O našem původu

12. - Co s tím?

Marinette a Tikki zaklepaly na dveře a hned na to se ozval mistrův hlas, který je zval dále.
,,Beruško, co tě sem přivádí?" Pronese starý muž, sedící ke dveřím zády.

,,Dobrý den, mistře. Přišla jsem sem s menším problémem.." prohlásí tmavovlasá dívka a zavře za sebou dveře.

,,Tak povídej, Marinette." V tu chvíli se muž otočí a zůstane překvapeně koukat.
,,No, dneska ráno se Tikki vzbudila jako člověk." Řekne Marinette i přes to, že mistrovi to asi už došlo.

Starý muž naznačil oběma dívkám, aby si šli sednout za ním. Obě jen s lehkým přikývnutím došli k němu a sedly si.

,,Musím říct, že něco podobného vidím úplně poprvé." začne se dívat na rudovlasou dívku. ,,Nemohlo by to mít na starosti Lišaj?" ozve se starostlivě tmavovláska.
,,To si nemyslím. Po posledním boji s akumou si přece město a všechny v něm vrátila do normálního stavu. Tudíž, i když by to teoreticky bylo možné, tohle bych Lišajovi nepřipisoval."

Nějakou chvíli sleduje a zkoumá Tikki, která jen nehybně sedí na místě.
Najednou se ale ozve klepání na dveře a následně malé skřípnutí pantů. Dveře se najednou otevřeli a v nich stál Adrien s tmavovlasých chlapcem s kapucí.

,,Dobrý den, snad nerušíme, mistře." Pozdraví blonďatý chlapec a najednou jeho pohled padne na dvě dívky, sedící na zemi. ,,Marinttet? Co tady.. No, asi počkáme venku." Chystá se Adrien znovu odejít a zavřít dveře.

,,Ale kulový, jdeme dovnitř." Popadne černovlásek modelku za ruku a zatáhne ho dovnitř a kecne si na zadek vedle Tikki. ,,Plaggu, nevím, jestli by jsme měli rušit, když-" v tu chvíli ho mistr přeruší.