Nový začátek [HiDei/ItaDei FF]

28.

Itachi - tučně
Deidara - normálně

,,Zítra se oba stěhujete k Shisuiovi." rozhodl jsem po telefonátu s mým bratrancem.
,,Co? A proč?" ozval se hned Sasuke.
,,Protože tady momentálně není bezpečno. Zítra sem přijedou namontovat kamery a jiné dveře včetně bezpečnostního zařízení." vysvětlil jsem důvod na základě předchozí situace, která se stala.
,,Nechci k Shisuiovi." založil si Sasuke ruce na hruď.
,,Chceš se vrátit teda k rodičům?" pozvedl jsem vítězně obočí, jelikož jsem věděl, že tam chce ze všeho nejméně.
,,Půjdu k Narutovi." řekl polohlasem.
,,Ne." hned jsem jeho nápad zamítl. Jak ho asi Naruto ochrání?
,,Proč?" zeptal se vztekle.
,,Chceš do toho zatáhnout a ohrozit i Naruta?" zkusil jsem na něj.
,,To nechci." řekl rezignovaně a zničeně se svalil do křesla.
,,Nejdu k Shisuiovi." zazněl hlas druhého člověka, kterého se to týkalo.
,,Dei, tady nemůžeš teď zůstat." řekl jsem neústupně.
,,A co ty?" zeptal se.
,,Já budu tady. Ale já tady většinu času nejsem a když ano, tak se sám o sebe postarám." vysvětlil jsem mu.
,,Takže já se sám o sebe nepostarám?" zeptal se uraženě Deidara.
,,Vždyť se na sebe podívej. Jedna rána a jsi v limbu." obořil se na něj Sasuke.
,,Dei, u Shisuie teď budeš ve větším bezpečí než kdekoliv jinde se mnou. Věř mi." snažil jsem se ho přesvědčit.

,,Bojím se o tebe." hlesl jsem směrem k Itachimu.
,,A já se hrozně bojím o tebe. Proto musíš k Shisuiovi." vzal mi obličej do svých dlaní a mluvil přímo z očí do očí. Lehce jsem přikývl, ale vůbec jsem s tímhle nesouhlasil.
,,Sbalte se, ráno vás tam odvezu. Teď musím ještě něco vyřídit. Zamknu a nikomu neotevírejte. Dneska sem znovu nepřijdou. Ale kdyby cokoliv, hned volejte. Budu zpátky brzy." oznámil nám Itachi, vzal klíčky od auta a odešel pryč.
,,Fakt super." kopl Sasuke vztekle do gauče a odešel se sbalit stejně jako já. Sedl jsem si na postel a dával do batohu to nejnutnější. Nevím, na jak dlouho to bude. Otevřel jsem noční stolek a vzal z něj mou oblíbenou knihu, kterou teď nemám moc čas číst. Když jsem knihu zvedl, uvolnilo se dvojité dno stolku. Překvapeně jsem se do stolku podíval. Uvnitř nic nebylo, ale když jsem se podíval po pokoji, hned mě napadlo, jestli v tom druhém stolku, který používá Itachi, něco je. Vyndal jsem z Itachiho stolku věci a snažil se dostal do skrytého dna. Šlo to poměrně snadno, myslím, že to je hojně využíváno. Ze stolku jsem vyndal čtyři složky dokumentů. Některé byly tenké, některé byly obsáhlejší. Na složkách byla jména čtyř lidí. Jedním z nich jsem byl já.