nikdy vyloženě neřekl to, že to vážně nikdy nepůjde. Tak to udělám teď." odpověděl jsem Itachimu na otázku.

,,A ten tvůj?" zeptal se na oplátku Deidara.
,,Nikdy jsme si nic neslíbili a skutečně mezi námi nejsou žádný city. On byl zničený z rozchodu a já taky, takže jsme se chvilkově snažili zapomenout spolu. Bude rád, že jsme se dali dohromady. Taky bych byl, kdyby se dal dohromady on s bývalým." usmál jsem se. Najednou začal zvonit mobil na gauči. Bylo to moje vyzvánění a tak jsem rychle vyhledal telefon a zvedl ho.
,,Prosím?" ozval jsem se do mobilu.
,,Niisan! Kde jsi? Slíbil jsi, že mi dneska pomůžeš!" křičel na mě do mobilu můj mladší bratr.
,,Ah, Sasuke! Já na to úplně zapomněl. Kde jsi? Hned tam budu." řekl jsem mu.
,,Jsem u tebe v bytě, kde jsi ty?" zazněl jeho hlas.
,,Sasuke, jsem u Deidary. Vysvětlím ti to později, za chvilku vyrazím." řekl jsem a zavěsil dřív, než se na mě sesypala lavina Sasukeho otázek. Deidara na mě jen zvědavě hleděl.
,,Sasuke si dneska stěhuje zbytek věcí ode mě a chtěl pomoct dojet i pro nějaký nábytek a tak." vysvětlil jsem ve zkratce.
,,Kam se stěhuje?" zeptal se Deidara.
,,K Narutovi." odpověděl jsem.
,,Nevypadáš moc nadšeně." zasmál se mi.
,,Ne, jsem za něj rád. Vlastně jsem uvažoval, že byt prodám. Chtěl bych koupit nějaký baráček. Když jsem byl malý, přál jsem si být v menším baráčku se svou ženou, mít jedno dítě a psa. Naše rodina je vážně velká a tak jsem chtěl mít něco skromnějšího." přiznal jsem. Deidara seskočil z kuchyňské linky a přešel ke mně.
,,A co koupit baráček, dva psy a místo ženy můžeš mít mě." pokrčil rameny a zazubil se.
,,To by šlo." přitakal jsem.
,,Pojďme začít znovu. Pojďme začít novou kapitolu našeho života spolu. Pojďme zkusit náš nový začátek." řekl jsem a políbil svou znovu nalezenou lásku.

————————-KONEC————————

Děkuji za každý komentář, za každý vote, za každé přečtení. Velmi mě těší, že si mé příběhy nachází čtenáře. Děkuji Vám za podporu při psaní. Každý komentář mi dává motivaci psát dál. Děkuji ^^

Vaše Taree-hime ❤️

PS: Napište mi Vaši nejoblíbenější část nebo "scénu" z této knihy! Těším se na komentáře! Děkuji ^^