34. - Pravda o úmrtí

5 1 0
                                    

,,Ano Plaggu, na všechno jsem si vzpomněla. I na to, jak jsem onemocněla." Slova pronesené rudovlasou dívkou jako by bodly ledový nůž tmavovláskovi do hrudi. 

,,Jo to.., Promiň... nechtěl jsem, aby to skončilo takhle.." Plagg zabořil svůj provinilý pohled do země.

,,Cože? Plaggu, o čem to mluvíš? Ty za nic nemůžeš." Dojde až k němu a svýma drobnýma ručkama chytne ty jeho. ,,Ty nevíš, co se doopravdy stalo?" koukne na něj ze spodu tak, aby mu viděla do tváře. 

,,Vím co se stalo Tikki. Přinesl jsem ti smůlu a-" bohužel pro tmavovláska mu Tikki nedovolali větu doříct.

,,Ne ne ne, stop. Ty za nic nemůžeš, jasný? Pamatuješ na toho mladého prince, co mě žádal o ruku? Když jsem ho odmítla, s tím, že mám jiného, naštval se. A to hodně. A podle jedné služebné se až moc nápadně ochomejtal okolo mého jídla a nejspíš ho otrávil. Ty za nic nemůžeš."

,,Cože? Takže to nebyla nemoc, ale jed? Ale.. i tak je to vlastně kvůli mě.. kdyby si ho kvůli mě neodmítla, mohla si žít dál.. Tikki.. někdo jako ty, si já nezasloužím.."

O našem původuWhere stories live. Discover now